Střet zájmů politicko-akademický

/TOMÁŠ OPATRNÝ/

Rektor UP a bývalý poslanec Michael Kohajda zkusil své štěstí v návratu do vysoké politiky při posledních volbách do parlamentního senátu. Řada mých kolegů to nepovažovalo za dobrý nápad, viz například text zde. Osobně si sice nemyslím, že by měl být zásadní problém skloubit práci rektora a senátora časově (při kvalitním prorektorském týmu a rozumném delegování pravomocí se to dá zvládnout), za nešťastný tu ale považuji principiální střet zájmů. Rektor má hájit zájmy své univerzity, kdežto u politika nominovaného politickou stranou se očekává, že bude hájit jednak zájmy voličů této strany a jednak zájmy lidí z daného volebního obvodu. To se ne vždy potkává – a někdy jsou tyto zájmy protichůdné.

Zajímavou ilustrací toho, kdy se docent Kohajda choval více jako politik než jako rektor, byla jeho vyjádření na podporu senátních kandidátů v druhém kole voleb. Poté, co nepostoupil v litovelském obvodu do druhého kola, podpořil Marka Ošťádala proti Martinu Škurkovi. Pokud by nešlo o rektora, bylo by to vše v pořádku. Jenže Martin Škurek je nejen členem hnutí ANO, vůči němuž je Kohajda – politik v opozici, ale také pedagogem ze stejné univerzity i fakulty jako Kohajda – rektor. Škurek je také krajským radním s nezanedbatelnými zásluhami zejména v sociální oblasti. Je v zájmu univerzity s krajem udržovat dobré a konstruktivní vztahy. Marek Ošťádal měl našlápnuto k jasnému volebnímu vítězství a žádnou rektorskou podporu nepotřeboval. Kohajda – rektor by býval udělal lépe, kdyby své prohlášení omezil na apel, aby šli lidé volit i ve druhém kole.

Méně jasný výsledek se dal očekávat ve druhém případě, ve kterém rektor – politik Kohajda veřejně podpořil senátního kandidáta. V Přerově se na prvních dvou místech prvního kola ocitli Jakub Navařík (ODS) a Petr Vrána (ANO) s velmi těsným rozdílem. Kohajda podpořil Navaříka: to na první pohled může vypadat jako v pořádku – Navařík má stále částečný úvazek na UP. Nepochybně bude taká kvalitním senátorem řádně prosazujícím zájmy ODS a Přerovanů. Problém je ale s tím, že Navařík na univerzitě zanechal výraznou stopu při krytí falzifikace dat (viz např. zde, zde či zde).  Takovéto věci přispívají k tomu, že důvěra veřejnosti k vědě upadá a je v zájmu všech univerzit se proti něčemu takovému ostře vymezit. Střetává se tu ale zájem Kohajdy – politika výhodně obchodujícího politická spojenectví s tím, co by mělo být zájmem rektora usilujícího o akademickou integritu na univerzitě, v jejímž čele stojí.