Dialog před čínským panelákem

/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ (tazačka), TOMÁŠ FÜRST, JAN STROJIL (odpovídači)[1]/ Rozhovor germanistky (IŽF) s matematikem (TF) a lékařem (JS). Po přečtení článku o čínském paneláku ve španělské vesnici jsem strávila několik bezesných nocí (trochu přeháním, k ránu jsem vždycky usnula tvrdě) přemítáním „co teda?“. Co je teda pravda a co vlastně víme? Sama si jako naprostý laik … Pokračovat ve čtení „Dialog před čínským panelákem“

Čínský panelák ve španělské vesnici

/TOMÁŠ FÜRST, ZUZANA KRÁTKÁ, ŠTĚPÁNKA LUXOVÁ, HALINA ŠIMKOVÁ, JAN STROJIL/ Centrum pro bayesovsou inferenci 4B|N www.4bin.org. Když Němci něčemu nerozumí, řeknou, že je to pro ně „jako české vesnice“ (böhmische Dörfer). Pro nás je to vesnice španělská. A jako na procházce španělskou vesnicí si můžete připadat, když začnete porovnávat výsledky různých testů protilátek proti novému koronaviru. … Pokračovat ve čtení „Čínský panelák ve španělské vesnici“

Skutečná univerzita je stav mysli

/MARTIN FAFEJTA/ Pár poznámek jednoho z kandidátů do AS UP – proč by měl o podobě VŠÚ rozhodovat nově zvolený senát a proč bych VŠÚ nevyčleňoval z fakult a nestavěl jej na roveň fakultám  V diskusích před volbami do akademického senátu univerzity se objevuje otázka, zdali má o finální podobě vysokoškolského ústavu rozhodnout senát stávající, nebo ten nově … Pokračovat ve čtení „Skutečná univerzita je stav mysli“

Co jsou císařovy šaty?

/DALIBOR ŠTYS/ Po celou dobu, po níž se ke kauze vymazaných a vyhlazených píků vyjadřuji, jsem obviňován z toho, že vedu obecné řeči a nenavrhuji žádné konkrétní řešení pro Palackého univerzitu v Olomouci. Jenže ono žádné krátkodobé řešení neexistuje. Není žádné řešení, které by umožnilo právě Palackého univerzitě získávat peníze mimo současný systém. Nedávné hodnocení, které … Pokračovat ve čtení „Co jsou císařovy šaty?“

Císařovy nové šaty 2

/MICHAL BOTUR/ Když v září 2018 přišel náš pan rektor s návrhem postavit z cihel Přírodovědecké fakulty nový vysokoškolský ústav, směle jsem svým přátelům a kolegům říkával, že návrh je to natolik nepodložený, nespravedlivý a celkově absurdní, že bude stačit říct nahlas: „Král je nahý!“ a bude po všem. Už brzy tomu budou dva roky a události mi za pravdu … Pokračovat ve čtení „Císařovy nové šaty 2“

Proč se stavím proti vzniku VŠ ústavu?

/MARTIN FELLNER/ Jako kandidát do senátu UP i senátu PřF se chci velice stručně vyjádřit ke vzniku VŠ ústavu. Argumenty zastánců i odpůrců ústavu byly už mnohokrát formulovány a diskutovány, takže si myslím, že není třeba je znovu připomínat. Vznik ústavu nepodporuji ze dvou důvodů. Za prvé, jsem přesvědčen, že vznik Ústavu by zásadně poškodil … Pokračovat ve čtení „Proč se stavím proti vzniku VŠ ústavu?“

CATRIN ve finále. A co dál?

/ONDŘEJ BÁBEK/ Senátoři AS UP již brzy podniknou poslední krok v rozhodování o vysokoškolském ústavu CATRIN. Lze očekávat, že kolektivním senátním rozhodnutím (které v podstatě vylučuje individuální odpovědnost) ústav vznikne a UP překročí pomyslný Rubikon. Co univerzitu čeká za ním, prozatím nikdo netuší. Po roce a půl bojů nemá smysl opakovat na růžovo či na … Pokračovat ve čtení „CATRIN ve finále. A co dál?“

Co se stalo s mou univerzitou?

