Archiv autora: dzurnalcz

/INGEBORG FIALOVÁ/ Blíží se konec jednoho aktu (druhého – katastáze, nebo už třetího – peripetie?) v dramatu o vzniku vysokoškolského ústavu (s původním označením CIST, nyní CATRIN), akademický senát UP bude na svém zasedání 11.12.2019 hlasovat o jeho vzniku, proto si myslím, že je teď vhodná chvíle připomenout si co nejobjektivněji (o což  se upřímně snažím) základní dějové … Pokračovat ve čtení „Na konci aktu“

/INGEBORG FILAOVÁ/ 19.11.2019 sdělil rektor děkanovi PřF, že vedení UP oslovilo několik nezávislých zahraničních laboratoří s žádostí o prověření výsledků publikovaných v Nature Communications. Kdyby se vedení UP bylo k tomuto kroku odhodlalo před rokem (ještě i před půl rokem), patrně by sklidilo pochvalu (byť – připouštím – z druhé strany i kritiku, že nedůvěřuje vlastním kontrolním orgánům/komisím). V dnešní … Pokračovat ve čtení „Exaktní věda?“

/TOMÁŠ FÜRST/ 17. listopadu 1989+30 Nemohu se ubránit závisti, když sleduju angažovanost akademické obce Univerzity Karlovy. Rektor Zima – představte si tu hrůzu – bez souhlasu senátu podepsal smlouvu se společností Home Credit, která zbohatla na predátorských půjčkách. Smlouva byla na ubohý jeden a půl miliónu korun a byla podepsána zcela legálně. Home Credit navíc … Pokračovat ve čtení „Kam se hrabe Karlovka!“

/IVO JIRÁSEK/ Poslední odstavec příspěvku „Uvedení na pravou míru 2“ činí ze situace na naší alma mater skutečné a nefalšované drama hodné klasického období starého Řecka. Sporné strany budou bezpochyby odlišným způsobem hodnotit jednotlivé kroky aktérů a vývoj celé situace, nicméně pokud je pravé, a tedy pravdu dosvědčující tvrzení shrnující dosavadní výsledky, totiž že „student, … Pokračovat ve čtení „Co je „pravá míra“?“

/JOSEF TILLICH/ 17.11.2019 uspořádali bývalí členové stávkového výboru UP z roku 1989 velkolepou vzpomínkovou akci „okupační stávka 2019“ (https://www.olomouckarevoluce89.cz/) v budově filozofické fakulty, na níž si stovky návštěvníků za celý den mohly prohlédnout tisíce fotografií z té doby, dobové psací a tiskařské stroje, podívat se na digitalizované filmy atd. Vyvrcholením bylo shromáždění v aule, při němž členové stávkového výboru … Pokračovat ve čtení „Projev k třicetiletému výročí 17. listopadu“

/MAGDA VÁŠÁRYOVÁ/ Se svolením autorky přetiskujeme její projev při předávání pamětních medailí UP 12.11.2019 30 rokov, teda jeden a pol generácie prešlo, je už načase nielen spomínať a prezerať si staré fotografie, ale musíme si položiť niektoré otázky. Na začiatku by som si chcela pomôcť starým prevereným Alexisom de Tocqueville-om, aby som neopakovala niečo, čo … Pokračovat ve čtení „Třicet let po železné oponě“

/DALIBOR ŠTYS/ Na úvod dva rozsáhlejší citáty:  Tomáš Šimůnek, děkan farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové, píše „.. A pravda často nemusí být ani v učebnicích. Čím víc člověk rozumí nějakému tématu, tím spíše zjišťuje, že je to trochu jinak…“  Zdeněk Hostomský, ředitel ÚOCHB (bohužel v placené části idnes) popisuje případ přenosu technologií:  „….Skupina doktorky Maletínské ale vytvořila … Pokračovat ve čtení „Věda v národních jazycích je základní součást lidské kultury“

/INGEBORG FIALOVÁ/ Etická komise je poradním orgánem rektora, jehož členy i předsedu rektor sám jmenuje. Není to tedy ani volený ani na univerzitní exekutivě nezávislý soudní orgán podobný např. ústavnímu soudu. Sami členové EK (mnozí z nich) jsou tomu rádi, že „břemeno konečné a výhradní odpovědnosti v nelehkém procesu rozhodování o etických pochybeních nese pouze jediná osoba, … Pokračovat ve čtení „Univerzita bez autorit? Abdikace předsedy Etické komise“

