/TOMÁŠ OPATRNÝ/
Poté, co jsem si od rektora vyžádal zprávu z mimořádného vnitřního auditu, nestačil jsem se všeličemu divit a požádal jsem univerzitu na základě „stošestky“ o informaci o ročních mzdách ředitelů center. Proč vlastně? Na začátku roku 2020 vyzvala skupina stěžovatelů rektora UP Millera ke svolání mimořádného zasedání akademického senátu s tím, že děkan PřF Kubala se dopouští nepravostí jako je bossing, sabotáže projektů, porušování zákonů ČR a norem UP atd., shrnuto do celkem šesti podnětů. K „důkazním materiálům“ patřil i dvouminutový přepis úryvku tajně pořízené nahrávky, o němž DŽurnál referoval zde [1]. Po senátu rektor zadal mimořádný audit, jehož výsledky dostal koncem srpna. Auditní zpráva všech šest podnětů označuje za nedůvodné a děkana kompletně očišťuje (viz příloha 0, anonymizovaná verze zprávy, kterou na základě stošestky získal Tomáš Fürst). Zaujala mne tam věta „Podle rektora tak dochází ke zcela bizarní situaci, kdy profesor univerzity, jenž garantuje výuku a účastní se výukového procesu, není za tento proces placen a pracuje tedy v tomto ohledu zadarmo“ (str. 26) reagující na to, že děkan jednomu z ředitelů center snížil osobní ohodnocení. O jaké částky se vlastně jedná?
Žádám o informaci…
Žádost jsem formuloval tak, aby odpověď mohla mít jistou míru anonymity: „… podle zákona o svobodném přístupu k informacím žádám o informaci o celkových ročních mzdách na UP jednotlivých ředitelů výzkumných center, která mají vstoupit do vysokoškolského ústavu CATRIN, tedy RCPTM, CRH a UMTM. Tuto informaci žádám za jednotlivé roky od roku 2014 do roku 2019.“ Nežádal jsem, aby jednotlivé částky byly přiřazeny jmenovitě – kdo je trochu v obraze, pozná, co ho zajímá. Žádost jsem poslal 8. září, den poté, co mi od kancléře přišla částečně anonymizovaná auditní zpráva.
Tohle není na veřejnou diskusi…
Odpověď dorazila přesně v zákonném limitu po 15 dnech – 23. září. V rozhodnutí se dočtete o částečném odmítnutí. Zatímco jeden z ředitelů s poskytnutím informace o svých příjmech souhlasil (kvůli anonymitě jsem název jeho centra začernil), dva zbývající nikoliv. Desetistránkový text argumentuje, že sice splňuji tři podmínky stávající judikatury ohledně zpřístupnění mzdových informací, ale ne tu zbývající čtvrtou. Že tedy požadovaná informace existuje, že žadatel „plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa““, a že informace samotná se týká veřejného zájmu. Nicméně prý není splněno, že „účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu“. Rektor se tu podepsal pod text, dle kterého „záměrem žadatele je – spíše než vyvolání veřejné diskuse o obecných otázkách hospodaření s veřejnými prostředky – poškození zájmu či zájmů dotčených osob“. Prý jsem se doposud angažoval zejména v diskusi ohledně akademické etiky, nicméně efektivnímu hospodaření a mzdám jsem se prý doposud nevěnoval. Jsem prý znám jako kritik záměru zřídit vysokoškolský ústav – má otázka prý ale nemůže přispět k veřejné diskusi, protože po vzniku VŠÚ pozice ředitelů center zaniknou, takže „vznik ústavu by potenciálně měl vést k úspoře prostředků na mzdách“.
A kolik vlastně bereš ty?
Na vedení univerzity můj dotaz tedy nejspíš moc radosti nevzbudil. Dal mi o tom nepřímo vědět prorektor Lach, když mi ke korespondenci o něčem úplně jiném přibalil dotaz: „Mohl bys mi, prosím, sdělit: 1. Jaký byl úhrn Tvé roční mzdy v posledních 4 letech a z jakých zdrojů plynul?…“. Nahlédl jsem tedy do svých daňových přiznání a obratem panu prorektoru odpověděl součtem částek za roky 2016-2019: „…příjmy ze závislé činnosti v ČR (UP, Úřad vlády, GAČR) plus zahraničí (visiting professor Sorbonne). Pošli mi prosím svoje.“ Na to už pan prorektor neodpověděl.