/VLADISLAV RACLAVSKÝ/ Jmenuji se Vladislav Raclavský a rád bych se Vám představil jako kandidát do univerzitního senátu. Narodil jsem se v roce 1966 a poslední ročník medicíny jsem začal studovat na podzim roku 89. Od střední školy jsem toužil dělat v biologickém výzkumu. K přihlášce na medicínu mě přemlu­vila máma, protože v té době jsem se … Pokračovat ve čtení „Co se stalo s mou univerzitou?“

Virus je z Marsu, ale Korona z Venuše

/TOMÁŠ FÜRST, HALINA ŠIMKOVÁ, ONDŘEJ VENCÁLEK, JAKUB DOSTÁL, JANA FÜRSTOVÁ, ZUZANA KRÁTKÁ, JAN STROJIL/ Centrum pro bayesovskou inferenci 4B|N, www.4bin.org Virová epidemie na Marsu se začala šířit asi před půl rokem. Skoro všech sto tisíc obyvatel Marsu se s virem potkalo. Většina Marťanů je však odolná, neonemocněli a ani si nevytvořili žádné protilátky. Až se s virem potkají znova, dopadne to pravděpodobně stejně a zase neonemocní. Asi 10 procent Marťanů se však virem nakazilo. Přes … Pokračovat ve čtení „Virus je z Marsu, ale Korona z Venuše“

Proč říkám „ne“?

/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/ Na posledním zasedání akademického senátu UP 29.4.2020, který se mj. zabýval rozpočtem UP na příští rok, přišla neočekávaně opět řeč na „organizační změnu spočívající ve zřízení vysokoškolského ústavu CATRIN.  Nechci zde teď diskutovat otázku (která se už, myslím, probírala na UP Reflexi), zda je legitimní, aby ještě tento senát, jehož volební období záhy skončí, … Pokračovat ve čtení „Proč říkám „ne“?“

Meanwhile na sítích

/JIŘÍ KVITA/ I v těchto covidhektických časech nám v homeofficech zbývá mnoho času na sociální sítě Tak se na ně pojďme mrknout! Tuhle třeba pan rektor Miller sdílel na fb článek [TypischTchechisch] „Šéf pražských hasičů končí v době koronavirové epidemie, chodí na něj anonymy“ [SeznamZprávy], a to s komentářem „Jak typicky české“. Zjevně tak učinil … Pokračovat ve čtení „Meanwhile na sítích“

Tak nám pomalu končí koronténa…

/ZUZANA KRÁTKÁ/ … a vracíme se do práce. Což je pro mne návrat plánovaný v rámci střídání týmu B za tým A. Už se těším, moje děti také. Ale díky poněkud nepřehledným krokům naší vlády nás do práce tento týden půjde (konečně) asi docela hodně. Na co se těším? Na holky v práci, chyběly mi… Na tu … Pokračovat ve čtení „Tak nám pomalu končí koronténa…“

Dekameron: Z akademického folkloru IV

/ JIŘÍ FIALA/ Ze života jazykovědce a diplomata Z hlediska žádoucího třídního původu v dobách vlády jediné, a to komunistické strany v Československu měl prof. PhDr. Václav Křístek, CSc., tento původ vpravdě čítankový. Byl totiž potomkem havířského rodu ze Slezské Ostravy (* 30. srpna 1918) a havířskému slangu zasvětil i svou jedinou vědeckou monografii  – Ostravská hornická mluva (1956). … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru IV“

Dekameron: Bajka o sebenaplněné předpovědi

/RADKIN HONZÁK/ Říká se, že banka padne, tak si všichni běží vybrat úspory. A banka padne. Americká čeština tomu říká „run na banku“. To mě naučili v Kalifornii.      Před dávnými roky se mi dostala do ruky příručka pro obchodní cestující, jimž se dnes vznešeně přezdívá DÝLEŘI. Jedna z prvních lekcí, s neuveřejněným, leč jasným titulkem: „tak ne!“ … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Bajka o sebenaplněné předpovědi“

Slavíme narozeniny!

/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/ V této podivné koronavirové době není mnoho příležitostí k oslavám, ale jedna tu přece je: Slavíme narozeniny. V dubnu 2019 se rozjel Diskusní Žurnál/dŽurnál! Založen byl proto, aby „kultivovanou formou hodnou akademického prostředí prohloubil diskuzi o tématech, která posouvají a mění naši univerzitu“, jak psal Michal Botur ve „startovacím mailu“ funkcionářům UP 15.4.2019[1], a … Pokračovat ve čtení „Slavíme narozeniny!“

Průzkumný vrt nebo průzkum vrtáků?

/TOMÁŠ FÜRST, ZUZANA KRÁTKÁ, JANA FÜRSTOVÁ, HALINA ŠIMKOVÁ/ Centrum pro bayesovskou inferenci 4B|N Před nedávnem jsme na stránkách tohoto žurnálu volali po průzkumném vrtu, který by nám pomohl usoudit, jaká část populace se s kolegou virem SARS-Cov-2 už setkala. Už tenkrát jsme si ujasnili, že jsou dva základní typy vrtáků, které můžeme použít: Molekulárně genetické vyšetření … Pokračovat ve čtení „Průzkumný vrt nebo průzkum vrtáků?“

