Olomoucká historie – kde je pravda a kdo lže? Byl potrestán whistleblower?

/VÁCLAV HOŘEJŠÍ/

Ve vědecké veřejnosti vzbuzují již několik měsíců pozornost diskuse o tom, že v jedné z publikací olomouckého prof. Radka Zbořila v prestižním časopise JACS (Heřmánek et al. JACS 2007; 129(35):10929-36) byl použit graf zmanipulovaný tak, aby lépe podporoval hlavní hypotézu studie. Původní, nezmanipulovaný graf pocházel z disertační práce M. Heřmánka z roku 2006 a svědčil o přítomnosti příměsi šťavelanu železnatého v měřeném nanomateriálu katalyticky aktivního oxidu železitého, zatímco v publikovaném článku byly z příslušného grafu umazány části („píky“) odpovídající této příměsi. Tato manipulace podpořila významný vědecký závěr práce.

Jaký byl vývoj odhalování, resp. snah o zamaskování tohoto podvodu? Existuje podezření, že to „odskákal“ ten, kdo na manipulaci upozornil… 

Na tématu, ze kterého povstala ona problematická publikace, totiž pracoval mimo jiné také doktorand RNDr. Čeněk Gregor. Ten začal doktorský program studovat v r. 2006 a jeho školitelem byl R. Zbořil, který mu sám tuto možnost nabídl – Gregor byl totiž vynikajícím studentem, získal dva červené diplomy (bakalářský a magisterský) a jeho diplomová práce zvítězila v soutěži o cenu děkana. Dr. Gregor měl během tří let splněny všechny dílčí zkoušky včetně závěrečné státní doktorské zkoušky a  první verzi dizertační práce odevzdal školiteli v říjnu r. 2009. Později došlo mezi ním a školitelem ke konfliktům (student si stěžoval na nedostatečnou spolupráci školitele při zhodnocení a dopracování dizertační práce, školitel jej později obvinil z hrubého porušení pracovní kázně). Dr. Gregor následně požádal o změnu školitele, která byla (na žádost dosavadního školitele) zamítnuta; dr. Gregorovi byl namísto toho přidělen jako konzultant doc. Machala. 

2012 – První obhajoba

Několik týdnů před termínem obhajoby (květen 2012) dr. Gregorovi telefonoval prof. Hobza (předseda komise) a navrhoval mu, aby vzhledem k negativním posudkům oponentů od obhajoby odstoupil, s čímž kandidát nesouhlasil. Během přípravy prezentace si kandidát povšiml výrazné podobnosti jednoho záznamu v disertační práci Martina Heřmánka (první autor výše zmíněného článku v JACS) se záznamem v onom článku; bylo zřejmé, že obrázek v článku je upravenou (zmanipulovanou) verzí obrázku z disertace dr. Heřmánka. Dr. Gregor dospěl k závěru, že se nejedná jen „estetickou“ úpravu, aby příslušný záznam vypadal dostatečně „dobře“, ale že přítomnost zbytků šťavelanu (prekurzoru výsledného materiálu, tedy Fe2O3) potenciálně mění hlavní a nejzajímavější závěr vyslovený v dotyčné publikaci (o potenciálně velmi zajímavé nemonotónní závislosti katalytické aktivity na velikosti nanočástic a jejich krystalické resp. amorfní povaze). Po tomto zjištění pojal dr. Gregor podezření, že negativní změna chování prof. Zbořila v roce 2010 (kdy ještě Gregor nevěděl nic o manipulaci s grafem v publikaci) souvisela s tím, že jej informoval o svých výsledcích prokazujících výrazný vliv příměsí šťavelanu železnatého a o opakovaných neúspěšných snahách o reprodukování výsledků v dotyčném článku. Dr. Gregor říká: „Domnívám se tedy, že poté co se R. Zbořil dozvěděl o mých experimentech, které do značné míry rozporovaly jeho tvrzení v JACS, rozhodl se mne zbavit tou obecně nejúčinnější cestou – cestou dehonestace, očerňování, či zesměšňování.“

Dr. Gregor tedy důkaz o manipulaci objevil jen pár dní před termínem obhajoby. Nebyl prostor k přepracování celé disertace, nicméně své zjištění zapracoval do ppt prezentace a seznámil s ním komisi. Doufal přitom, že bez ohledu na výsledek obhajoby prof. Zbořil nebo někdo další z přítomných učiní nějaké kroky k objasnění nepravdivosti údajů v dotyčném článku. 

