Václav Ranc, odpovědi na otázky

Máte představu, co byste jako zákonodárce mohl udělat ke zlepšení této  situace?

Rozumím tomu, že situace v dopravě je nejen v Olomouci, ale i jinde v ČR svým způsobem neudržitelná. Chápu i to, že mnoho lidí volí třeba i z důvodu bezpečnosti cestu autem na úkor kola či MHD. Nemyslím si však, že je to jediný důvod. Důvodů, které vedou k pomyslné cestě k automobilu je určitě pro každého z nás celá řada. Některé jsou důležité, některé už méně. Nicméně je však potřeba se vypořádat s každým z nich. Já pevně věřím, že se podaří vytvořit podmínky, ve kterých více z nás pro cestu do práce, školy či kamkoliv jinam sáhne spíše po cyklistické přilbě či po lístku na tramvaj. Na jedné straně je z mého pohledu potřeba zlepšit stávající infrastrukturu pro cyklistickou dopravu a zlepšit celou řadu vad, které má dnešní MHD.  O tom však později. Důležitým problémem, který u nás ve společnosti též vnímám, je nastavení mysli, která v mnoha případech preferuje spíše rychlost, pomyslnou vlastní bezpečnost či snad v některých případech i pohodlnost nad vyšším cílem ochrany životního prostředí, zvýšení bezpečnosti nás všech na ulici, snížením hluku a úrovně smogu. Je zajímavé, že mnoho lidí problémy s dopravou chápe a dlouhodobé cíle ke snížení dopravní zátěže podporuje. Na druhou stranu však lidé dost často nevyhledávají informace či nejsou aktivní v krocích, které by pomohly situaci do značné míry řešit. Jak lze vyčíst například ze studie CVVM zde[1]. Dopravní situace na ulicích je něco, co z mého pohledu není celkově v pořádku a je to věc, která zcela určitě zasluhuje pozornost. Vždyť jen v ČR je registrováno přes 6 milionů aut, které je potřeba někde parkovat a provozovat.

Mou dlouhodobou vizí v roli zákonodárce z hlediska dopravy jsou města, kde ulice budou bezpečné a cesty přívětivé jak pro cyklisty, tak pro chodce či pro řidiče. Zní to jako utopie? Možná ano, ale je potřeba někde začít a alespoň se k ní přiblížit. Před tím, než začnu popisovat vlastní priority, bych zde poznamenal, že rozumím lidem, kteří autem do centra jednoduše jet potřebují, nemusí se jednat jen zásobování. Existuje celá řada dobrých důvodů nad kterými se nepolemizuje. Omezovat kohokoliv je špatné. Prvním krokem by měla být pozitivní motivace ke změně. V rámci mé role zákonodárce budu podporovat či spoluvytvářet následující iniciativy:

  1. Výstavba cyklostezek

Výstavba a modernizace cyklostezek je určitě krokem, který povede k tomu, že mnoho lidí pro svou cestu příště zvolí kolo a auto nechá doma. Budu podporovat iniciativy, které povedou k účelové podpoře výstavby cyklostezek mezi obcemi, kde je situace mnohdy dramatická. Není nic příjemného na tom jet na kole po silnici bez krajnice, kde je rychlost omezena na 90 km/h. Podporuji však i výstavbu cyklostezek v intravilánu tam, kde je to alespoň trochu možné. Zde je určitě potřeba postupovat rozvážně tak, aby řidiči neměli pocit, že jsou jim házeny klacky pod nohy a že jsou omezováni. To vede pouze k prohlubování příkopů mezi cyklisty a řidiči. To není dobře. Dnešní řidič může být zítřejší vášnivý cyklista či spokojený uživatel MHD. A o to tu běží.

2.         Výstavba P+R parkovišť

V celé řadě evropských měst se již osvědčilo zřídit na jejich okrajích odstavné P+R parkoviště, kde může řidič v klidu nechat své auto a dál do města pokračovat na kole či MHD. V tomto směru máme co dohánět. Je potřeba neskončit pouze u vybudování parkoviště. Je potřeba lidi pozitivně motivovat k tomu, aby parkoviště využívali. Toho se dá docílit třeba snížením ceny MHD oproti platné parkovací kartě, či slevou na kolo (které si lze v blízkosti P+R pronajmout) či jeho parkování ve městě tak, jak se to už děje jinde [2].

3.         Optimalizace městské hromadné dopravy a investice k její modernizaci

Doprava ve městě a ani mimo něj však není jen o kole, ale týká se i MHD. Zde budu podporovat iniciativu vedoucí k cílené podpoře modernizace MHD a ladění spojů tak, aby na sebe lépe navazovaly. Není to jednoduchý úkol a jeho řešení se bez patřičné dotace času a financí neobejde. 

Jak máte daleko do práce ze svého bydliště a jak se tam dopravujete?

Do práce na Lékařské fakultě UP Olomouc dojíždím z Bohuňovic přibližně 16 km. V rámci dojíždění kombinuji kolo a MHD. Auto doma vlastníme, ale pro jízdu do práce jej využívám pouze velmi málo. Auto využívám především pro přepravu těžkých věcí, což je párkrát do měsíce. MHD mi přijde jako optimální řešení, které mi umožňuje v rámci dojíždění číst noviny či knihy. To v autě dělat nemůžu. Dalším bonusem jízdy MHD či na kole je absence stresu z přetížené dopravy. 


Kolik si myslíte, že je roční průměrná produkce oxidu uhličitého z fosilních paliv na člověka v ČR, v Dánsku a na světě a z jaké části se na tom podílí automobilová doprava?

Pro odpověď na tuto otázku jsem se podíval na data, která poskytuje Our World in Data (ourworldindata.org) v kombinaci s IEA (iea.org). Ačkoliv je u nás v ČR trend emise skleníkových plynů (vztaženo na počet obyvatel) od konce osmdesátých let klesající, tak jsou u nás hodnoty z roku 2020 stále oproti Dánsku téměř dvojnásobné. Jedná se konkrétně o podíl 8,21t pro ČR ku 4,52t pro Dánsko. Celosvětový průměr je 4,47t. [3] Přičemž z přibližně 88 mil. tun Co2, který se v ČR v roce 2020 vyprodukoval, pochází přibližně 23% z ropy [4]. Obecně zde nemáme situaci, nad kterou bychom mohli jásat.

  1. https://cvvm.soc.cas.cz/cz/45-ostatni/ekologie/5249-hodnoceni-stavu-zivotniho-prostredi-cerven-2020 ,staženo 1.8.2022.
  2. https://www.amsterdamsights.com/about/mobihub.html , staženo 1.8.2022.
  3. https://ourworldindata.org/grapher/co-emissions-per-capita?tab=chart&country=OWID_WRL~CZE~DNKstaženo 1.8.2022. Zdroj: https://doi.org/10.18160/gcp-2021.
  4. https://www.iea.org/countries/czech-republic , staženo 1.8.2022.