/MICHAL BOTUR/
4. sezóna: Sebereme majetek, vykopneme děkana.
Začátkem září 2022 jsem zde publikoval rozsáhlý článek, který shrnoval všechno dosavadní dění související se vznikem vysokoškolského ústavu CATRIN a dělením Přírodovědecké fakulty UP. Chtěl jsem tím informovat akademickou veřejnost, studenty, senátory a všechny ty, kteří se podivovali nebo zajímali, proč nad vchodem Přírodovědecké fakulty UP visí nápis “Pane rektore, neberte nám laboratoře.”, a proč jsme na tiskové konferenci ohlašovali další protesty či stávky. Už tehdy se jednalo o dlouhou, spletitou a epickou kauzu, kterou bychom v tak fádní záležitosti, jakou je organizační změna na univerzitě, asi neočekávali. Po dalším téměř roce a půl máme zaděláno na další sérii nekonečného seriálu, která není oproti předchozím slabší vůbec v ničem.
Hlavním předmětem sporu jsou budovy, laboratoře a laboratorní technika přírodovědecké fakulty v hodnotě jedné a půl až dvou miliard korun. Tento majetek již čtvrtým rokem okupuje nově zřízený Vysokoškolský ústav CATRIN bez toho, aniž by kdy byl tento majetek přírodovědecké fakultě nějakým oficiálním legislativním aktem odebrán. Ta má právo jej užívat dle svých potřeb, rozhodovat, komu jej zpřístupní, využívat k výuce, výzkumu i komerční spolupráci a má navíc povinnost majetek řádně spravovat, provádět inventury apod. Ovšem pouze teoreticky – de iure. De facto jsou prostory bez dohod a svévolně obsazeny zaměstnanci CATRIN a studenti či zaměstnanci fakulty se k nim dostat nemohou (povinnosti a náklady spojené se správou fakultě ovšem zůstávají). To samozřejmě poškozuje všechny činnosti realizované přírodovědeckou fakultou včetně poskytované výuky. S železnou pravidelností každoročně roste manko v inventurách majetku, který se někam ztrácí, další majetek za zhruba 20 mil. Kč pracovníci CATRIN používali až do nepoužitelnosti a je nyní navrhován k vyřazení. Je přitom veřejným tajemstvím, že vedení VŠÚ CATRIN si od samého počátku sjednalo další úvazky na VŠB-TU v Ostravě, a experimentální zázemí PřF jim slouží k etablování výzkumu v Ostravě.
Vraťme se nyní do září 2022. Tehdy po téměř třech letech nepřehledných sporů, které jsem popsal v předchozím článku, předložil rektor UP Martin Procházka svůj kompromisní návrh dělení majetku. “Kompromis” spočíval v tom, že se fakultě odebere všechen ústavem požadovaný majetek bez jakékoliv náhrady. To vše na základě na míru šitého Řádu o nakládání s majetkem, kterým senát vytvořil těsnou skulinku, jak vzít fakultě vše bez jejího souhlasu a bez ohledu na to, jestli a jak bude poté schopná fungovat. Na přírodovědecké fakultě jsme nato zorganizovali nejefektivnější odpor, jakého jmse byli schopni: Informovali jsme veřejnost, zorganizovali protesty, vytvořili web a mnoho dalšího. Volali jsme o pomoc nejhlasitěji, jak jsme uměli. Poukazovali jsme na sliby, které nám byly dány, na legislativu, která se v náš neprospěch porušuje, dokládali jsme, jak chybějící majetek poškozuje katedry, jejich výzkum, a co je nejhorší, že to vše významně snižuje kvalitu vzdělávání poskytovaného celou univerzitou. Přesto, musím popravdě přiznat, panovala mezi námi, kteří jsme měli zákulisní informace, chmurná pesimistická nálada. Samotné zasedání, na kterém se o návrhu rektora rozhodovalo, bylo nekonečně frustrující a nesmí být zapomenuto ani arogantní gesto senátorů, kteří odmítli předřadit tento bod programu na začátek zasedání a nutili všechny včetně starších kolegů dlouhé hodiny čekat na schodech rektorátu, než přijde hlavní bod programu na řadu. O to větší překvapení a euforie zavládla, když Akademický senát UP nejtěsnějším poměrem hlasů návrh rektora nepřijal a v důsledku ponechal všechen sporný majetek přírodovědecké fakultě!
