Archiv autora: dzurnalcz

/ JIŘÍ FIALA/ Ze života jazykovědce a diplomata Z hlediska žádoucího třídního původu v dobách vlády jediné, a to komunistické strany v Československu měl prof. PhDr. Václav Křístek, CSc., tento původ vpravdě čítankový. Byl totiž potomkem havířského rodu ze Slezské Ostravy (* 30. srpna 1918) a havířskému slangu zasvětil i svou jedinou vědeckou monografii  – Ostravská hornická mluva (1956). … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru IV“

/RADKIN HONZÁK/ Říká se, že banka padne, tak si všichni běží vybrat úspory. A banka padne. Americká čeština tomu říká „run na banku“. To mě naučili v Kalifornii.      Před dávnými roky se mi dostala do ruky příručka pro obchodní cestující, jimž se dnes vznešeně přezdívá DÝLEŘI. Jedna z prvních lekcí, s neuveřejněným, leč jasným titulkem: „tak ne!“ … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Bajka o sebenaplněné předpovědi“

/IVO ÜBERAL/ V souvislosti s koronavirovou dobou, kterou všichni procházíme jsem se rozhodl, že i já přispěji svoji trochou do D-Žurnálu. Nebude to ovšem veselé čtení stylu prof. Fialy. Bude to smutný příběh. Týká se mých slepic.  Uvědomil jsem si, že média jsou plná rad a informací, jak chránit sebe a své blízké, ale postrádal … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Slepice a doba koronavirová“

/TOMÁŠ FÜRST/ Hanka Vacková (profesorka základů společenských věd na gymnáziu v Hejčíně, kde jsem před mnoha lety studoval) se mě ptá, kterou z šesti disciplín Základů společenských věd (psychologie, sociologie, politologie, právo, filozofie, ekonomie) vidím kolem sebe v praxi v tuto chvíli nejvíc a jakou knihu bych v ní doporučil k přečtení? To je skvělý dotaz, taky … Pokračovat ve čtení „Koronavirus karaoke“

/JOSEF JAŘAB/ Po disekci aorty a několika následných operacích mě v oregonském Portlandu v květnu 2009 nakládali polomrtvého do letadla, abych mohl po přeletu Atlantiku a mezipřistání v Amsterdam přistát už položivý v pražském Motole. V průběhu letu jsem si stále něco breptal, jak mi řekl syn, který letěl se mnou, a až ve světlejších chvílích jsem si uvědomil, že … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Síla poezie“

/JOSEF TILLICH/ otisky tváří v rouškách Veronikyvynášíme si na svou Golgatupřátele nesmíš hledat po hmatuty tam jsou velikonoční zvykyna Velký pátek o pašijí hlasene poklad ale propast otvírá sesyn vzdal se otce nebo otec synakdo našel pravdu  čí že je to vina meruňky zmrzly  slyším rekviemšvestky jsou jiné  švestkám pučí květyočima hladím jejich siluetymeruňky zmrzly  však to … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Velikonoce 2020“

/ JIŘÍ FIALA/ Přednáška hoří! Koncem „zlatých dob šedesátých“ minulého století se na Filozofické fakultě UP pilně bádalo, aniž by badatelé byli zatěžováni vyplňováním žádostí o granty či RIVem – existoval sice Státní plán vědeckého výzkumu, jeho plánovači se ale spokojovali občasným hlášením o jeho plnění. Existovala též plodná mezioborová spolupráce, projevující se i tak, … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru II“

/MAGDALÉNA FARNESI/ Zatímco česká média přetékají hororovými příběhy z druhé strany západní hranice (z Německa), na mém kousku světa panuje ospalý klid. Bydlím ve Findorffu, příjemné čtvrti hned za brémským nádražím. Kdysi sem na člunech přiváželi lidé z okolních mokřadů rašelinu na topení a v úhledných domcích bydleli pracovníci drah. Dnes tu přebývají především rodiny … Pokračovat ve čtení „Zpráva ze sousední země: Jak je důležité míti Evu“

/EVA SKŘÍČKOVÁ/ Málokdo ví, že substantivum karanténa má co do činění s číslem čtyřicet. Slovo karanténa pochází z benátského dialektu, a to ze slova quarantina, původně v italštině quaranta giorni neboli quarantena, což znamená „čtyřicet dní“. Přípona -ena byla přičleněna k číslovce quaranta, „čtyřicet“, a to podobně jako v italském výrazu novena, jímž se v současné italštině označuje období devíti dnů věnovaných přípravě hostiny, uctívání svatých, žádostí o milost s modlitbami … Pokračovat ve čtení „Slovo dne: Karanténa. Všude je slyšíme, ale víme, co znamenalo v minulosti?“

/RADKIN HONZÁK/ Čas nový nové chce mít činy      Když začne čas oponou trhat, abych se i nadále držel svého oblíbeného klasika, můžem se nadít nejrůznějších věcí. Koronavirus nás nemilosrdně odřízl od sladce chutnajících plných cecíků neustále stoupající prosperity a navíc ukázal, že ti, kteří nám tuhle pitomost nalhávali, nebyli na nic takového připraveni. Ocenil jsem … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Manuál do koronočasu“

/IVANA FELLNEROVÁ/ PRÁSK! Příroda poslala populaci pořádný políček: Pandemii!  Prťavá praštěná potvůrka poletuje prostředím, plíživě plošně postupuje po povrchu planety…  Pichlavá potvora pekelně prudí populaci, proniká přes pusu, pak průduškami, plícemi… přeskakuje přes pána, paní, politika, pekaře, popeláře.  Pokašláváme, posmrkujeme, prskáme, poleháváme. Při procházkách potkáváme plátnem překryté pusy přátel… poznáváme se? Prázdné putyky, pohostinství, posmutnělé … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Péčková povídka pro povzbuzení“

/ JIŘÍ FIALA/  Univerzita je obecně traktována jako instituce seriózní, bazírující na akademické etice i etiketě, přesto se i na akademické půdě rodí a tradují se příběhy humorné, ba groteskní, náležející k akademickému folkloru. Několik z těchto skazek olomoucké provenience prezentujeme níže, přičemž započneme vzpomínkou na olomouckou univerzitní půdu v nepřeneseném slova smyslu, tj. na  Rektorátní mansardy … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru“

/EFRAIM K. SIDON/ Západními okny hledím na Petrské náměstí s několika ještě holými, ale už jistě pučícími platany, a někdy si prohlížím a někdy i počítám lidi. Malé náměstí se zdá prázdné, ale tuhle jsem přesto za pár minut napočítal deset lidí, pochopitelně se zakrytými nosy a ústy, kteří přes ně šli. To mi rovněž připomíná, … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Je jaro tady?“

/JIŘÍ FIALA/ Kolem roku 2008 začal novinář Martin Kavka shromažďovat výrazy, jež ho zaujaly nejen svou novostí, ale také jazykovou kreativitou a neuvadajícím smyslem pro humor jejich neznámých původců – nikoli tedy veškeré neologismy (nové lexémy) či okazionalismy (příležitostně vzniklé lexémy), ale i slangová či regionální slova a slovní spojení, jež dokládají obdivuhodnou invenci uživatelů … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Koronalismy“