/MARTIN KUBALA/
Začátek předchozího akademického roku byl na Univerzitě Palackého poznamenán bouřlivými událostmi. Vše odstartovala schůzka konaná dne 30.9.2022 v rektorově pracovně, iniciovaná prof. Zbořilem. Pro úplnost dodejme, že souvisela se soudním sporem, v němž prof. Zbořil, jakožto žalobce, požaduje po UP několik miliónů korun a účastníky schůzky bylo také několik dalších funkcionářů UP, kteří u soudu svědčili ve prospěch žalobce. Zápis z této schůzky [1], který se podařilo získat mnohem později, vzbudil nemalou pozornost. Zaujme jistota, s jakou prof. Zbořil sugeruje, že bylo spácháno hned několik trestných činů. Za zmínku pak stojí i návrhy kvestorky na okamžitá opatření proti několika zaměstnancům, další pracovník (nyní zaměstnán v prezidentské kanceláři) vydávající se za zástupce Akademického senátu vyzývá k razantním krokům a odborový předák navrhuje zajištění kanceláře, počítače a přístupu děkana do systému s dojemným odůvodněním, že „čím rychlejší reakce vůči děkanovi bude, tím méně si samotný pan děkan uškodí.“
A rektor zjevně konal, jak po něm protistrana soudního sporu požadovala. Hned následující pracovní den v pondělí 3.10.2022 ráno předal děkanovi přírodovědecké fakulty výpověď z pracovního poměru, bez jakéhokoliv varování či možnosti cokoliv vysvětlit. Dále mu nařídil čerpání dovolené a následně podal návrh na jeho odvolání z funkce děkana a vše ještě doprovodil podáním trestního oznámení, což podle zápisu učinili i další aktéři schůzky.
Rektor odvolal děkana i právního zástupce, který se případu více než dva roky věnoval, ze zastupování univerzity v předmětném soudním řízení, a to těsně před ukončením prvoinstančního řízení. Je evidentní, že rektorův postup významně oslabil možnosti univerzity se u soudu bránit, avšak na výsledný finanční dopad tohoto kroku si budeme muset ještě počkat, neboť probíhá odvolací řízení, které může dosud nepravomocný prvoinstanční rozsudek změnit.
Děkanovi bylo rektorem kladeno za vinu porušení norem „Ochrana osobních údajů na UP v Olomouci“ a „Realizace práv průmyslového vlastnictví na UP v Olomouci“ či úmyslné porušení zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kterého se měl děkan dopustit zhoršením zdravotních a bezpečnostních podmínek zaměstnanců. Děkan se pak měl dopustit i trestného činu porušení tajemství listin a jiných dokumentů a trestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací. Celá situace byla i rozsáhle medializována s akcentem na rozsáhlý únik dat [2-6]. Situací se zabýval Akademický senát Přírodovědecké fakulty UP, Inspektorát práce, krajská hygienická stanice i soudy, na které se děkan obrátil.
Inspektorát práce zjistil, že rektor při podání výpovědi porušil zákoník práce a stanovisko MŠMT taktéž konstatovalo, že tímto způsobem nemůže rektor děkana zbavit funkce. Rektor před nařízením soudního jednání své rozhodnutí stáhl. Obdobně soud vydáním předběžného opatření zhatil rektorův pokus znemožnit děkanovi výkon funkce nařízením nevyžádané dovolené v rozporu se schváleným plánem dovolených.
Co se týče porušení univerzitních norem, ukázalo se velmi záhy, že byly rektorem citovány neúplně, potažmo účelově tak, aby to ospravedlňovalo výtky, jež vznáší vůči děkanovi. Do záležitosti zhoršení zdravotních a bezpečnostních podmínek zaměstnanců vnesl světlo protokol inspekce KHS [7]. Z něj vyplynulo, že již 7.9.2022 byla provedena kontrola ze strany BOZP a Právního oddělení rektorátu UP s konstatováním: „V době kontroly nebyly zjištěny nevyhovující hygienické podmínky.“ Tato informace byla zaslána 4.10.2022 z rektorátu na KHS, samotná kontrola KHS pak taktéž žádné nedostatky nezjistila. Jestliže tedy rektor při podání výpovědi děkanovi 3.10.2022 a podání návrhu na jeho odvolání 11.10.2022 tyto výtky uváděl, činil tak s plným vědomím, že jde o obvinění neopodstatněná a vyvrácená.