/TOMÁŠ OPATRNÝ/ Otázka pravosti či existence původních dat ve článku v Nature Communications znovu vybublala minulý týden, když děkan Přírodovědecké fakulty zveřejnil podklady pro své podání návrhu k projednání Etickou komisí. Zareagovali na to Dr. Navařík a Dr. Malina z RCPTM textem, který rozeslali na hromadné adresy a zveřejnili zde . Zmíním zde pouze jednu „drobnost“: děkan … Pokračovat ve čtení „Pět promile navíc k úspěchu stačí“

/MARTIN CHODORA/ Nejsem člen akademické obce, ale mám několik přátel napříč všemi fakultami a díky nim vím, že se na univerzitě dějí věci standardní i nestandardní. Se zájmem poslední dobou sleduji dění na Univerzitě Palackého. Jsem pravidelný čtenář Džurnálu, ale zaregistroval jsem, že se diskuse nedávno přesunula (nebo skryla) na UP reflexi, k níž jako nečlen akademické … Pokračovat ve čtení „Informací není nikdy dost“

/MARTIN KUBALA/ Žurnál Univerzity Palackého odmítl publikovat děkanův příspěvek v oficiálním Žurnálu univerzity s odůvodněním, že takovýto odborný materiál nepatří na informační platformu určenou i širší laické veřejnosti. Protože akademická obec požadovala zveřejnění informací, dovolujeme si se souhlasem autora převzít příspěvek ze stránek prf.upol.cz. V přírodovědné komunitě se rozběhly debaty o prošetřování věrohodnosti dat v článku Air-stable superparamagnetic … Pokračovat ve čtení „Vyjádření děkana PřF UP k případu Nature Communications“

/ROSTISLAV VODÁK/ V tomto článku bych rád prezentoval svůj ryze subjektivní pohled na různé události, které hýbaly Přírodovědeckou fakultou a Univerzitou Palackého během posledních dvou let.  Začnu zřízením vysokoškolského ústavu, které se řešilo na poslední schůzi Akademického senátu UP. Tato událost pro mě začala prezentací celé myšlenky rektorem Jaroslavem Millerem. Pokud by tato prezentace byla jen … Pokračovat ve čtení „Pohled na dění na PřF a UP“

/TOMÁŠ OPATRNÝ/ Pan rektor na svém blogu  přirovnává své nepostoupení podnětu Etické komisi k prezidentské milosti. Píše dále, že „kolega, jenž byl objektem podání, se zhroutil a panovaly oprávněné obavy z dalšího vývoje jeho stavu. Ctím volání po spravedlnosti, ale žádná síla mne nedonutí vzít si na svědomí lidský život či zdraví.“ Toto se dá lidsky pochopit … Pokračovat ve čtení „Rektorská milost: velkorysý počin či hlava v písku?“

/MICHAL BOTUR/ Vedení Univerzity Palackého rádo a často prezentuje naši univerzitu ve společnosti pěti výzkumných univerzit ČR a občas i naznačuje ambice v některých oblastech své větší sourozence předběhnout. S uspokojením pravidelně sledujeme růst parametrů hodnotících vědu a výzkum nebo se těšíme ze zlepšujících se pozic univerzity v nejrůznějších srovnávacích žebříčcích. Univerzita Palackého je také velkým a nenahraditelným … Pokračovat ve čtení „Jak dopadá Univerzita Palackého ve srovnání s Univerzitou Karlovou?“

/DALIBOR ŠTYS/ Nedávno jsem měl příležitost se sejít s bývalými kolegyněmi ze sekce EU a ESIF Ministerstva školství. Mimo jiné jsme probírali, co bude s infrastrukturami VaVpI po skončení doby udržitelnosti. Závěr je ovšem známý: Nic nebrání je prodat nebo úplně změnit jejich účel.  Neboli nic nebrání tomu, aby se struktury regulérně rozpustily do svých mateřských fakult a jejich zaměstnanci se … Pokračovat ve čtení „CATRIN apod. – Kde jsou ti lidé?“

/MICHAL BOTUR/ Před říjnovým zasedáním Akademického senátu Univerzity Palackého se znova na naše stoly přiřítil další návrh na zřízení vysokoškolského ústavu, tentokrát přiléhavě pojmenován po jednom z nejničivějších hurikánů CATRIN. New Orleans se z pustošení plně nevzpamatoval dodnes. Také nový univerzitní ústav má fakultám odnést majetek, lidi, prostředky, příležitosti i celé budovy „Like a hurricane“.  Téměř přesně před rokem … Pokračovat ve čtení „Like a hurricane“

/MICHAL BOTUR/ Minulý týden zprovoznilo vedení Univerzity Palackého dlouho ohlašovanou UPreflexi 2.0, vnitřní diskuzní platformu, na kterou každý zaměstnanec univerzity může po přihlášení přispívat dle svého uvážení. Systém navíc nabízí diskuzi pod články a Petr Bilík přislíbil, že u relevantních podnětů se bude pokoušet získat reakci dotčených osob. Spolu s novým newsletterem a blogem rektora … Pokračovat ve čtení „Co bude s dŽurnálem?“