V zápisu z obhajoby není zmíněno, že se o této závažné skutečnosti (podezření z manipulace výsledků v publikovaném článku) během obhajoby hovořilo; několik členů komise (prof. Hobza, prof. Trávníček, prof. Otyepka) a také prof. Zbořil, který byl obhajobě přítomen, tvrdí, že o této manipulaci  se při obhajobě nemluvilo. Naopak doc. Hrbáč, který byl obhajobě též přítomen, potvrzuje verzi dr. Gregora, že se o této věci při obhajobě mluvilo a byl promítán obrázek dokladující manipulaci. Dr. Gregor podporuje pravdivost své verze i doložitelným datováním uložení své ppt prezentace. O svém zjištění a podezření hovořil dr. Gregor s tehdejším děkanem prof. Ševčíkem, (osobně mu na děkanát přinesl a ukázal disertaci dr. Heřmánka (s obrázkem neupraveného, původního grafu) a inkriminovaný článek v JACS), což prof. Ševčík potvrzuje (prof. Ševčík dále konstatuje, že poté mluvil s prof. Zbořilem a doporučil mu, aby se postaral o vyřešení tohoto problému; prof. Zbořil toto popírá). Výsledek této obhajoby byl negativní (posudky oponentů byly negativní, všichni členové komise se v tajném hlasování postavili proti obhájení); je pravděpodobné, že tomu skutečně bylo hlavně kvůli nedostatečné kvalitě této práce. 

Po této obhajobě bylo dr. Gregorovi doporučeno přepracování a doplnění disertační práce, na čemž následně spolupracoval s konzultantem doc. Machalou. 

_______ 

Poznámka: Pokud je pravda, že dr. Gregor prezentoval již při první obhajobě data svědčící o manipulaci, a přesto o tom není v zápisu zmínka, nemusí to být výsledkem nějakého nekalého záměru. Je docela dobře možné, že většina členů komise mohla mít prostě dojem, že se nejedná o nic zásadního a že to v zápisu být nemusí (podobně jako tam třeba není znění konkrétních otázek na adepta). 

2013 – Druhá obhajoba

Ke druhému pokusu o obhajobu disertace dr. Gregora došlo 13.6.2013. Dva ze tří posudků na disertační práci doporučovaly obhájení; školitel obhájení nedoporučil, zatímco konzultant doc. Machala disertaci hodnotil kladně; jeho hodnocení však nebylo přečteno ani žádným jiným způsobem předloženo komisi. Během obhajoby přišla opět řeč na údajnou manipulaci v publikovaném článku –dr. Gregor promítl jak upravený záznam (z JACS), tak i záznam původní (z Heřmánkovy disertace). Dr. Gregor uvádí, že na zdroj neupraveného záznamu nebyl dotazován, nicméně kdyby tento dotaz padl, neměl žádný důvod zdroj (disertační práci M. Heřmánka) tajit, a že sám necítil potřebu informaci o zdroji původního, neupraveného záznamu rozebírat, neboť byl přesvědčen, že členové komise musejí mít tuto záležitost v živé paměti z první obhajoby. V tomto přesvědčení jej utvrzoval i dotaz prof. Otyepkykdo konkrétně manipuloval s daty a zda byla upravena data v disertační práci, či v článku JACS“ – tedy že dotaz se týkal nikoli zdroje, ale pouze označení konkrétního člověka, jenž manipulaci provedl. Podle dr. Gregora celá situace u druhé obhajoby nasvědčovala skutečnosti, že členové komise vědí, o čem hovoří. 

