/JIŘÍ FIALA/
Dne 30. října 2023 se na „půdě Filozofické fakulty UP“, tj. v její aule, od 9 hod. uskutečnilo debatní setkání prezidenta ČR Petra Pavla se studenty této fakulty. Hlavu českého státu uvítal Spectabilis děkan FF UP doc. Mgr. Jan Stejskal, M.A., Ph.D., svou odbornou orientací historik pozdního středověku, těmito slovy:
„Vážený pane prezidente, vážení a milí, to dnešní dopoledne patří vám a panu prezidentovi, tedy nebudu dlouho zdržovat, jenom připomenu, že hlavy státu navštívily naši univerzitu mnohokrát, ale filozofickou fakultu navštívily jenom třikrát. Pane prezidente, vy jste ten třetí. První byla Marie Terezie se svým manželem, Františkem Lotrinským, ten dokonce zkoušel naše studenty a vydržel až do konce zkoušek. Byly zde obavy, že se to zopakuje, ale studenti budou dneska, jak jste svolil, do jisté míry zkoušet vás. Druhá návštěva byla návštěva pana prezidenta Havla, který tady v této místnosti přebíral čestný doktorát, ten pro vás ještě nemáme, ale byl tehdy možná ke své vlastní nevoli obklopen hodnostáři a potentáty, a my jsme proto velice rádi, že jste svolil, že budete obklopen zejména studenty, a proto předávám svým milým kolegům slovo a budu poslouchat. Děkuju vám moc, že jste přišel mezi nás.“ [1]
Že Václav Havel jako prezident České a Slovenské Federativní Republiky neobdržel dne 28. května 1990 čestný doktorát Univerzity Palackého v Olomouci v aule FF UP, nýbrž ve velkém sále tehdejšího Kulturního domu Sigma (po rekonstrukci Clarion Congress Hotel Olomouc, Jeremenkova 36), konstatoval již v UP reflexi doc. RNDr. Marek Jukl, Ph.D., s tím, že „historické exkurzy by měly být přesné“. [2] Těch historických lapsů je však ve výše citovaném děkanském uvítání vícero, napravme je tedy v chronologickém pořadí.
Nejprve k návštěvě Marie Terezie, panovnice v dědičných habsburských zemích, české a uherské královny atd., a jejího chotě, římskoněmeckého císaře Františka I. Lotrinského, olomoucké koleje (řádového domu) Tovaryšstva Ježíšova [3] v neděli 8. září 1754. Stalo se tak během pobytu panovnického páru v Olomouci ve dnech 6. až 10. září 1754, jehož vyvrcholením bylo vysvěcení čestného a morového sloupu Nejsvětější Trojice dne 9. září 1754. Podle diaria tehdejšího rektora koleje a škol Tovaryšstva Ježíšova v Olomouci P. Timoteje Raiskyho, S. J., lze rekonstruovat panovnickou vizitaci jezuitských škol, tj. gymnázia a dvoufakultní univerzity, ale také olomoucké stavovské akademie, vzniklé roku 1725, následovně:
„O třetí hodině odpolední se do jezuitské koleje dostavila čestná vojenská stráž a dvorní dámy, císařský kočár však předjel ke vstupu do kolejní budovy, před nímž utvořili jezuitští patres a 28 jinochů s planoucími pochodněmi špalír, až ve tři čtvrti na sedm. Rektor Raisky oslovil vznešené návštěvníky krátkou orací a provázel je do vyzdobeného refektáře, již zaplněného šlechtou, duchovenstvem a místní honorací. Když dozněla uvítací ,symphonia‘, vystoupili na provizorním jevišti univerzitní studenti se zdravicemi pronesenými v osmi jazycích – latinsky, hebrejsky, řecky, italsky, německy, česky, francouzsky a maďarsky, nato se v rychlém spádu střídaly alegorické výstupy a šlechtická cvičení. Marie Terezie totiž nechtěla setrvat v koleji a konviktu déle než jednu hodinu, jenže monarcha byl stržen představením do té míry, že zvolal: ,Sinantur absolvere totum, excellenter faciunt!‘ [4] Císaři se nejvíce líbily ukázky z matematiky a vojenského stavitelství, neboť studenti nejenže předkládali již hotové plány, ale také je hbitě před publikem rýsovali, a na otázky z fortifikačního umění odpovídali německy a francouzsky tak dokonale, že panovník sám dal znamení k bouřlivému aplausu; vůči účinkujícím i jejich učiteli neskrblil chválou a dovolil jim, aby mu políbili ruku. Poté se císařští manželé obeznámili s kolejní knihovnou a jezuitským konviktem, přičemž nahlédli i do konviktních ložnic. O deváté hodině večerní byla vizita ukončena, rektor doprovodil Veličenstva ke kočáru, rozloučil se s císařem políbením ruky a byl královnou pozván k její ranní audienci v pondělí 9. září. Během této audience, trvající půl hodiny, se Marie Terezie dotazovala rektora T. Raiskyho na činnost jezuitské koleje a univerzity, ocenila představení i péči, kterou Tovaryšstvo Ježíšovo věnuje vzdělávání mládeže, a dovolila, aby jí Jeho Magnificence při rozloučení políbila ruku.“ [5]
Že by František I. Lotrinský „zkoušel naše studenty“, není tedy nikterak doloženo. Hodná pozoru je však skutečnost, že vojenskému stavitelství, fortifikačnímu umění a živým jazykům, jakož i šermu, jízdě na koni a tanci se nevyučovalo na filozofické (artistické) fakultě, natož na teologické fakultě olomoucké univerzity, nýbrž na olomoucké stavovské akademii, jež po přestěhování do Brna v roce 1849 utvořila základ nynějšího Vysokého učení technického v Brně.
