Dekameron: Z akademického folkloru III

/JIŘÍ FIALA/ Z konferenční turistiky I V dobách posrpnové „normalizace“ byly vybudovány dva velké hotely – hotel Černigov v Hradci Králové a hotel Kamyšin v Opavě. Hotel Černigov byl nazván podle družebního města v Sovětském svazu; toto ideologicky akceptovatelné pojmenování bylo orgány KSČ nařízeno těsně před otevřením hotelu, kdy byl již hotel vybaven veškerým zařízením označeným královskou korunkou, neboť se … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru III“

Dekameron: Z akademického folkloru II

/ JIŘÍ FIALA/ Přednáška hoří! Koncem „zlatých dob šedesátých“ minulého století se na Filozofické fakultě UP pilně bádalo, aniž by badatelé byli zatěžováni vyplňováním žádostí o granty či RIVem – existoval sice Státní plán vědeckého výzkumu, jeho plánovači se ale spokojovali občasným hlášením o jeho plnění. Existovala též plodná mezioborová spolupráce, projevující se i tak, … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru II“

Zpráva ze sousední země: Jak je důležité míti Evu

/MAGDALÉNA FARNESI/ Zatímco česká média přetékají hororovými příběhy z druhé strany západní hranice (z Německa), na mém kousku světa panuje ospalý klid. Bydlím ve Findorffu, příjemné čtvrti hned za brémským nádražím. Kdysi sem na člunech přiváželi lidé z okolních mokřadů rašelinu na topení a v úhledných domcích bydleli pracovníci drah. Dnes tu přebývají především rodiny … Pokračovat ve čtení „Zpráva ze sousední země: Jak je důležité míti Evu“

Slovo dne: Karanténa. Všude je slyšíme, ale víme, co znamenalo v minulosti?

/EVA SKŘÍČKOVÁ/ Málokdo ví, že substantivum karanténa má co do činění s číslem čtyřicet. Slovo karanténa pochází z benátského dialektu, a to ze slova quarantina, původně v italštině quaranta giorni neboli quarantena, což znamená „čtyřicet dní“. Přípona -ena byla přičleněna k číslovce quaranta, „čtyřicet“, a to podobně jako v italském výrazu novena, jímž se v současné italštině označuje období devíti dnů věnovaných přípravě hostiny, uctívání svatých, žádostí o milost s modlitbami … Pokračovat ve čtení „Slovo dne: Karanténa. Všude je slyšíme, ale víme, co znamenalo v minulosti?“

Hodnota poctivé vědecké práce

/MARTIN KUBALA/ S laskavým svolením převzato z vedavyzkum.cz. V současnosti je ekonomika u nás i v řadě dalších zemí drcena opatřeními v souvislosti s epidemií koronaviru. Hlubší analýzy přenechám ekonomům, ale pokud vezmeme hrubým odhadem, že schválené zvýšení schodku státního rozpočtu o 160 mld. má být účtem za dva měsíce nejtvrdších omezení a třeba další dva měsíce měkčího … Pokračovat ve čtení „Hodnota poctivé vědecké práce“

Dekameron: Manuál do koronočasu

/RADKIN HONZÁK/ Čas nový nové chce mít činy      Když začne čas oponou trhat, abych se i nadále držel svého oblíbeného klasika, můžem se nadít nejrůznějších věcí. Koronavirus nás nemilosrdně odřízl od sladce chutnajících plných cecíků neustále stoupající prosperity a navíc ukázal, že ti, kteří nám tuhle pitomost nalhávali, nebyli na nic takového připraveni. Ocenil jsem … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Manuál do koronočasu“

Dekameron: Péčková povídka pro povzbuzení

/IVANA FELLNEROVÁ/ PRÁSK! Příroda poslala populaci pořádný políček: Pandemii!  Prťavá praštěná potvůrka poletuje prostředím, plíživě plošně postupuje po povrchu planety…  Pichlavá potvora pekelně prudí populaci, proniká přes pusu, pak průduškami, plícemi… přeskakuje přes pána, paní, politika, pekaře, popeláře.  Pokašláváme, posmrkujeme, prskáme, poleháváme. Při procházkách potkáváme plátnem překryté pusy přátel… poznáváme se? Prázdné putyky, pohostinství, posmutnělé … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Péčková povídka pro povzbuzení“

Dekameron: Z akademického folkloru

/ JIŘÍ FIALA/  Univerzita je obecně traktována jako instituce seriózní, bazírující na akademické etice i etiketě, přesto se i na akademické půdě rodí a tradují se příběhy humorné, ba groteskní, náležející k akademickému folkloru. Několik z těchto skazek olomoucké provenience prezentujeme níže, přičemž započneme vzpomínkou na olomouckou univerzitní půdu v nepřeneseném slova smyslu, tj. na  Rektorátní mansardy … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru“

Roušky a data

/TOMÁŠ OPATRNÝ/ Ve svém příspěvku nám Jiří Kvita ukazuje řadu možností, jak pomocí kouzel s exponenciálami vytvářet predikce šíření nákazy. Modely jsou to ve své podstatě velmi jednoduché a člověk si může hrát se zplošťováním či posouváním píků a věštit budoucí hodnoty dle libosti. Co chybí, jsou konkrétní data, která musíme do rovnic dosadit. Víme, … Pokračovat ve čtení „Roušky a data“

Dekameron: Je jaro tady?

/EFRAIM K. SIDON/ Západními okny hledím na Petrské náměstí s několika ještě holými, ale už jistě pučícími platany, a někdy si prohlížím a někdy i počítám lidi. Malé náměstí se zdá prázdné, ale tuhle jsem přesto za pár minut napočítal deset lidí, pochopitelně se zakrytými nosy a ústy, kteří přes ně šli. To mi rovněž připomíná, … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Je jaro tady?“