K podezřením ze spáchání trestných činů se pak vyjádřily orgány činné v trestním řízení, jejichž usnesení [8] se podařilo nedávno získat.
(Pozn.: Dokument je nutno číst odspodu. Od s. 15 začíná usnesení Policie ČR, která se zabývala trestním oznámením. Proti tomuto usnesení byla podána stížnost, kterou vyřizovalo Okresní státní zastupitelství v Olomouci, jehož stanovisko je na počátku dokumentu. Samotný text trestního oznámení ani stížnosti veřejně známé nejsou, ale rozsáhlé pasáže z nich jsou citovány v usneseních obou orgánů.)
Protokoly byly poskytnuty v anonymizované podobě, přesto jsou napsány poměrně srozumitelně, citujeme tedy zjištění policejního orgánu.
„Ve vztahu k předmětnému trestnímu oznámení a skutečností zde uvedených policejní orgán konstatuje, [zaběleno] ve své žádosti o zpřístupnění archivu e-mailové schránky [zaběleno] jednoznačně uvádí jako důvod civilní soudní řízení, které je vedeno na straně [zaběleno] jako žalobce a Univerzity palackého jako žalované, kterou v tomto sporu zastupoval [zaběleno] a jeho externí právní zástupce. Tato oficiálně podaná žádost byla následně posouzena na několika úrovních orgány Univerzity Palackého, byla schválena a proběhlo předání tohoto archivu žadateli. [zaběleno] dále o těchto skutečnostech informoval [zaběleno]. Orgány Univerzity Palackého tedy o celé záležitosti věděli již dlouhou dobu před použitím části e-mailové schránky při civilním řízení a po celou dobu žádným způsobem ve vztahu [zaběleno] nezasáhli. Oznamovatelé jednak ve svých písemných oznámeních, a také během podání vysvětlení policejnímu orgánu nesdělili žádné konkrétní důkazy, že by obsah e-mailové schránky byl ze strany [zaběleno] zneužit, nebo že by v průběhu této doby došlo k únikům informací z předmětné e-mailové schránky. [zaběleno] ve svém podání uvedl, že má pocit, že k nějakým únikům došlo, ale bez konkrétního příkladu. Ve svém podání vysvětlení se pokusil takovýto příklad předložit, když uvedl, že [zaběleno] zneužil informaci z jeho e-mailové schránky, aby zmařil mimosoudní jednání, které vedla Univerzita Palackého s jeho osobou tím, že měl [zaběleno] říct, že má nějaké informace o protiprávním jednání [zaběleno], což mělo za následek, že byla tato jednání ukončena. Když byl na tuto věc dotázán, [zaběleno] tak uvedl, že důvodem ukončení mimosoudních jednání bylo to, že částku, kterou [zaběleno] Univerzita Palackého nabídla, [zaběleno] považoval za příliš nízkou.
K oznámené věci vyšlo několik článků ve sdělovacích prostředcích, které poukazovaly na úniky citlivých či utajovaných dat z e-mailové schránky [zaběleno] avšak do dnešního dne nebyly takovéto úniky zaznamenány a dále bylo analýzou zajištěných dat zjištěno, že tato data neobsahují žádné utajované skutečnosti a nebylo ani zjištěno, že by obsažená data měla nějakou utajovanou hodnotu pro bezpečnostní zájmy státu. Jednalo se zejména o nabídky spolupráce a komunikaci mezi univerzitami, soukromými podniky apod. Předmětné články s hojnými citacemi ze strany oznamovatelů vytvářely falešný dojem masivního úniku dat, které neměly oporu v reálné stavu věci.”