Také prezidentské návštěvy Univerzity Palackého v Olomouci byly koncipovány jako záležitost univerzity jako celku, nikoli jedné z fakult – ostatně dotyční prezidenti svoje pobyty na „univerzitní půdě“ neomezovali jen na interiéry rektorátu UP v Křížkovského ulici 8. Prezident ČSR Edvard Beneš během slavnostního otevření Univerzity Palackého dne 21. února 1947 poctil svou přítomností prostory budovy FF UP, Křížkovského 10, Arcibiskupského paláce a konečně redutního sálu městského divadla (Horní náměstí 424/23) [6]
Václav Havel jako prezident České a Slovenské Federativní Republiky při své první návštěvě Univerzity Palackého 28. května 1990 pobyl v pracovně tehdejšího rektora UP prof. PhDr. Josefa Jařaba, CSc., dále v prostorách zrušeného Ústavu marxismu-leninismu UP, proměněného ve Studentcentrum (Křížkovského 12), v Arcibiskupském paláci a konečně, jak už bylo uvedeno výše, během udělení čestného doktorátu UP v sále KD Sigma. [7] Druhý pobyt prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky Václava Havla na UP se uskutečnil 26. března 1992 v rámci Večerních rozmluv s hosty Univerzity Palackého, pořádaných v letech 1991–1996 jejím tehdejším rektorem prof. PhDr. Josefem Jařabem, CSc., v aule FF UP. [8]
Osobní kontakty Václava Klause s UP omezíme na jeho návštěvu „prezidentskou“. Došlo k ní během třídenního pobytu prezidenta ČR Václava Klause a jeho choti Livie Klausové v Olomouckém kraji ve dnech 11. až 13. října 2004. Jak se dočítáme v Žurnále UP, prezidenta Klause uvítali dne 12. října toho roku v kapli Božího Těla, součásti Uměleckého centra UP (bývalého jezuitského konviktu), tehdejší rektorka UP prof. MUDr. Jana Mačáková, CSc., a další čelní akademičtí hodnostáři. Po podpisu do Pamětní knihy UP diskutoval prezident Klaus v auditoriu UC UP „zhruba hodinu se studenty a pedagogy. Ti se dotazovali např. na oblast občanské společnosti, migrace, zajímali se též o prezidentův názor týkající se problematiky rozvojového světa. Opomenuta nezůstala ani oblast vysokého školství, k níž prezident zastává jasný názor o rozsáhlém kvantitativním rozvoji našich vysokých škol, který není vyrovnaný po stránce kvality.“ [9]
Všechny uvedené státní hlavy hostilo olomoucké vysoké učení a osobně jeho rektoři; v tom ohledu je přítomnost prezidenta ČR Petra Pavla na Filozofické fakultě UP 30. října 2023 unikátní. Podle slov děkana dotyčné fakulty se prezident Pavel může těšit na udělení čestného doktorátu UP. Tento akademický laurus by naší aktuální státní hlavě bezpochyby slušel, otázka, zač by ho vlastně měla obdržet, je tudíž v tomto kontextu zcela podružná. Ostatně i sám děkan Filozofické fakulty UP se může titulem dr. h. c. honosit, neboť mu ho dne 16. prosince 2022 udělila The University of Nebraska at Kearney, Nebraska, USA. [10] Vzniká tak druhá a poslední otázka: Proč, když už ten titul děkan má, nepoužívá ho ke své větší cti a slávě na webových stránkách instituce, jíž tohoto času stojí v čele?
[1] Debata s prezidentem České republiky na půdě Filozofické fakulty UP, https://www.youtube.com/watch?v=xF-sfBQV5nA&t=4s
[2] Jaká byla debata s hlavou státu? https://www.zurnal.upol.cz/nc/reflexe/zprava-int/clanek/diskuse-prezidenta-republiky-na-up-30102023/
[3] Nyní objekt Správního archivu Armády ČR, nám. Republiky 408/4.
[4] „Nechť je provedeno vše, výtečně si počínají!“
[5] Fiala, J.: P. Timotej Raisky, S. J., olomoucký univerzitní rektor a český jezuitský provinciál. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, V 10, 2007, s. 101–122.
[6] Viz kromě početné odborné literatury na toto téma dobový filmový dokument Palackého odkaz, https://www.youtube.com/watch?v=pPUvkMKp0Ew
[7] Viz zejm. filmový dokument Václav Havel v Olomouci – 28. května 1990, https://www.youtube.com/watch?v=1Qsrfz9kpjs
[8] Josef Jařab: Večerní rozmluvy s hosty Univerzity Palackého, 1991–1996. Text uspořádali Václav Burian a Tomáš Tichák. Olomouc 1998, s. 43–49.
[9] -map-: Prezident se krátce vyjádřil i k problematice vysokého školství. Žurnál UP roč. 14, č. 5., 14. října 2004, s. 1, https://www.upol.cz/fileadmin/zuparchiv/XIV/cislo5.pdf. –
[10] Viz zejm. Address to Graduates – Jan Stejskal and Martin Elbel, https://www.youtube.com/watch?v=tbW4qZkg85M