Nad přírodovědeckou fakultou tehdy na malý moment vysvitlo slunce. V dobré náladě a dobré víře se začal oprašovat návrh dělení z pera zvláštní komise senátu přírodovědecké fakulty (označovaný jako Fiuráškův podle předsedy komise prof. Fiuráška), který fakulta stále považuje za nadstandardně velkorysý (z její strany), a hlavně za dlouhodobě funkční pro obě strany. Naděje na dobrý konec ovšem zmizela stejně rychle, jako se objevila. Stalo se něco, co snad nemohl ani nikdo čekat. Děkan přírodovědecké fakulty, který svým neuvěřitelným úsilím pomohl ustát fakultě tyto těžké časy, dostal od rektora výpověď, nařízené čerpání dovolené a následně rektor ještě podal návrh na jeho odvolání z funkce.
Nikdo doopravdy nevěděl, co se vlastně děje. Více než týden jsme informace získávali výhradně z médií, přičemž „olomoucká drbna“ věděla zjevně více než my a více než rektor univerzity. Podle médií uniklo 40GB citlivých dat soukromé emailové korespondence, za které hrozila univerzitě pokuta až 20 miliónů euro (zhruba půl miliardy korun) a za všechno měl být zodpovědný děkan Přírodovědecké fakulty UP Martin Kubala. O závěrech této neuvěřitelné kauzy si můžete přečíst zde.
Byl to šok. Od počátku bylo zřejmé minimálně to, že tato výpověď je nelegální. Velmi nejasné ovšem byly i důvody, proč a za co by se měl děkan odvolávat (když se propuštění ukázalo jako legislativně nemožné). komunikace byla tragická: Rektorát s fakultou a jejími orgány včetně Akademického senátu PřF nekomunikoval vůbec nijak. Nekonala se žádná schůzka zástupců akademické obce Přírodovědecké fakulty UP, nikdo nedostal jediný mail, neuskutečnil se jediný telefonát. Předseda AS PřF, statutární zástupce fakulty, zástupci ve velkém senátu sháněli informaci nejprve v bulvárním regionálním tisku, a nakonec si četli absurdní konstrukce Ondřeje Koutníka ze Seznamu.cz. Nedostali jsme ani esemesku „Vyhodil jsem vám děkana. MP“ Pro fakultu, která se chystala konečně na konstruktivní jednání, to byla ohromná facka, která eliminovala důvěru a naději v jakékoliv další slušné jednání s rektorátem a některými dalšími součástmi univerzity. Od té doby přibylo mnoho informací. Především zápis z tajemné schůzky prof. Zbořila a spol. na rektorátu, z které vyplývá velmi silné angažmá kvestorky v této věci.
Opusťme v tomto okamžiku kauzu výpovědi děkana Kubaly, přestože následovala spousta významných událostí včetně návrhu senátu přírodovědecké fakulty na odvolání rektora, který ale nebyl více než nezbytnou reakcí fakulty na bezprecedentní pošlapání jejích práv. Ve sporu o dělení majetku mezi fakultou a ústavem se objevila nová významná postava: bývalý kvestor Karlovy Univerzity a profesionální mediátor Tomáš Horáček. Dr. Horáček byl představen senátorům a děkanům fakult (kromě děkana Přírodovědecké fakulty UP) na uzavřené a dosti podivné schůzce svolané primárně kvůli kauze výpovědi. Rektor zde ohlásil záměr angažovat nezávislou osobnost schopnou provést analýzu a navrhnout trvalé řešení, které bude nejlepší pro univerzitu jako celek. Nemělo být přihlíženo k partikulárním zájmům ani fakulty ani ústavu. Všechny zúčastněné strany a všemožní zástupci všech jednotek (včetně například mě) byli na začátku jednání explicitně vyzvání k tomu, aby se vyjádřili k osobě dr. Horáčka a buďto jej akceptovali nebo odmítli. Vzhledem k tomu, že kredit rektora a jeho týmu byl v mých očích tehdy na nule, a protože jsem asi půl hodiny po oné tajemné schůzce senátorů a děkanů zahlédl dr. Horáčka na společné procházce ve velmi přátelském rozhovoru s prorektorem Malackou a kvestorkou Jungovou, vyslovil jsem svůj souhlas s osobou dr. Horáčka bez víry v to, že jím vypracované návrhy budou spravedlivé. Osobu dr. Horáčka bez připomínek akceptovali všichni včetně zástupců vysokoškolského ústavu CATRIN. Jedinou námitku nevyslovil ani žádný ze senátorů, ani žádný děkan, prostě nikdo. Takto začalo zatím poslední dějství velkého eposu, který píše Univerzita Palackého vlastní krví.
