/MICHAL BOTUR/
Vedení Univerzity Palackého rádo a často prezentuje naši univerzitu ve společnosti pěti výzkumných univerzit ČR a občas i naznačuje ambice v některých oblastech své větší sourozence předběhnout. S uspokojením pravidelně sledujeme růst parametrů hodnotících vědu a výzkum nebo se těšíme ze zlepšujících se pozic univerzity v nejrůznějších srovnávacích žebříčcích. Univerzita Palackého je také velkým a nenahraditelným spolutvůrcem společenského života v širším regionu a zdá se tedy, že splňuje i své společenské poslání.
Jsou ale i pohyby v akademické obci, ze kterých se radovat nemůžeme. Srovnejme se nyní s Univerzitou Karlovou. V médiích poslední týden sledujeme kauzu rektora UK Tomáše Zimy, který podepsal bez řádné konzultace s akademickou obcí partnerskou smlouvu se společností Home Credit. Spolupráce významné univerzity s firmou neeticky a údajně i protizákonně vymáhající pohledávky nadzvedla akademickou obec natolik, že začala hlasitě volat po odvolání rektora. Ani ne po týdnu byla smlouva s Home Credit zrušena a rektor Zima se musel před senátem obhajovat.
Na Univerzitě Palackého máme rektora, který hájí astronomické a v Evropě nevídané mzdy pro hrstku vědců a aktivně zasáhl proti pokusu děkana Přírodovědecké fakulty Martina Kubaly mzdy zastropovat.
Dále při řešení manipulace s daty článku v JACS, kde etická komise označila za iniciátora podvodu Radka Zbořila, ve svém prohlášení uvedl, že se „Autora úpravy se nepodařilo s definitivní platností identifikovat. Závěr, dle nějž prof. Zbořil mohl úpravu iniciovat, není prokázán a vyžadoval by hlubší expertní šetření celé záležitosti.“, přičemž jeho prohlášení budilo zdání, že se jedná o stanovisko Etické komise, nikoliv o jeho disent (rozporné stanovisko). Podnět Etické komise poukazující na podivnosti ve studiu Čeňka Gregora a na jeho neúspěch při obhajobě doktorské práce, poté kdy odhalil podvod, zahladil stanoviskem, kdy dostali slovo pouze členové komise (nikoliv Čeněk Gregor). Při pokusech Radka Zbořila a Zdeňka Trávnička skandalizovat Etickou komisi a jejího předsedu postupoval natolik vychýleně, že si vykoledoval peticiiniciovanou předsedy všech fakultních senátů, a „absence adekvátní reakce na výsledky jednání Etické komise“ nakonec přiměly předsedu Etické komise k hořké rezignaci.
Děkana Martina Kubalu, který podněty příkladně řeší, rektor k rezignaci přímo vyzýval.
Další závažnou etickou kauzu již rektor šetřit nehodlá – zametá ji pod koberec zcela otevřeně.
Taková „drobnost“, jako je prodej univerzitní budovy, kterou rektor nechal projednat senátem až dlouho po podpisu smlouvy, se v těchto měřítcích ztrácí.
Každý člen akademické obce je součásti samosprávy a je za fungování univerzity rovným dílem spoluzodpovědný. Seznam „kontroverzí“ pana rektora je každým měsícem delší a dokud akademická obec nezasáhne, jen těžko můžeme očekávat změnu. Na Univerzitě Karlově jsou si své spoluzodpovědnosti dobře vědomi. Chceme být také velkou univerzitou, jak ale dopadá Univerzita Palackého ve srovnání s Univerzitou Karlovou?