/INGEBORG FIALOVÁ/ Základem fantastické/fikcionální literatury často bývá nějaká hra s časovou osou, s časovou posloupností: buď se posune skokově kupředu – pak jsme v žánru sci-fi či utopie/antiutopie – nebo dozadu – pak je to žánr historického románu či povídky – nebo se časová osa zašmodrchá tak, že čtenář mnohdy neví, v které časové rovině se jeho hrdina právě … Pokračovat ve čtení „Jak se píše fantastika aneb správný klíč“

/DALIBOR ŠTYS/ Člověk bývá občas překvapen, jak je jeho text nepochopen. V příspěvku jsem napsal a dokazoval, ostatně jsem to psal i mnohokrát jinde, že v přírodních vědách se podvádí, nebo minimálně hodně mlží, velmi často. A to po celou dobu, co se v nich pohybuji, tj. od roku 1980. Jen jsem si to až v roce 1986 začal důsledněji uvědomovat.  Dále jsem … Pokračovat ve čtení „Můj modrozelený dým“

/TOMÁŠ FÜRST/ Univerzitu Palackého obchází strašidlo. Všichni se bojí, kdy a odkud vypadne další případ manipulace s daty. Kauza zfalšovaného grafu, který už přes deset let zdobí stránky JACS, se zvolna chýlí ke konci – článek bude dle vyjádření kolegy Zbořila stažen. To se dalo udělat už před půl rokem a mohli jsme si ušetřit metry textů, hodiny nepříjemných … Pokračovat ve čtení „Bude Přírodovědecká fakulta na titulní stránce časopisu Nature?“

/DALIBOR ŠTYS/ Dozvěděl jsem se, že kontrolní experimenty byly provedeny. A že podpořily hypotézu v článku. Jen se to veřejnost, z neznámých důvodů, dozvěděla až rok po vypuknutí kauzy. Nebyly to ovšem tak striktní kontrolní experimenty jako v případě prof. Bezoušky, spíše to byly doplňující experimenty, které se měly (?, viz níže) udělat už předtím. Kdybych to věděl, … Pokračovat ve čtení „Kontextuální omluva prof. Zbořilovi a vysvětlení mechanismu proč se věci dějí, jak se dějí“

/BOHUSLAV DRAHOŠ, IVAN NEMEC, RADOVAN HERCHEL/ Katedra anorganické chemie PřF UP si v minulém roce (počínaje dubnem 2018) prošla, zjednodušeně řečeno, zmenšenou verzí procesu oddělování CISTu od PřF UP. Od této katedry (pokud víme první a zatím jediné) totiž byla oddělena pracovní skupina vědeckého centra RCPTM – „Biologicky aktivní komplexy a molekulární magnety“. Na vlastní kůži … Pokračovat ve čtení „CIST v malém“

/MARTIN SCHLOSSAREK/ Za normálních okolností by o záležitosti vzniku CISTu, krizi v RCPTM nebo o výsledcích zasedání senátu akademickou a širší veřejnost objektivněinformoval Žurnál UP. „Alternativních“ informačních kanálů by nebylo potřeba. Bohužel, okolnosti normální nejsou, neboť za současného vedení se Žurnál UP (v některých tématech) změnil ze solidního informačního zdroje v nástroj propagandy a manipulace. Proměnu Žurnálu UP … Pokračovat ve čtení „Proč UP potřebuje Džurnál?“

/IVO JIRÁSEK/ Oblíbená hláška pocházející ze stínadelských příběhů Jaroslava Foglara se může zdát pro univerzitní prostředí nepatřičně prostořeká. A přesto ve své podstatě v sobě skrývá mnohé z toho, co můžeme ve žhavě aktuálních diskusních polemikách i v oficiálních prohlášeních vedení UP vnímat jako symbolickou paralelu k tázání po nejhlubších rozměrech smyslu univerzity. Archetypální hlubiny stínadelských příběhů totiž navádějí … Pokračovat ve čtení „Koho volíš, Losnu nebo Mažňáka?“

/JIŘÍ KVITA/ Dovolím si soukromě reagovat na komuniké vedení UP ze 4.9.2019. Rektor sdělil už před časem, že od prof. Zbořila očekává sebereflexi. Tujsem zatím nepozoroval, jakkoli v obdobných kruzích by navršené kauzyměly vést k jeho dobrovolné rezignaci. Naopak prof. Zbořil útočí napředsedu etické komise. Po konstruktivní debatě je voláno, ale žádná, alespoň vůči širšíakademické … Pokračovat ve čtení „O chybějících sebereflexích“