Dekameron: Slepice a doba koronavirová

/IVO ÜBERAL/ V souvislosti s koronavirovou dobou, kterou všichni procházíme jsem se rozhodl, že i já přispěji svoji trochou do D-Žurnálu. Nebude to ovšem veselé čtení stylu prof. Fialy. Bude to smutný příběh. Týká se mých slepic.  Uvědomil jsem si, že média jsou plná rad a informací, jak chránit sebe a své blízké, ale postrádal … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Slepice a doba koronavirová“

Koronavirus karaoke

/TOMÁŠ FÜRST/ Hanka Vacková (profesorka základů společenských věd na gymnáziu v Hejčíně, kde jsem před mnoha lety studoval) se mě ptá, kterou z šesti disciplín Základů společenských věd (psychologie, sociologie, politologie, právo, filozofie, ekonomie) vidím kolem sebe v praxi v tuto chvíli nejvíc a jakou knihu bych v ní doporučil k přečtení? To je skvělý dotaz, taky … Pokračovat ve čtení „Koronavirus karaoke“

Dekameron: Síla poezie

/JOSEF JAŘAB/ Po disekci aorty a několika následných operacích mě v oregonském Portlandu v květnu 2009 nakládali polomrtvého do letadla, abych mohl po přeletu Atlantiku a mezipřistání v Amsterdam přistát už položivý v pražském Motole. V průběhu letu jsem si stále něco breptal, jak mi řekl syn, který letěl se mnou, a až ve světlejších chvílích jsem si uvědomil, že … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Síla poezie“

Co dělá Katrina?

/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/ V dobách karantény se víc staráme o to, co dělají naši příbuzní, přátelé, známí, na které jsme ve shonu normálního života trochu zapomínali, a tak je možná načase zeptat se, co dělá Katrina? Vzpomínáte? Ona dáma (pro některé femme fatale, bohatá vdova, pro jiné jen pavlačová drbna, která svými řečmi a činy … Pokračovat ve čtení „Co dělá Katrina?“

Dekameron: Velikonoce 2020

/JOSEF TILLICH/ otisky tváří v rouškách Veronikyvynášíme si na svou Golgatupřátele nesmíš hledat po hmatuty tam jsou velikonoční zvykyna Velký pátek o pašijí hlasene poklad ale propast otvírá sesyn vzdal se otce nebo otec synakdo našel pravdu  čí že je to vina meruňky zmrzly  slyším rekviemšvestky jsou jiné  švestkám pučí květyočima hladím jejich siluetymeruňky zmrzly  však to … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Velikonoce 2020“

Dekameron: Z akademického folkloru III

/JIŘÍ FIALA/ Z konferenční turistiky I V dobách posrpnové „normalizace“ byly vybudovány dva velké hotely – hotel Černigov v Hradci Králové a hotel Kamyšin v Opavě. Hotel Černigov byl nazván podle družebního města v Sovětském svazu; toto ideologicky akceptovatelné pojmenování bylo orgány KSČ nařízeno těsně před otevřením hotelu, kdy byl již hotel vybaven veškerým zařízením označeným královskou korunkou, neboť se … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru III“

Dekameron: Z akademického folkloru II

/ JIŘÍ FIALA/ Přednáška hoří! Koncem „zlatých dob šedesátých“ minulého století se na Filozofické fakultě UP pilně bádalo, aniž by badatelé byli zatěžováni vyplňováním žádostí o granty či RIVem – existoval sice Státní plán vědeckého výzkumu, jeho plánovači se ale spokojovali občasným hlášením o jeho plnění. Existovala též plodná mezioborová spolupráce, projevující se i tak, … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru II“

Zpráva ze sousední země: Jak je důležité míti Evu

/MAGDALÉNA FARNESI/ Zatímco česká média přetékají hororovými příběhy z druhé strany západní hranice (z Německa), na mém kousku světa panuje ospalý klid. Bydlím ve Findorffu, příjemné čtvrti hned za brémským nádražím. Kdysi sem na člunech přiváželi lidé z okolních mokřadů rašelinu na topení a v úhledných domcích bydleli pracovníci drah. Dnes tu přebývají především rodiny … Pokračovat ve čtení „Zpráva ze sousední země: Jak je důležité míti Evu“

Slovo dne: Karanténa. Všude je slyšíme, ale víme, co znamenalo v minulosti?

/EVA SKŘÍČKOVÁ/ Málokdo ví, že substantivum karanténa má co do činění s číslem čtyřicet. Slovo karanténa pochází z benátského dialektu, a to ze slova quarantina, původně v italštině quaranta giorni neboli quarantena, což znamená „čtyřicet dní“. Přípona -ena byla přičleněna k číslovce quaranta, „čtyřicet“, a to podobně jako v italském výrazu novena, jímž se v současné italštině označuje období devíti dnů věnovaných přípravě hostiny, uctívání svatých, žádostí o milost s modlitbami … Pokračovat ve čtení „Slovo dne: Karanténa. Všude je slyšíme, ale víme, co znamenalo v minulosti?“