Virus je z Marsu, ale Korona z Venuše

/TOMÁŠ FÜRST, HALINA ŠIMKOVÁ, ONDŘEJ VENCÁLEK, JAKUB DOSTÁL, JANA FÜRSTOVÁ, ZUZANA KRÁTKÁ, JAN STROJIL/ Centrum pro bayesovskou inferenci 4B|N, www.4bin.org Virová epidemie na Marsu se začala šířit asi před půl rokem. Skoro všech sto tisíc obyvatel Marsu se s virem potkalo. Většina Marťanů je však odolná, neonemocněli a ani si nevytvořili žádné protilátky. Až se s virem potkají znova, dopadne to pravděpodobně stejně a zase neonemocní. Asi 10 procent Marťanů se však virem nakazilo. Přes … Pokračovat ve čtení „Virus je z Marsu, ale Korona z Venuše“

Proč říkám „ne“?

/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/ Na posledním zasedání akademického senátu UP 29.4.2020, který se mj. zabýval rozpočtem UP na příští rok, přišla neočekávaně opět řeč na „organizační změnu spočívající ve zřízení vysokoškolského ústavu CATRIN.  Nechci zde teď diskutovat otázku (která se už, myslím, probírala na UP Reflexi), zda je legitimní, aby ještě tento senát, jehož volební období záhy skončí, … Pokračovat ve čtení „Proč říkám „ne“?“

Meanwhile na sítích

/JIŘÍ KVITA/ I v těchto covidhektických časech nám v homeofficech zbývá mnoho času na sociální sítě Tak se na ně pojďme mrknout! Tuhle třeba pan rektor Miller sdílel na fb článek [TypischTchechisch] „Šéf pražských hasičů končí v době koronavirové epidemie, chodí na něj anonymy“ [SeznamZprávy], a to s komentářem „Jak typicky české“. Zjevně tak učinil … Pokračovat ve čtení „Meanwhile na sítích“

Tak nám pomalu končí koronténa…

/ZUZANA KRÁTKÁ/ … a vracíme se do práce. Což je pro mne návrat plánovaný v rámci střídání týmu B za tým A. Už se těším, moje děti také. Ale díky poněkud nepřehledným krokům naší vlády nás do práce tento týden půjde (konečně) asi docela hodně. Na co se těším? Na holky v práci, chyběly mi… Na tu … Pokračovat ve čtení „Tak nám pomalu končí koronténa…“

Dekameron: Z akademického folkloru IV

/ JIŘÍ FIALA/ Ze života jazykovědce a diplomata Z hlediska žádoucího třídního původu v dobách vlády jediné, a to komunistické strany v Československu měl prof. PhDr. Václav Křístek, CSc., tento původ vpravdě čítankový. Byl totiž potomkem havířského rodu ze Slezské Ostravy (* 30. srpna 1918) a havířskému slangu zasvětil i svou jedinou vědeckou monografii  – Ostravská hornická mluva (1956). … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru IV“

Dekameron: Bajka o sebenaplněné předpovědi

/RADKIN HONZÁK/ Říká se, že banka padne, tak si všichni běží vybrat úspory. A banka padne. Americká čeština tomu říká „run na banku“. To mě naučili v Kalifornii.      Před dávnými roky se mi dostala do ruky příručka pro obchodní cestující, jimž se dnes vznešeně přezdívá DÝLEŘI. Jedna z prvních lekcí, s neuveřejněným, leč jasným titulkem: „tak ne!“ … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Bajka o sebenaplněné předpovědi“

Slavíme narozeniny!

/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/ V této podivné koronavirové době není mnoho příležitostí k oslavám, ale jedna tu přece je: Slavíme narozeniny. V dubnu 2019 se rozjel Diskusní Žurnál/dŽurnál! Založen byl proto, aby „kultivovanou formou hodnou akademického prostředí prohloubil diskuzi o tématech, která posouvají a mění naši univerzitu“, jak psal Michal Botur ve „startovacím mailu“ funkcionářům UP 15.4.2019[1], a … Pokračovat ve čtení „Slavíme narozeniny!“

Průzkumný vrt nebo průzkum vrtáků?