Policejní orgán se také pozastavuje nad přístupem Univerzity Palackého:
„Z uvedeného vyplývá, že vedení Univerzity Palackého na několika úrovních odsouhlasilo žádost [zaběleno] a taktéž vědělo o tom, že archiv e-mailové schránky [zaběleno] kterým poté [zaběleno] disponoval, obsahuje skutečnosti, které mohou být relevantní pro probíhající civilní řízení, a případně z nich může vyplývat možné protiprávní jednání. Vedení univerzity se však touto informací žádným způsobem nezabývalo, a to až do předmětného předložení e-mailů v rámci civilního řízení a poté podalo trestní oznámení na jednání, které předtím samo odsouhlasilo a bylo seznámeno s jeho obsahem.”
Policejní orgán se také neztotožnil s názorem vyjádřeným a hojně citovaným v mediálním prostoru, a sice, že došlo k ohrožení národní bezpečnosti naší či snad Spojených států amerických.
„V předmětné věci vyšel dne 04.11.2022 na serveru seznamzpravy.cz článek [zaběleno] s názvem “Děkan stahoval e-maily elitního chemika. Unikla citlivá data armády USA”, ve které tvrdí, že si [zaběleno] opatřil archiv e-mailové schránky [zaběleno] o velikosti 40 GB a že tato schránka obsahovala komunikaci s velkými korporacemi, zahraničními ambasádami či složkami americké armády, e-maily dále obsahovaly informace podléhající utajení, důležitá know-how a údaje o patentových záležitostech. Ve článku je citován [zaběleno] předseda odborové organizace CATRIN, který zde uvádí: “že e-mailová komunikace obsahuje extrémně citlivé údaje k patentům a know-how osob a institucí z celého světa”, před nějakou dobou dokonce diskutovali potenciální společné výzkumné projekty s americkou armádou. [zaběleno] ve článku uvádí, že v rámci své vědecké práce komunikoval s vědci z USA ohledně výzkumu v oblasti nanotechnologií a chemie, který zajímal I struktury americké armády, a detail společného chemického a bezpečnostního výzkumu s americkými partnery byly součásti jeho schránky.
Na základě těchto informací proběhla analýza zajištěných dat, přičemž touto analýzou bylo zjištěno, že obsahem těchto zpráv byly zejména nabídky spolupráce a komunikaci mezi univerzitami, soukromými podniky apod. Analýzou bylo zjištěno, že zajištěná data neobsahují žádné utajované skutečnosti a nebylo ani zjištěno, že by obsažená data měla nějakou utajovanou hodnotu pro bezpečnostní zájmy státu.”
K trestnému činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací pak policejní orgán uvádí:
„… je třeba konstatovat, že [zaběleno] data získal se souhlasem orgánů univerzity, přičemž se jednalo o odsouhlasení na několika úrovních vedení univerzity, a obdržel je standardizovaným postupem od osob odpovědných za chod a správu počítačové sítě univerzity. Ustanovení § 230 trestního zákoníku postihuje jednání, které je de facto hacking, což v této věci v žádném případě neodpovídá jednání [zaběleno] či jiné osoby.”
Policejní orgán dochází k závěru, že nebyly naplněny znaky skutkové podstaty trestného činu a věc se z pohledu trestního práva odkládá. Závěry vyšetřovatele potvrzuje a dále podrobněji odůvodňuje též dozorující státní zástupce. Odlišný názor má pouze na to, že by mělo být prošetřeno podezření, zda ze strany UP nedošlo k porušení zákoníku práce, a uložil tak policejnímu orgánu, aby věc předal k šetření příslušnému inspektorátu práce. Tak se dle naších informací i stalo a z hlediska trestního řízení věc skončila. K dnešnímu dni nám není ani známo, že by nějaké pochybení konstatoval inspektorát práce.
Závěrem lze tedy shrnout, že na přelomů let 2022 a 2023 došlo na Univerzitě Palackého k bezprecedentnímu pokusu o profesní i osobní likvidaci politického oponenta na základě naprosto vyfabulovaných obvinění. V této souvislosti je třeba vyzdvihnout přístup Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UP, který nepodlehl emotivnímu nátlaku a racionálně po rektorovi požadoval doložení všech vznesených obvinění, a zafungoval tak v rámci demokratické akademické samosprávy jako pojistka proti svévoli a bezpráví.
[1] Zápis ze schůzky u rektora
[8] Usnesení orgánů činných v trestním řízení o odložení věci