 Na uvedený dotaz prof. Otyepky dr. Gregor tedy pravdivě odpověděl, že data v disertační práci manipulovaná nejsou a že neví, kdo provedl manipulaci v publikovaném článku (pravděpodobně ale věděl, resp. tušil, že tuto manipulaci provedl dr. Heřmánek, údajně na popud prof. Zbořila). V zápisu o této obhajobě se praví, že “tvrzení týkající se manipulace s daty, které student nijak věcně nedoložil a neobhájil, vyvolalo u členů komise velkou vlnu nevole” a žeProf. Trávníček toto jednání označil za hrubé porušení vědecké etiky”. Výsledek tajného hlasování byl 2x prospěl, 2x neprospěl, 2 hlasy neplatné, tedy celkově neprospěl (nezískal nadpoloviční počet kladných hlasů). Vzhledem k „velké vlně nevole” a k tomu, že upozornění na manipulaci označil jeden člen komise za„hrubé porušení vědecké etiky” se samozřejmě nabízí vážné podezření, že negativní výsledek obhajoby byl ovlivněn právě oním „nežádoucím“ opětovným upozorněním na manipulaci, a to zvláště vezmeme-li v úvahu blízké vztahy některých členů komise k prof. Zbořilovi (který samozřejmě neměl zájem na odhalení manipulace ve své publikaci). Na druhé straně je jasné, že bez přiznání členů komise je nevyvratitelné tvrzení, že ona „velká vlna nevole“ vůči kandidátovi neměla žádný vliv na rozhodování a že negativní výsledek byl skutečně založen pouze na nedostatečné odborné a formální kvalitě disertační práce. Několik členů komise i doc. Banáš přítomný v publiku potvrzují správnost formulace v zápisu (žetvrzení o manipulaci s daty Č. Gregor nijak věcně nedoložil), zatímco doc. Hrbáč podporuje tvrzení dr. Gregora (žemanipulaci s daty věcně doložil).Stojí za zmínku, že jako jeden z důvodů negativního hodnocení je uváděn i fakt, že kandidát neměl vyžadované dvě prvoautorské publikace. Tento argument je však problematický, protože v době, kdy Č Gregor nastupoval do doktorského studia, tato podmínka neplatila. 

2018 – Nové oznámení o podvodu děkanovi Přírodovědecké fakulty UP 

Když se dr. Gregor na podzim loňského roku dozvěděl o některých událostech, které v té době jitřily atmosféru na Přírodovědecké fakultě UP, začal se zajímat o to, zda bylo nějak projednáno jeho oznámení z roku 2012 resp. 2013 o možném podvodu v dotyčném článku. Obrátil se proto na současného děkana fakulty, doc. Kubalu a seznámil jej se situací. Děkanjmenoval ad hoc komisi (prof. Dušek (předseda), prof. Holý, prof. Kužel, prof. Lebeda), která měla zjistit, zda je Gregorův podnět oprávněný, tedy zda je pravděpodobné, že k manipulaci s daty došlo, a pokud ano, tak jaký měla vliv na vyznění publikované práce a kdo z autorů se na ní podílel. Komise na základě písemných vyjádření relevantních osob a znaleckého posudku v oboru kriminalistiky dne 19.2.2019 konstatovala, že k manipulaci jednoznačně došlo, ale že není možné určit, kdo se na ní podílel.

Vědecká rada Přírodovědecké fakulty UP 

Následně tuto záležitost projednala 13.3.2019 také Vědecká rada Přírodovědecké fakulty UP (někteří přítomní se snažili tomuto projednání procedurálně zabránit). Po několikahodinovém jednání dospěla Vědecká rada k závěru, že k manipulaci došlo a že se od takového jednání distancuje, vyzvala korespondenčního autora (prof. Zbořil), aby jménem autorského kolektivu v nejbližší možné době informoval o této skutečnosti redakci časopisu JACS a navrhl jí řešení a o situaci podal zprávu na příštím zasedání VR, a vyzvala děkana PřF UP, aby seznámil s celým případem rektora a požádal ho o projednání případu etickou komisí UP.  Bezprostředně po jednání Vědecké rady si majitel olomoucké firmy FARMAK a.s. ing. Žák (který byl jako host přítomen jednání VR) předvolal dr. Gregora (v té době zaměstnance firmy), vyčinil mu, a výsledkem bylo podání výpovědi dr. Gregorem, který říká “nemohu pracovat pro osobu, která schvaluje podvod, uráží mne a odmítá vyslechnout mé argumenty”. 