Odvolávám se…
Odvolání jsem přinesl na podatelnu den po obdržení (částečně) negativního rozhodnutí. Vysvětlil jsem, že otázkou mezd jsem se v rámci univerzity již mnohokrát zabýval, a to docela aktivně: v rámci připomínkování novelizace vnitřního mzdového předpisu jsem na senátech kritizoval rektorův přístup k „akademickému kapitalismu“ s neomezeným vyplácením mezd z projektů. Psal jsem tehdy: „Domnívám se, že excesy, kterých jsem musel být svědkem, jsou nedůstojné pro naši univerzitu. Přiznám se, že jsem byl zaskočen, když jsem od pana rektora dostal stížnost na děkana PřF s tím, že se děkan snažil držet osobní ohodnocení hrazené z veřejných prostředků v těchto mezích, ale některým prominentním pracovníkům to bylo málo. Nemám nic proti tomu, když je někdo nadstandardně zaplacen tím, že uspěje na férovém trhu a prodá své výsledky soukromníkům, ale dosavadní praxi považuji za výsměch do očí těm, kteří nás ze svých daní živí. Toto by rozumná univerzita dělat neměla.“
Zmínil jsem v odvolání, že pokud se argumentuje úsporou mzdových prostředků při vzniku VŠ ústavu, těžko se dozvíme, zda k ní opravdu došlo, pokud nebudeme znát počáteční stav. A pokud jde o to, že prý „žadatelem traktované otázky akademické etiky“ nesouvisejí se mzdami: to vidím jinak. Vztah mezi odpovědností za publikované výsledky a výší ohodnocení považuji za docela zajímavý a podstatný.
Odvoláním se zabýval Úřad na ochranu osobních údajů a protože mé námitky (většinu z nich) považoval za alespoň částečně důvodné, vrátil věc k novému projednání. Z právního oddělení jsem poté byl vyzván „k objasnění, doplnění a doložení účelu požadovaných informací, jejich využitelnosti a nezbytnosti z hlediska veřejného zájmu a související diskuse“, což jsem učinil.
Anonymizovaná odpověď a záhady
Po nějaké době jsem dostal kýžený výsledek. Součástí rozhodnutí bylo poskytnutí informace. Koho to tedy zajímá, na poslední stránce tam najde roční mzdy anonymizovaných ředitelů center, jak se pod ně podepsal pan rektor.
Na první pohled je zajímavé rozpětí – ředitelování je na různých centrech zřejmě různě náročné. V roce 2017 měl nejlépe ohodnocený ředitel více jak trojnásobnou mzdu oproti tomu nejhůře placenému. Zaujme tu ale nesoulad s dosavadními informacemi: ředitel s nejnižší mzdou se již dříve uvolil ke zveřejnění svých příjmů. Na UP Reflexi před rokem a půl tisková mluvčí univerzity uveřejnila text s tzv. „korekcí údajů“:
„Na základě zveřejnění dílčích mzdových informací se v posledních měsících v médiích a veřejných diskuzích dovozují vysoké částky (ročně 4-6 mil ročně) připisované vedoucím center. XXXXX se na základě těchto údajů rozhodl předložit vedení UP svá daňová přiznání za poslední tři roky. Z nich je zcela zřejmé, že reálná výše jeho ročních příjmů (včetně všech odměn) je výrazně nižší, než je takto uváděno. Konkrétně to bylo v roce 2016 2,4 mil. korun, v roce 2017 2,6 mil. korun a v roce 2018 2,4 mil. korun.“
Údaje poskytnuté mně na mou žádost jsou ale výrazně nižší: v jednotlivých letech o 186 tis., o cca jeden milion a o 810 tis. Kč. Vysvětlení? Napadlo mě, že je to tím, že jsem dostal odpověď na otázku, kolik dotyční brali jako „ředitelé center“. To ale není jejich jediný úvazek – krom této manažerské pozice mají dotyční také úvazky jako akademičtí pracovníci. Částka odpovídající smlouvě na „profesora“ nebo „docenta“ v poskytnuté informaci nemusela být obsažena. Dá se k ní dostat?
Audit, odšumovač a další zdroje
Odpověď jsem nejprve zkoušel nalézt ve zprávě z vnitřního auditu. Na straně 35 se rozebírá, zda dotyčný pracoval „zadarmo“, jak říkají stěžovatelé. V tabulce jsou údaje o měsíčních mzdách na akademický úvazek v jednotlivých obdobích. Je to sice začerněné, ale díky olomouckému kouzelnému odšumovači to lze rozlousknout. Pomocí eliminace odskočených bodů a komplementární znalosti [2] se dá zrekonstruovat informace v tabulce obsažená. V roce 2016 mohl mít dotyčný na akademický úvazek 0,5 roční mzdu cca 3,2 mil. Kč, v roce 2017 cca 3,5 mil. Kč, přičemž akademický úvazek se zvýšil na 0,6. V roce 2018 byla akademická roční mzda cca 3,4 mil. Kč a v roce 2019 cca 2,6 mil. Kč.
