/TOMÁŠ FÜRST/
17. listopadu 1989+30
Nemohu se ubránit závisti, když sleduju angažovanost akademické obce Univerzity Karlovy. Rektor Zima – představte si tu hrůzu – bez souhlasu senátu podepsal smlouvu se společností Home Credit, která zbohatla na predátorských půjčkách. Smlouva byla na ubohý jeden a půl miliónu korun a byla podepsána zcela legálně. Home Credit navíc od smlouvy promptně odstoupil, takže už skoro není co řešit. Přesto se kauza objevila v mnoha novinách a televizích (Respekt jí věnoval několik stran). Dále je rektorovi vyčítáno zasahování do nezávislosti Etické komise v kauze prof. Kováře a zlehčování jejich závěrů v případě neetických a predátorských publikací. Přestože UK se očistila tím, že kolega Kovář nakonec opustil funkci prorektora i univerzitu, rektor Zima čelí tlaku na odstoupení.
To my v Olomouci jsme jinačí borci. Místní rektor bez předchozího projednání v senátu (jak vyžaduje zákon) podepsal prodej historické budovy v centru za dumpingovou cenu, navíc z vysoce suspektních důvodů. Fakulta, která ji dosud užívala, v ní ovšem zůstane a bude novému majiteli platit nájem. Inu, dobrý hospodář je dobrý hospodář.
V otázkách etických jsme ještě dál. Už téměř rok cloumá univerzitou skandál kvůli falšování dat v článku, jehož korespondujícím autorem je Radek Zbořil, jenž vedl jedno z „excelentních“ center Přírodovědecké fakulty. Kauza je podrobně dokumentována zde a v několika dalších článcích na dŽurnálu. Etická komise, ke které se kauza dostala zásluhou současného děkana Kubaly, jednomyslně konstatovala, že Radek Zbořil nejen o zfalšovaných datech celou dobu věděl, ale přímo manipulaci inicioval. Prozatímní důsledky celé kauzy lze ovšem shrnout následovně:
- Čeněk Gregor, který na toto falšování dat upozornil před šesti lety při obhajobě své disertační práce, byl bez milosti vyhozen ze školy. Poté, co přišel Čeněk Gregor svědčit k tomuto případu v letošním roce, přišel i o práci ve Farmaku!
- Děkan Martin Kubala, jenž nechal případ prošetřit a jehož postup ocenili děkani ostatních přírodovědných fakult v republice, byl rektorem vyzván k odstoupení.
- Etická komise – asi nejvíc nezávislý orgán, který univerzita dokáže vygenerovat – případ posoudila a vydala stanovisko. Rektor závěr Etické komise veřejně překroutil ve prospěch kolegy Zbořila natolik, že se vůči tomu členové komise ohradili. Následně Radek Zbořil a Zdeněk Trávníček podnikli pokus delegitimizovat Etickou komisi a veřejně zostudit jejího předsedu. Tím iniciovali petici na podporu Etické komise, kterou podepsali všichni předsedové akademických senátů a skoro 400 členů akademické obce.
- Vzhledem k neustávajícím osobním útokům a ignorování závěrů Etické komise ze strany rektora její předseda – Karel Indrák – nedávno rezignoval!
- Radek Zbořil má nadále plnou podporu rektora, který se snaží urychleně vybudovat „zlatou klec“ v podobě vysokoškolského ústavu, aby ředitelé center podezřelí z podvodů konečně unikli z dosahu děkana a komunity přírodovědců.
To byl ale teprve začátek. Druhá kauza se vynořila během jara a její neuvěřitelný příběh je prozatím nejlépe zdokumentován zde. Stručně shrnout lze kauzu takto:
- Jedná se opět o závažné podezření na falšování dat, tentokrát v prestižním časopise Nature Communications v tomto článku, a korespondujícím autorem je opět Radek Zbořil.
- Když se na podezřelá data přišlo, děkan složil vyšetřovací komisi, která celý případ posoudila a doporučila mu předat jej prostřednictvím rektora Etické komisi, což děkan učinil.
- Autoři článku ovšem celou dobu tvrdili, že nejde o falsum, ale o triviální technickou chybu, kterou napravili tím, že do časopisu poslali corrigendum. Existuje ovšem důvodné podezření, že i grafy obsažené v tomto corrigendu jsou zfalšované. Zvláštní zejména je, že jak k původnímu článku, tak ke corrigendu chybějí surová data (to je samo o sobě v rozporu s Etickým kodexem), což hlavní autor i korespondující autor potvrdili, ale nijak nevysvětlili.
- Další patro podezřelých konstrukcí přidal jeden ze zaměstnanců RCPTM, který vystoupil na akademickém senátu PřF a uvedl jej v omyl historkou o přeměření vzorku, které prý potvrdilo závěry v původním článku. Story je to zajímavá a docela komplikovaná, veřejně dostupný popis je zde a zde.
- Korunu všemu nasadil rektor, který tentokrát neponechal nic náhodě, Etické komisi důležité podklady prostě zatajil, a tím ji přiměl ke stanovisku, že kauzu řešit nemůže (podrobnosti na UP Reflexi).
- A třešničku přidal kolega Navařík z RCPTM, který před (momentálně dysfunkční) Etickou komisi žene děkana Kubalu za to, že kauzu řeší!
Zdá se tedy, že Univerzitě Palackého selhávají orgány – v tuto chvíli minimálně rektor. Další samosprávné a kontrolní orgány (Akademický senát, Vědecká rada a Správní rada) jsou zatím buďto nečinné nebo s rektorem aktivně spolupracují. Nic nenasvědčuje tomu, že by tohle všechno olomouckou akademickou obec nějak zvlášť vzrušovalo. V den třicátého výročí 17. listopadu konstatuji, že další studentská revoluce je u nás na Hané zatím spíše nepravděpodobná. S akademickou samosprávou ovšem v Olomouci zacházíme tak, že jsme zralí na nucenou správu ministerstvem školství.