5. sezóna: Jak najít nejlepší řešení pro univerzitu a jak na ně hned zase zapomenout.
Angažmá dr. Horáčka začalo velmi nenápadně. Někdy na podzim roku 2022 požádal Přírodovědeckou fakultu, CATRIN a pravděpodobně i rektorát o dodání podkladových materiálů a stanovisek. V neoficiální části výjezdního zasedání Akademického senátu UP v prosinci 2022 se Tomáš Horáček poprvé představil senátorům AS UP a předložil první dokument pojmenovaný jako průběžná zpráva, ve kterém shrnul východiska, harmonogram a oznámil, že k ekonomické analýze přizve, nebudou-li námitky, svého kvalifikovaného kolegu MUDr. Prášila, který v minulosti působil jako kancléř na UK. Ani k této osobě nevznesl nikdo žádné námitky. Proto byly události první poloviny roku 2023 v režii těchto pánů, kteří svolávali schůzky, žádali o materiály a stanoviska a pracovali na analýze s návrhem dalšího postupu. První verzi analýzy a návrhu řešení dostal senát jako podklad k zasedání 26.4.2023. Zde byli senátoři a akademická veřejnost o zprávách pouze zhruba informováni. Další měsíc měla celá akademická obec (především přírodovědecká fakulta a CATRIN) na připomínkování. Finální verze po připomínkování byla předložena akademickému senátu k projednáni na zasedání 21.6.2023.
Zprávy dr. Horáčka a dr. Prášila jsou komplexní dokumenty. Analytická část dochází v první řadě k tomu, že současný stav užívání majetku je v rozporu s platnou legislativou. Zpráva dává přírodovědecké fakultě zapravdu v tom, že vznikem ústavu byla porušena práva fakulty daná Zákonem o vysokých školách, a to i přesto, že soudní systém České republiky o těchto věcech odmítl rozhodovat (nepřipustil fakultu ani její orgány jako možného žalobce). Konkrétně citujme (analýza, str. 12): „To však ale neznamená, že veřejná vysoká škola by práva a oprávněné zájmy fakult a součástí nemusela v rámci svého rozhodování respektovat. Naopak, respektovat je v plné míře musí, a tento respekt musí být plně vyjádřen v každém rozhodovacím procesu, který se uvnitř vysoké školy stane. Proto dospíváme k závěru, že veřejná vysoká škola by si v rámci svých vnitřních předpisů měla upravit a zakotvit pravidlo, dle něhož platí, že je-li uvnitř veřejné vysoké školy zasahováno do práv nebo oprávněných zájmů (majetkových i nemajetkových) fakulty či součásti, musí tak být činěno vždy a pouze na základě souhlasu dotčené fakulty nebo součásti a jejích samosprávních orgánů. Pokud takové výslovné ustanovení ve vnitřních předpisech veřejné vysoké školy absentuje, je vyjádření souhlasu dotčené fakulty či součásti morálně etickým závazkem, jež sice není vymahatelným právní (soudní) cestou, ale jež by měl být vedením veřejné vysoké školy plně respektován jako závazek, jež je odrazem základních principů samosprávného řízení veřejné vysoké školy.“
Dokument sice v obecnosti, přesto ale jasně říká, že možnost převádět majetek z jedné jednotky na jinou by mělo být podmíněno souhlasem dotčené jednotky. (analýza, str. 13) „Současně však, v souladu s výše uvedeným závěrem, máme za to, že uvedené pravidlo (souhlas dotčené jednotky s převodem majetku, pozn. autora) mělo přesto být respektováno. Respektováno nejen z důvodů etických, ale především ze zcela praktických ohledů na fakt, že svěřený majetek není součástem dán do úschovy, ale je jim svěřen, aby s jeho zapojením naplňovaly hlavní role veřejné vysoké školy, tedy vzdělávací a tvůrčí činnost. Správa majetku, který je některé ze součástí veřejné vysoké školy přidělen do užívání, znamená vždy i soubor závazků této součásti vůči tomuto majetku, do nichž patří také přijetí rozhodnutí o tom, že majetek má být vyčleněn pro jiné účely, než jsou potřeby dané součásti, tedy např. pro účely a činnost nově zřízené jiné součásti veřejné vysoké školy.“
Analýza se také vyjádřila k oné „úzké štěrbině“, kterou Akademický senát schválil „na míru“ rektorátu tak, aby mohl být fakultě odebrán majetek bez jejího souhlasu (což se naštěstí nestalo): „Předmětem této analýzy není posouzení vhodnosti normativního textu vnitřních předpisů UP. Lze však alespoň v obecné rovině konstatovat, že předmětné ustanovení má značně direktivní charakter a je na hranici respektování základních postulátů řízení veřejné vysoké školy stojící na pevných základech akademické samosprávy.“
Analýzu procesu zřizování vysokoškolského ústavu CATRIN zpráva uzavírá poselstvím Akademickému senátu UP: „Navzdory [této] absenci klíčových strategických a technických podmínek došlo k rozhodnutí o zřízení VÚ CATRIN na Akademickém senátu UP. Jak zmiňujeme na závěr druhé části této analýzy, právě v této okolnosti – tedy v selhání kontrolní funkce Akademického senátu UP – spatřujeme jeden z důležitých aspektů vzniku protrahované kritické situace. Reflexe role AS UP v tomto kontextu by měla být mementem do budoucna…“
Druhá část zprávy analyzuje další možné postupy, které může univerzita zvolit, přičemž dvěma nedoporučeným (zachovat stávající stav, jenž je v podstatě nelegální, a zcela zrušit CATRIN) se věnovat není třeba. Doporučená řešení jsou následující:
1. Začlenit CATRIN organizačně zpět pod Přírodovědeckou fakultu UP.
2. Provést komplexní majetkové vyrovnání CATRIN s PřF.
Zvláště druhá varianta stojí za komentář, protože ono komplexní majetkové vypořádání se začíná interpretovat v některých kruzích opět jako násilné odebrání veškerého majetku fakultě proti její vůli a bez náhrad. Dr. Horáček a dr. Prášil ovšem doporučují následující „…předkládané Řešení 4 vychází ze základní myšlenky zachovat VÚ CATRIN a zpětně „dopracovat to, co mělo být odpracováno před jeho zřízením“. Tedy postupně pečlivě s plnou reflexí uvědomění si všech chyb a nedostatků v procesu zřízení projednat všechny otázky a problémy spojené s (již) existencí VÚ CATRIN, a doplnit tak jeho původní zřízení nyní o všechny dohody a potřebná rozhodnutí, která onen základ pro fungování VÚ CATRIN vytvoří. „ Zpráva v této části obsáhle zdůvodňuje nutnost a potřebnost stanovení kompenzací přírodovědecké fakultě, přičemž podává i explicitní a použitelný postup, jak takovéto kompenzace stanovit. V konečné zhodnocení autoři hodnotí navržené varianty takto:
1. Začlenění CATRIN pod PřF: Z našeho pohledu nejlepší, jakkoliv nijak snadná a bezproblémová varianta. Mezi negativa patří pokles grantových a projektových příjmů, vysoké riziko ztráty excelentních vědců a zejména v nejbližších letech náročné navrácení ke spolupráci. Benefitem je však jednoznačně nejpříznivější dopad na integritu univerzity vč. precedentního charakteru. Významné je také ušetření výdajů z univerzitních fondů za kompenzace a užívání majetku.
2. Komplexní vyrovnání: Navržený způsob řešení představuje zhojení nejzávažnějších problémů souvisejících se zřízením nové součásti a zachovává určitou možnost udržení hlavních benefitů z tohoto kroku. Jedná se ale o variantu nejnákladnější pro univerzitní fondy, přičemž není nutně garantováno ani plné uklidnění situace, ani zachování výkonnosti VÚ CATRIN, ani zachování působnosti klíčových excelentních pracovníků.
Je zjevné, že analýza v tom nejpodstatnějším potvrzuje závěry předchozích auditů a za kredibilní považuje přístup přírodovědecké fakulty, za rozumné východisko pro variantu komplexního vyrovnání pak označuje právě výše zmiňovanou „Fiuráškovu“ zprávu. Přesto by bylo mylné považovat doporučená řešení za vítězství fakulty. Žádné řešení nepočítá s kompenzací všech škod a všechny varianty povedou k tomu, že celá univerzita včetně Přírodovědecké fakulty na tom bude hůře, než byla před CATRINou.