/TOMÁŠ FÜRST, ZUZANA KRÁTKÁ, JANA FÜRSTOVÁ, HALINA ŠIMKOVÁ/ Centrum pro bayesovskou inferenci 4B|N Před nedávnem jsme na stránkách tohoto žurnálu volali po průzkumném vrtu, který by nám pomohl usoudit, jaká část populace se s kolegou virem SARS-Cov-2 už setkala. Už tenkrát jsme si ujasnili, že jsou dva základní typy vrtáků, které můžeme použít: Molekulárně genetické vyšetření … Pokračovat ve čtení „Průzkumný vrt nebo průzkum vrtáků?“

Dekameron: Slepice a doba koronavirová

/IVO ÜBERAL/ V souvislosti s koronavirovou dobou, kterou všichni procházíme jsem se rozhodl, že i já přispěji svoji trochou do D-Žurnálu. Nebude to ovšem veselé čtení stylu prof. Fialy. Bude to smutný příběh. Týká se mých slepic.  Uvědomil jsem si, že média jsou plná rad a informací, jak chránit sebe a své blízké, ale postrádal … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Slepice a doba koronavirová“

Koronavirus karaoke

/TOMÁŠ FÜRST/ Hanka Vacková (profesorka základů společenských věd na gymnáziu v Hejčíně, kde jsem před mnoha lety studoval) se mě ptá, kterou z šesti disciplín Základů společenských věd (psychologie, sociologie, politologie, právo, filozofie, ekonomie) vidím kolem sebe v praxi v tuto chvíli nejvíc a jakou knihu bych v ní doporučil k přečtení? To je skvělý dotaz, taky … Pokračovat ve čtení „Koronavirus karaoke“

Dekameron: Síla poezie

/JOSEF JAŘAB/ Po disekci aorty a několika následných operacích mě v oregonském Portlandu v květnu 2009 nakládali polomrtvého do letadla, abych mohl po přeletu Atlantiku a mezipřistání v Amsterdam přistát už položivý v pražském Motole. V průběhu letu jsem si stále něco breptal, jak mi řekl syn, který letěl se mnou, a až ve světlejších chvílích jsem si uvědomil, že … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Síla poezie“

Co dělá Katrina?

/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/ V dobách karantény se víc staráme o to, co dělají naši příbuzní, přátelé, známí, na které jsme ve shonu normálního života trochu zapomínali, a tak je možná načase zeptat se, co dělá Katrina? Vzpomínáte? Ona dáma (pro některé femme fatale, bohatá vdova, pro jiné jen pavlačová drbna, která svými řečmi a činy … Pokračovat ve čtení „Co dělá Katrina?“

Dekameron: Velikonoce 2020

/JOSEF TILLICH/ otisky tváří v rouškách Veronikyvynášíme si na svou Golgatupřátele nesmíš hledat po hmatuty tam jsou velikonoční zvykyna Velký pátek o pašijí hlasene poklad ale propast otvírá sesyn vzdal se otce nebo otec synakdo našel pravdu  čí že je to vina meruňky zmrzly  slyším rekviemšvestky jsou jiné  švestkám pučí květyočima hladím jejich siluetymeruňky zmrzly  však to … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Velikonoce 2020“

Dekameron: Z akademického folkloru III

/JIŘÍ FIALA/ Z konferenční turistiky I V dobách posrpnové „normalizace“ byly vybudovány dva velké hotely – hotel Černigov v Hradci Králové a hotel Kamyšin v Opavě. Hotel Černigov byl nazván podle družebního města v Sovětském svazu; toto ideologicky akceptovatelné pojmenování bylo orgány KSČ nařízeno těsně před otevřením hotelu, kdy byl již hotel vybaven veškerým zařízením označeným královskou korunkou, neboť se … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru III“

Dekameron: Z akademického folkloru II

/ JIŘÍ FIALA/ Přednáška hoří! Koncem „zlatých dob šedesátých“ minulého století se na Filozofické fakultě UP pilně bádalo, aniž by badatelé byli zatěžováni vyplňováním žádostí o granty či RIVem – existoval sice Státní plán vědeckého výzkumu, jeho plánovači se ale spokojovali občasným hlášením o jeho plnění. Existovala též plodná mezioborová spolupráce, projevující se i tak, … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru II“

Zpráva ze sousední země: Jak je důležité míti Evu

/MAGDALÉNA FARNESI/ Zatímco česká média přetékají hororovými příběhy z druhé strany západní hranice (z Německa), na mém kousku světa panuje ospalý klid. Bydlím ve Findorffu, příjemné čtvrti hned za brémským nádražím. Kdysi sem na člunech přiváželi lidé z okolních mokřadů rašelinu na topení a v úhledných domcích bydleli pracovníci drah. Dnes tu přebývají především rodiny … Pokračovat ve čtení „Zpráva ze sousední země: Jak je důležité míti Evu“

Slovo dne: Karanténa. Všude je slyšíme, ale víme, co znamenalo v minulosti?