Etická komise UP

Na základě podnětu děkana Přírodovědecké fakulty požádal rektor UP prof. Miller o projednání záležitosti též Etickou komisi UP (ve složenídoc. Bubík; prof. Indrák (předseda); prof. Lebeda; JUDr. Nováková; prof. Procházka; doc. Ščerba a MUDr. Vařeková). Ta po důkladném projednání  dospěla 30.5.2019 mj. k následujícím závěrům (zestručněno):

 Ze strany Prof. RNDr. Radka Zbořila, Ph.D. došlo k porušení Etického kodexu UP a to: 

1. Iniciací úpravy obrazové přílohy pro publikaci v JACS 129, 10929 (2007) obrázek 2A autorů: Martin Heřmánek, Radek Zbořil, Ivo Medřík, Jiří Pechoušek a Čeněk Gregor. 

2. Nečinností od r. 2012, kdy ho o manipulaci s daty prokazatelně informoval RNDr. Č. Gregor při 1. a 2. obhajobě své dizertace a ústně i Prof. RNDr. J. Ševčíka, CSc., tehdejšího děkana PřF UP. Prof. RNDr. Radek Zbořil Ph.D. jako školitel dizertanta, vysokoškolský profesor PřF UP, korespondenční autor článku, na kterém si nárokoval 50% výkonu a vedoucí pracoviště však nijak nereagoval až do podání RNDr. Č. Gregora děkanovi PřF Doc. Martinu Kubalovi Ph.D. učiněném dne 9.12.2018, ve kterém RNDr. Č. Gregor děkana informoval o manipulaci s daty v publikaci v JACS, a do projednání na VR PřF UP 13.3.2019, která Prof. R. Zbořilovi, Ph.D. uložila, aby o této skutečnosti informoval redakci časopisu JACS a navrhl jí řešení. 

Ze strany Mgr. Martina Heřmánka, Ph.D. došlo k porušení Etického kodexu UP podle části III: a to: 

Mgr. Martin Heřmánek, Ph.D. o manipulaci s daty věděl, ale nehlásil ji a nic na tom, že se jednalo o porušení EK UP, nemění ani obavy z možných důsledků od autority – prof. RNDr. R. Zbořila, Ph.D. 

Zdůvodnění (vybrané body relevantní pro Gregorovu kauzu):

4.   ….jako nepravdivé se ukázalo tvrzení prof. Zbořila, že po 2. obhajobě disertace RNDr. Gregora (tedy poté, co RNDr. Gregor upozornil na manipulaci s daty v daném grafu) netušil, že toto tvrzení se týká právě grafu použitého v článku pro JACS. Vzhledem k tématu disertace a k tomu, že prof. Zbořil byl školitelem Dr. Gregora, je naprosto nepředstavitelné, že by prof. Zbořil nevěděl, čeho se měla manipulace, o níž RNDr. Gregor při obhajobě mluvil, týkat. Toto bylo potvrzeno i vyjádřením Dr. Heřmánka, pro kterého byl prof. Zbořil konzultantem chemické části jeho dizertační práce, takže si nemohl nevšimnout chybějící části grafu v článku pro JACS. 

8.    S ohledem na výše uvedené se tvrzení předložená prof. Zbořilem jeví jako účelová, uváděná ve snaze obhájit své pochybení. Naopak věrohodná se jeví tvrzení ostatních spoluautorů, včetně Dr. Heřmánka, který uvedl, že prof. Zbořila na chybějící píky výslovně upozorňoval a že byl odmítnut s tím, že by s originálními výsledky mohl mít editor problém. Přehlédnout nelze ani vyjádření prof. Ševčíka, který výslovně uvedl, že se s prof. Zbořilem o manipulaci s daty bavil. 

