/INGEBORG FIALOVÁ/
Etická komise je poradním orgánem rektora, jehož členy i předsedu rektor sám jmenuje. Není to tedy ani volený ani na univerzitní exekutivě nezávislý soudní orgán podobný např. ústavnímu soudu. Sami členové EK (mnozí z nich) jsou tomu rádi, že „břemeno konečné a výhradní odpovědnosti v nelehkém procesu rozhodování o etických pochybeních nese pouze jediná osoba, a tou je rektor univerzity“[1], (odpověď rektora EK) neboť EK není vybavena ani pravomocemi ani nástroji, kterými ve světě vně univerzitních hradeb disponuje policie, státní zástupci a nezávislé soudy, pracuje tedy mnohdy s omezenými možnostmi dobrat se pravdy, viny či spravedlnosti. Na jedné straně je tedy pravda, že rektor „nesoucí břemeno výhradní odpovědnosti“ se s výsledky šetření, s „verdikty“ (a návrhy k nápravě) svého poradního orgánu nemusí ztotožnit, nemusí je ani zveřejňovat, nemusí se jimi řídit, nemusí je vymáhat.
Na druhé straně rektor jednotlivé členy Etické komise jmenuje na základě (senáty fakult schválených) návrhů děkanů jednotlivých fakult, takže složení Etické komise je do velké míry nezávislé na rektorově vůli a je to tedy orgán – alespoň do jisté míry – nezávislý na exekutivě. Kromě toho si Etická komise za léta své existence neúnavnou, obětavou prací svých členů a předsedů (vysoko nad rámec jejich pracovních povinností), svou očividnou snahou o spravedlnost, svým jednáním „podle nejlepšího vědomí a svědomí“, svými precizně uváženými a uměřenými formulacemi vydobyla v akademické obci autoritu, kterou zřejmě nemá žádný jiný orgán na UP.
Co to tedy znamená pro univerzitu, když její předseda, prof. Karel Indrák z jejího čela po opakovaných veřejných útocích na něho samotného i na celou práci EK 14.10.2019 abdikoval s tím, že „postrádal jednoznačnou podporu rektora Univerzity Palackého v Olomouci a potvrzení souhlasu rektora s „Usneseními“ EK UP“? Za Etickou komisi a jejího předsedu se naopak rozhodně postavili předsedové akademických senátů, když 6.9.2019 zveřejnili text petice „Výzva na podporu etické komise“.
Etická komise (již bez svého předsedy) reagovala na jeho abdikaci svým prohlášením za 16.10.2019, kde v závěru praví: „EK UP žádá rektora, aby jak v případech projednávaných v budoucnu, tak i v případech, v nichž již bylo rozhodnutím EK UP i rektora rozhodnuto o etickém provinění, důsledně uplatnil svou autoritu a aby nepřipustil, že z etického provinění nebudou fakticky vyvozovány žádné důsledky. V opačném případě by totiž činnost EK UP ztrácela jakýkoli smysl a nešlo by o nic jiného, než o plýtvání časem a o bezúčelné divadlo.“
Kam se tedy teď bude ubírat Univerzita Palackého? Čím nahradí její management ztrátu autority, kterou kolem sebe šířil předseda Etické komise a Etická komise jako celek? Jak pociťuje tuto ztrátu akademická obec? Potřebujeme/chceme mít na univerzitě nějakou nezávislou morální autoritu nebo nám stačí divadelní kulisa a úřednický management, kdy o pravdě a morálce rozhoduje ten, kdo má vyšší funkci a tedy větší moc?
[1] Reakce rektora z 31.10.2019, viz https://www.zurnal.upol.cz/nc/zprava-int/clanek/abdikace-predsedy-ek-prohlaseni-ek-a-reakce-rektora-up/