/EVA SKŘÍČKOVÁ/ Málokdo ví, že substantivum karanténa má co do činění s číslem čtyřicet. Slovo karanténa pochází z benátského dialektu, a to ze slova quarantina, původně v italštině quaranta giorni neboli quarantena, což znamená „čtyřicet dní“. Přípona -ena byla přičleněna k číslovce quaranta, „čtyřicet“, a to podobně jako v italském výrazu novena, jímž se v současné italštině označuje období devíti dnů věnovaných přípravě hostiny, uctívání svatých, žádostí o milost s modlitbami … Pokračovat ve čtení „Slovo dne: Karanténa. Všude je slyšíme, ale víme, co znamenalo v minulosti?“

Hodnota poctivé vědecké práce

/MARTIN KUBALA/ S laskavým svolením převzato z vedavyzkum.cz. V současnosti je ekonomika u nás i v řadě dalších zemí drcena opatřeními v souvislosti s epidemií koronaviru. Hlubší analýzy přenechám ekonomům, ale pokud vezmeme hrubým odhadem, že schválené zvýšení schodku státního rozpočtu o 160 mld. má být účtem za dva měsíce nejtvrdších omezení a třeba další dva měsíce měkčího … Pokračovat ve čtení „Hodnota poctivé vědecké práce“

Dekameron: Manuál do koronočasu

/RADKIN HONZÁK/ Čas nový nové chce mít činy      Když začne čas oponou trhat, abych se i nadále držel svého oblíbeného klasika, můžem se nadít nejrůznějších věcí. Koronavirus nás nemilosrdně odřízl od sladce chutnajících plných cecíků neustále stoupající prosperity a navíc ukázal, že ti, kteří nám tuhle pitomost nalhávali, nebyli na nic takového připraveni. Ocenil jsem … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Manuál do koronočasu“

Dekameron: Péčková povídka pro povzbuzení

/IVANA FELLNEROVÁ/ PRÁSK! Příroda poslala populaci pořádný políček: Pandemii!  Prťavá praštěná potvůrka poletuje prostředím, plíživě plošně postupuje po povrchu planety…  Pichlavá potvora pekelně prudí populaci, proniká přes pusu, pak průduškami, plícemi… přeskakuje přes pána, paní, politika, pekaře, popeláře.  Pokašláváme, posmrkujeme, prskáme, poleháváme. Při procházkách potkáváme plátnem překryté pusy přátel… poznáváme se? Prázdné putyky, pohostinství, posmutnělé … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Péčková povídka pro povzbuzení“

Dekameron: Z akademického folkloru

/ JIŘÍ FIALA/  Univerzita je obecně traktována jako instituce seriózní, bazírující na akademické etice i etiketě, přesto se i na akademické půdě rodí a tradují se příběhy humorné, ba groteskní, náležející k akademickému folkloru. Několik z těchto skazek olomoucké provenience prezentujeme níže, přičemž započneme vzpomínkou na olomouckou univerzitní půdu v nepřeneseném slova smyslu, tj. na  Rektorátní mansardy … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru“

Roušky a data

/TOMÁŠ OPATRNÝ/ Ve svém příspěvku nám Jiří Kvita ukazuje řadu možností, jak pomocí kouzel s exponenciálami vytvářet predikce šíření nákazy. Modely jsou to ve své podstatě velmi jednoduché a člověk si může hrát se zplošťováním či posouváním píků a věštit budoucí hodnoty dle libosti. Co chybí, jsou konkrétní data, která musíme do rovnic dosadit. Víme, … Pokračovat ve čtení „Roušky a data“

Dekameron: Je jaro tady?

/EFRAIM K. SIDON/ Západními okny hledím na Petrské náměstí s několika ještě holými, ale už jistě pučícími platany, a někdy si prohlížím a někdy i počítám lidi. Malé náměstí se zdá prázdné, ale tuhle jsem přesto za pár minut napočítal deset lidí, pochopitelně se zakrytými nosy a ústy, kteří přes ně šli. To mi rovněž připomíná, … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Je jaro tady?“

Dekameron: Koronalismy

/JIŘÍ FIALA/ Kolem roku 2008 začal novinář Martin Kavka shromažďovat výrazy, jež ho zaujaly nejen svou novostí, ale také jazykovou kreativitou a neuvadajícím smyslem pro humor jejich neznámých původců – nikoli tedy veškeré neologismy (nové lexémy) či okazionalismy (příležitostně vzniklé lexémy), ale i slangová či regionální slova a slovní spojení, jež dokládají obdivuhodnou invenci uživatelů … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Koronalismy“

Dekameron: Černobyl – chvíli poté

/ZDENĚK OPATRNÝ/ Jsou výročí kulatá i méně kulatá. Ta první si připomínáme plánovaně a s předstihem. Ta druhá se ohlašují víceméně více méně sama, spontánně, v kontextu s událostmi právě probíhajícími.  Za necelý měsíc, přesně 26. dubna, si tak svět může připomenout, co se stalo před nekulatými třiceti čtyřmi lety. Také v kvetoucím jaru, pár dní před tradičním svátkem tábora … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Černobyl – chvíli poté“