9.   EK UP má silný dojem, že významný podíl na neúspěchu u obhajoby dizertace RNDr. Č. Gregora mohla mít „velká vlna nevole“, kterou vyvolal svým prohlášením o manipulaci s daty, které ale bylo ve skutečnosti naplněním Etického kodexu UP Část III. Zásady pro tvůrčí činnost: bod 13: „Objeví-li vědecký pracovník ve svých publikacích omyl, podnikne všechny potřebné a možné kroky k jeho nápravě, nesnaží se jej tajit nebo maskovat.“ EK UP proto doporučuje děkanovi PřF UP, aby ověřil závěry 2. obhajoby dizertace Dr. Č. Gregora. 

_______

V souvislosti s těmito závěry Etické komise je pozoruhodné, že 24.6.2019 zaslali prof. Zbořil a prof. Trávníček podnět rektorovi UP, ve kterém obviňují předsedu Etické komise prof. Indráka ze „závažného etického pochybení“, kterého se měl dopustit tím, že spolu s 15 dalšími předními hematology publikoval v roce 2006 publikoval paralelně ve třech českých hematologických časopisech (se souhlasem těchto časopisů) odborné doporučení k indikaci transplantací krvetvorných buněk, což  autoři podnětu absurdně považují za „plagiátorství“; je evidentní, že se jedná o ubohou snahu pomstít se předsedovi Etické komise…

Reakce rektora UP a děkana PřF UP

Rektor UP ve svém vyjádření k závěrům Etické komise mimo jiné říká:

“Upozorňuji, že výsledky jednání Etické komise UP mají doporučující, nikoliv právně závazný charakter a jsou do jisté míry založeny na dedukcích a vyjádřeních aktérů, které jsou ve vzájemném rozporu. Nelze je proto považovat za konstatování viny, ale za vyjádření kolektivního postoje přísně nakládajícího se zvažováním pravděpodobnosti konkrétních dějů. Prof. Zbořil závěry EK rozporuje a bude na ně reagovat.

Prof. Radka Zbořila považuji přes tento nález za výjimečně talentovaného vědce s mimořádnými schopnostmi jak v oblasti základního, tak i aplikovaného výzkumu. Zbořilova odborná i manažerská činnost významně přispívá k rozvoji Univerzity Palackého v Olomouci i celé oborové sféry, které se prof. Zbořil věnuje, a má i nadále podporu vedení UP. Věřím, že se jedná o ojedinělé pochybení, neboť Univerzita Palackého v Olomouci vždy kladla důraz na dodržování vysokých etických standardů vědecké práce. Přes výjimečnost tohoto případu, přijme vedení univerzity ve spolupráci s vedením fakult taková opatření, aby se podobným problémům do budoucna zamezilo.”

 Pro rektora je tato kauza samozřejmě velmi nepříjemná. První rektorova věta relativizuje závěry Etické komise a rektor nijak nechválí (ani nezmiňuje) dr. Gregora, který na podvod upozornil a zachoval se tak podle mého názoru, na rozdíl od několika jiných aktérů kauzy, jako správný vědec a čestný člověk.

Děkan PřF UP zaslal dr. Gregorovi dne 2.8. omluvu, ve které říká, že ačkoli by za korektní řešení považoval opakování obhajoby před nezávislou komisí, legislativně to není možné.

Vedení UP zveřejnilo 15.8.2019 stanovisko ke „ke spekulacím ohledně obhajoby doktorské práce RNDr. Čeňka Gregora”, ve kterém se mj. praví, že neshledává žádné odborné ani morální pochybení v konání komise pro SDZ a mluví o„bezprecedentních útocích, jimž jsou aktéři kauzy v posledních týdnech vystaveni a které jsou vedeny formou dezinformačních kampaní, prostřednictvím falešných novinářských či vědeckých identit, anonymních udání a spamů s jasnou snahou poškodit jména a vědecké práce konkrétních osob, především pak významných členů akademické obce Univerzity Palackého. Tyto metody napadají samu podstatu řízení univerzit i akademickou autonomii a v případě, že budou legitimizovány, může dojít k jejich dalšímu šíření v rámci celého systému a relativizaci.“. 