Zpráva byla projednána na zasedání akademického senátu v červnu 2023, kde rektor dle zápisu ohlásil: „Jako výsledné řešení volí variantu č. 4 (tj. komplexní vyrovnání, pozn. autora) – bude se snažit se svým týmem pracovat v intencích solidarity, připraví podklady pro samotné vyrovnání, přičemž budou přihlížet k připomínkám obou stran. Míra velkorysostí a vůle ke kompromisům z obou stran bude nutná. Nebude předkládat takovou variantu, která bude budit velké emoce na jedné či druhé straně. Nemůžeme ve stávající ekonomické situaci vystavit UP nebezpečí destabilizace. Následná realizace zvolené varianty bude možná jenom na základě rozhodnutí Akademického senátu UP. Jako zálohu bude se svým týmem připravovat i variantu č. 3 (tj. sloučení, pozn. autora),…“. Akademický senát se poté jednohlasně usnesl na: „AS UP žádá rektora UP, aby při zohlednění doporučených závěrů Analýzy vzájemného vztahu a majetkového uspořádání mezi vysokoškolským ústavem CATRIN a Přírodovědeckou fakultou UP předložil AS UP do 30. 11. 2023 své rozhodnutí ve věci, které bude zdůvodněno, řádně projednáno s oběma dotčenými součástmi a doplněno všemi souvisejícími podklady ekonomické i legislativní povahy.“
Univerzita našla řešení – a posledních šest měsíců pracuje mnoho lidí na tom, aby na toto řešení rychle zapomněla. Rektor univerzity pověřil dr. Horáčka, aby vedl další jednání dle učiněného rozhodnutí. Všechna jednání se vedla bilaterálně, přičemž přírodovědeckou fakultu zastupoval děkan Martin Kubala a já (jako zástupce nominovaný senátem přírodovědecké fakulty). Konalo se dohromady méně než deset schůzek přičemž doc. Banáš (resp. vysokoškolský ústav CATRIN) jednání s dr. Horáčkem odmítl[1]. Rektor pro mě nepochopitelně nevyužil toho, že je přímým nadřízeným doc. Banáše a nepřinutil ho, aby se jednání účastnil. Sám se jich neúčastnil také. Z dr. Horáčka se tak stal vyjednávač bez mandátu činit průběžná rozhodnutí.
Za přírodovědeckou fakultu jsme plně respektovali zprávu dr. Horáčka a Prášila včetně výpočtu kompenzací a pro jednání jsme drobně aktualizovali seznam dotčeného majetku. Ačkoliv vypočtená částka kompenzací okolo 500 mil. Kč se může jevit vysoká, její výši do značné míry určuje to, že je v ní naakumulován dluh za tři roky užívání veškerého majetku a zejména astronomické požadavky CATRIN na přístrojové vybavení. Ve srovnání s tím, že přírodovědecká fakulta by měla přijít o majetek, jehož hodnota dalece přesahuje 1 mld. Kč, je zjevné, že ani taková výše kompenzace adekvátně nenahradí všechny škody. Za fakultu jsme také souhlasili s možností postupného splácení tak, že minimální roční splátka by činila 50 miliónů a zbylá dlužná částka by se navyšovala o inflaci. Návrh Pavla Banáše jsem neviděl, ale ze sdělení dr. Horáčka plyne, že nejenže neustoupil ani o milimetr a stále žádá veškerý majetek zadarmo.
Jak asi laskavý čtenář ví, rektor do konce listopadu 2023 nerozhodl. Na zasedání AS UP na začátku prosince se s univerzitou rozloučil dr. Horáček a ačkoliv na tomtéž zasedání rektor přislíbil vydání rozhodnutí do vánoc, opět se nic nestalo a na lednovém zasedání AS opět nebude v této záležitosti o čem jednat. Nadále jsem zván (s dalšími zástupci přírodovědecké fakulty) ke schůzkám s rektorem, kde stále probíráme možná řešení, a nechci úplně ztrácet naději v to, že se nakonec shodneme. Přesto si nelze nevšimnout, jak se závěry tzv. Horáčkovy zprávy vytrácejí z návrhů těch, kteří nám nezávislého mediátora vlastně vnutili a zavázali se její závěry a návrhy respektovat.
Přírodovědecká fakulta naplnila všechny požadavky, které na ní univerzita kladla. V prvé řadě obhájila svá práva a své nároky. Zároveň jsme dokázali, že to nejsme my, kdo se nechce dohodnout a kdo blokuje jednání, ale že naopak CATRIN je jednotka, která nepřipouští nejmenší kompromis. Jako zástupce přírodovědecké fakulty nervózně čekám na to, zda univerzitní orgány uznají to, co spravedlivě uznat musí, nebo zda přírodovědecké fakultě vystavěli jakýsi „skleněný strop“. Prozatím to spíše vypadá na to, jako by skutečným (veřejně nepřiznaným) cílem univerzitních orgánů byla devastace experimentálně zaměřených pracovišť na přírodovědecké fakultě.
[1] Pouze koncem srpna se měla konat jedna schůzka s děkanem LF a předsedou Správní rady UP, na které měl doc. Banáš potvrdit svou neústupnou pozici.