Pokud by částky byly aditivní (ověření přenechám jinému šťouralovi a pokud je to přestřelené, tisková mluvčí UP to jistě zakrátko uvede na pravou míru), měl by nejlépe placený ředitel roční příjmy od roku 2016 do roku 2019 celkem cca 7,2 mil., 8,7 mil., 8,1 mil. a 5,4 mil. Kč.
Tyto částky mi přišly přeci jen natolik astronomické, že jsem pátral po dalších zdrojích. Zeptal jsem se přímo děkana. Jeho údaje byly vyšší než to, co mi poslal pan rektor, ale nižší než prostý součet z předchozího odstavce. U nejlépe placeného ředitele to byly v letech 2017 až 2019 částky 6,4 mil., 5,9 mil. a 3,4 mil. Kč. Pravda, je to sešup, že by se jeden naštval. Záhadou ovšem zůstává, proč mi od rektora přišla čísla o 600 tis. až 1,2 mil. Kč nižší.
Kontext a otazníky
Zasaďme si ta čísla do kontextu. Český prezident má ročně cca 3,6 mil. Kč. V Německu mají profesoři v nejvyšším ranku W3 měsíčně tabulkových 7465 EUR hrubého [3], tedy cca 2,4 mil. Kč za rok, s osobním ohodnocením a příplatky na rodinu to dělalo v roce 2018 za celé Německo průměrně 8650 EUR , tedy cca 2,75 mil. Kč [4]. Ze zákona vyplývá, že maximální hodnota „Leistungsbezüge“ je cca 6300 EUR (mírně se to liší podle spolkové země) [5]: na to dosáhnou potenciální nobelisté, které si chce univerzita udržet, aby jim neodešli za lákavější nabídkou do USA. Roční absolutní maximum těch nej-nej-profesorů se tak může blížit cca 4,5 mil. Kč. Běžná praxe je však mnohem střízlivější – profesor je na tabulkové hodnotě a krom příspěvků na rodinu má např. přislíbeno, že když sežene během pěti let 400 tis. EUR na grantech, dostane měsíční osobní ohodnocení 250 EUR k dobru.
Člověka při tom napadá spousta otázek. Kolik si vlastně u nás zaslouží solidní vědec? A co po něm vlastně za tu částku chtít? Aby zadal práci ostatním, kteří mohou bádat doma – v Německu či v Indii -, psát na články olomouckou adresu? Aby si mohl z grantů vyplácet do mezd libovolné částky? Když přijde dotaz na data, může odpovídat, že on to přece neměřil, nezpracovával a žádná směrnice mu neukládá data uchovávat? Stačí, když díky tomu místní univerzita bude šplhat po žebříčku, přičemž by se ale nikdo neměl šťourat v tom, jak ty publikované experimenty vlastně probíhaly? A je žádoucí o tom vlastně vůbec mluvit? Neměli bychom spíš být zticha, být rádi za nejhavlističtějšího rektora [6], který nás vyvede z „okresní ligy“ [7] do světových výšin (a ještě lépe by mu to šlo, kdyby mohl konečně zatočit s tím nepřejícím děkanem)? Neměli bychom se místo toho kverulanství radovat z krásných PR článečků o tom, jak jsme opět na stopě léku na rakovinu či jiného světového přelomu a nenechávat ctihodné ředitele pracovat zadarmo?
[1] V rychlosti: Nahrávka, která bude projednávána na mimořádném zasedání Akademického senátu UP , Ucho, Ucho II
[2] Těmito termíny vysvětlili autoři pojednání Zdrojová data k Mössbauerovým spektrům v článku Tuček
et al. Nat. Comm. 2016 a ukázky jejich zpracování odstranění statistického šumu z dat v nyní retrahované publikaci RETRACTED ARTICLE: Air-stable superparamagnetic metal nanoparticles entrapped in graphene oxide matrix.
[3] Salary professor – what does a professor earn in Germany?
[4] Welche W-Besoldungen zahlen die Bundesländer wirklich?f
[5] FAQ: Welche Begrenzungen gelten für Leistungsbezüge?
[6] Schwarzenberga i Vášáryovou v Olomouci ocenila „nejvíce havlovská univerzita“
[7] Věřím, že zvítězí rozum, říká rektor olomoucké univerzity o válce vědců