Vyjádření vedení UP je v rozporu se závěry Etické komise.

Další manipulace?

Ve vyjádření doc. Pechouška pro Etickou komisi UP se uvádí závažné informace o pravděpodobných machinacích i u několika dalších publikací z pracoviště prof. Zbořila. 

Ve vyjádřeních několika dalších osob (je třeba přiznat, že nyní se zjevně negativním vztahem k prof. Zbořilovi) se poukazuje na jeho problematické praktiky při publikování výsledků.

Např. dr. Heřmánek říká: „Osobně si neumím představit, jak lze dosáhnout počtu 500 vědeckých publikací za dobu asi 20-ti let působení v oboru. Vychází to průměrně na 25 publikací za rok. Skutečně lze toto, ještě v kombinaci s vysokou manažerskou funkcí, působením v odborných radách a vedením studentů, považovat za pozitivní doklad kvality práce? Nebo je to dokladem opaku? Viz dále a pro odlehčení viz https://vedavyzkum.cz/komix/vedavyzkum-cz-s-nadhledem/06-2019, který docela přesně ilustruje časový tlak na experimenty při obrovském množství publikací, který jsem zažil na PřF. Domnívám se, že právě tlak na rychlé výsledky společně s kariérními a finančními okolnostmi nejsou pouze okolností, ale jádrem celého problému.”

Ohlas kauzy v médiích a ve vědecké komunitě

Tato kauza byla ventilována několikrát v médiích – nejpodrobnější je článek „Válka vědců o miliardu“ (Deník N, 2.5.2019), který ale vyšel ještě před verdiktem Etické komise. 

Závěry Etické komise zpochybnil nejen prof. Zbořil, ale také předseda Koordinační odborové rady UP a olomoucký politolog doc. Šaradín (jehož manželka Martina Šaradínová však pracuje jako tisková mluvčí RCPTM, které R. Zbořil donedávna řídil), který chce, aby rektor usnesení odmítl. „Komise nerespektovala důkazy, respektive si je vybírala selektivně. Závěry, k nimž dospěla na základě omezeného počtu většinou subjektivních vyjádření a bez jakýchkoliv dat, považuji za neobjektivní,“ napsal ve svém vyjádření. 

Za R. Zbořila se postavila řada významných vědeckých osobností. Ve svých otevřených dopisech rektorovi píší o šikaně špičkového vědce, či dokonce „honu na čarodějnice“ a odmítají závěry Etické komise.

Mezi jinými se Zbořila zastali např. fyzikální chemici Pavel Hobza (předseda komise, před kterou Č. Gregor neobhájil disertační práci), Jiří ČejkaPetr NachtigallPatrik SchmukiRajender S. Varma, hydrobiolog Blahoslav Maršálek, egyptolog Miroslav Bárta či parazitolog Julius Lukeš. Je třeba poznamenat, že několik z nich (Hobza, Schmuki, Varma) má kromě svých hlavních pracovišť na význačných institucích (v Praze, Erlangenu, Cincinnati) částečné úvazky také na olomouckém Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) donedávna vedeného R. Zbořilem; R. Zbořil má naopak částečný úvazek v týmu P. Hobzy v ÚOCHB AV ČR v Praze.

Vyjádření těchto úctyhodných badatelů podle mého názoru ignorují podstatu problému (vážné porušení základních etických zásad vědeckého publikování, odpovědnosti korespondujícího autora, podezření na postižení studenta-whistleblowera za jeho odhalení podvodu). Namísto toho jen zdůrazňují vysoké vědecké kvality R. Zbořila, které by snad měly legitimovat i neetické chování. V jednom z těch dopisů je to dokonce explicitně vyjádřeno slovy: “…přínos R. Zbořila a jeho týmu mnohonásobně vyvažuje problémy, které mohou působit”. V jiném z těchto vyjádření čteme: “Je zcela neobvyklé, nelogické a nedůvěryhodné zabývat se obviněním přicházejícím po dvanácti letech, zejména jedná-li se o neúspěšného studenta”. 

Shrnutí

  1. Pokud jde o otázku kdy a jak poukázal dr. Gregor na manipulaci s dotyčným grafem, existuje zásadní rozpor mezi tvrzením dr. Gregora a tvrzením předsedy komise pro obhajoby prof. Hobzy. Dr. Gregor říká, že na podvod konkrétně upozornil již při svém prvním pokusu o obhajobu v roce 2012 (což potvrzuje i doc. Hrbáč), zatímco prof. Hobza, prof. Otyepka, prof. Trávníček a prof. Zbořil to popírají. Tvrzení dr. Gregora (akceptované Etickou komisí a děkanem Přírodovědecké fakulty) se opírá o prokazatelně datovanou powerpointovou prezentaci z oné obhajoby a o svědectví jednoho účastníka obhajoby, zatímco stanovisko prof. Hobzy a dalších se opírá o tvrzení, že o této věci při obhajobě se vůbec nemluvilo, a že proto o tom není žádná zmínka v zápisu z obhajoby. Existuje také zásadní rozpor mezi tvrzením dr. Gregora (potvrzeném prof. Ševčíkem) a tvrzením prof. Zbořila ohledně toho, zda tehdejší děkan hovořil o tom, co se dozvěděl o manipulaci od dr. Gregora, s prof. Zbořilem.  
  2. To, že dr. Gregor neuspěl přes převahu kladných posudků a uspokojivé vystoupení ani u druhé obhajoby v roce 2013, vyvolává oprávněné podezření, že to souvisí s opakovaným poukázáním na publikační podvod (k tomuto závěru dospěla i Etická komise a děkan doc. Kubala).   
  3. Je pozoruhodné, že vedení UP se v podstatě distancuje od jasných závěrů Etické komise.
  4.  Podle mého názoru zaslouží dr. Gregor respekt a uznání za to, že na onen podvod upozornil, a to i přesto, že si musel být vědom toho, že mu to může ublížit. Jsem rád, že se dr. Gregorovi dostalo alespoň omluvy od děkana doc. Kubaly.
  5. Je pro mě až neuvěřitelné, že několik skutečně vynikajících vědců je, jak se zdá, ochotných krýt nebo alespoň bagatelizovat podvod i za cenu poškození toho, kdo na podvod upozornil. Považuji za poněkud trapné, když se na obranu badatele, který s velkou pravděpodobností o manipulaci nejen věděl, ale ji i inicioval (viz závěry Etické komise), staví emocionálním způsobem lidé, kteří jsou zaměstnanci pracoviště vedeného dotyčným badatelem a jsou tedy v jasném střetu zájmů. Ještě trapnější je, že se někdo snaží mstít předsedovi Etické komise naprosto absurdním obviněním z plagiátorství.
  6. V diskusi často zaznívá, že v této kauze většinou chybí jasné, přímé důkazy, a jsme v situaci „slovo proti slovu“ (a takto je např. kritizováno i rozhodnutí Etické komise). Myslím ale, že i v takové situaci může nějaký „soud“ složený z rozumných, zkušených, nepředpojatých a eticky nezpochybnitelných lidí rozhodnout, které stanovisko jim připadá důvěryhodnější. To se myslím stalo v případě Etické komise (rozhodnutí bylo jednomyslné). Samozřejmě, že ta postižená strana bývá pak nespokojená a domáhá se revise rozhodnutí…

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že nemám naprosto žádný zájem na nějakém poškozování či naopakzvýhodňování kteréhokoli účastníka této záležitosti, ani na případném zneužívání této věci v současných sporech provázejících organizační změny na UP. 

Jako zcela nestrannému pozorovateli mi ale záleží na tom, aby v české vědě nedocházelo k eticky nepřijatelným praktikám, a to zvláště pokud jsou jejich aktéry vynikající badatelé.