Proč říkám „ne“?

/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/

Na posledním zasedání akademického senátu UP 29.4.2020, který se mj. zabýval rozpočtem UP na příští rok, přišla neočekávaně opět řeč na „organizační změnu spočívající ve zřízení vysokoškolského ústavu CATRIN. 

Nechci zde teď diskutovat otázku (která se už, myslím, probírala na UP Reflexi), zda je legitimní, aby ještě tento senát, jehož volební období záhy skončí, definitivně rozhodl o zahájení procesu odštěpení tří výzkumných center z mateřských fakult, který podstatně ovlivní organizační strukturu, dělení peněz, směřování, atmosféru i obraz UP na veřejnosti na dlouhá léta dopředu. Obě možné odpovědi jsou totiž – zdá se mi – stejnou měrou opodstatněné: Ne, není to legitimní, protože současný senát za své rozhodnutí už neponese politickou zodpovědnost, nebude muset řešit důsledky svého rozhodnutí, které mohou být pro UP nepříjemné. Rozhodnutím „starého senátu“ vzniklé (možná problémové) situaci budou muset věnovat zvýšené úsilí nově zvolení senátoři (a nebudou mít proto kapacitu na prosazování volebních programů, se kterými kandidovali). – Ano, je to legitimní, protože se AS v tomto svém složení přípravou procesu štěpení podrobně zabýval déle než dva roky, a je tedy se všemi souvisejícími dokumenty, argumenty, narativy (včetně píárových a ideologických masáží) důkladně obeznámen, a je si tudíž dobře vědom rizik, která jeho rozhodování provázejí – samozřejmě mnohem lépe než senát nový, který vzejde z květnových voleb.

Pakliže by se ale stalo, že v hlavách stávajících senátorů převládne první názor  anebo senátoři své rozhodnutí o vzniku VŠústavu předají svým nástupcům z jakýchkoli jiných důvodů, pak myslím, že povinnou součástí „volební kampaně“ by mělo být jasné stanovisko všech kandidátů ke vzniku VŠústavu.

Zejména způsob a metody, jakým bylo štěpení ze strany vedoucích center a rektorátu v posledních cca. dvou letech prosazováno, mě přiměly k tomu kandidovat po dvaceti letech znovu do AS UP (byť by mi předdůchodová tichá kontemplace nad texty moravské německé literatury zřejmě slušela lépe) – a zde je tedy moje stanovisko ke vzniku VŠústavu:

Nechci, aby VŠústav Catrina na UP vznikl. Moje důvody pro toto stanovisko jsou sice dobře známé z mých článků na dŽurnálu[1], přesto je zde znovu vypočtu:

Přírodovědecká fakulta (reprezentovaná svými volenými i jmenovanými orgány, děkanem, akademickým senátem a vědeckou radou i hlasy mnoha členů akademické obce) se obává, že ji odštěpení dvou existujících center (RCPTM, CRH) zásadně poškodí: Dojde/mohlo by dojít 

  • k odlivu pracovníků na ústav, a tudíž ke snížení výukové kapacity na fakultě (jež může vést až k rušení studijních programů), k permanentní hrozbě „lanaření“ pracovníků, jak ji známe z pracovišť, kde již nějakou obdobu VŠústavu mají,

–       k oddělení výzkumu a výuky, k odlivu (ministerstvem nejlépe dotovaných a nejtalentovanějších) studentů doktorských programů na VŠústav (důsledkem čehož bude oslabení výzkumných aktivit na fakultě),

–       k „vytunelování“ některých lukrativních součástí s nejmodernějšími technologiemi, do kterých v uplynulé dekádě fakulta investovala značné prostředky, k oslabení fakulty v možnostech žádat o granty, k propadu fakulty v národních žebříčcích přírodovědeckých fakult a s tím souvisejícím úbytkem kvalitních uchazečů o studium,

  • k desintegraci týmů, které jsou rozkročeny mezi katedry a centra, 
  • k neefektivnímu zdvojování přístrojového vybavení (pro mnohé bude snazší si koupit nový přístroj než koordinovat s jinou, navíc konkurenční, jednotkou),

–       atd. 

Reakcí vedoucích center a rektora na tyto obavy (jež m.j. daly vzniknout mnoha usnesením akademického senátu PřF a např. i dokumentu „Minimální nepodkročitelné požadavky PřF UP pro technickou dohodu o vzniku VŠ ústavu“[2]) byly snahy vyloučit z rozhodovacího procesu děkana PřF (dvojí výzva rektora k odstoupení děkana[3]), zdiskreditovat ho (mnohé jednostranné a manipulativní články v regionálním i celostátním tisku[4], rektorem svolané mimořádné jednání senátu nad ilegální nahrávkou[5]) a znemožnit mu uplatňovat své děkanské pravomoci směrem k některým vedoucím center (vyhlášení stávkové pohotovosti v RCPTM, převzetí rektorátní odborové organizace[6], právním oddělením UP zdůvodněné odmítnutí předat data z podezřelých článků[7]), dále řada podání k etické komisi, trestních oznámení a žalob na oponenty VŠústavu, aktivizace narativu, že oponenti VŠústavu jsou ti průměrní, neúspěšní a tudíž závistiví“ atd. Tyto praktiky, které jsou v mnohém inovativní (zejména díky sociálním sítím a neúnavné aktivitě prorektora Bilíka na nich), v mnohém ale připomínají doby minulé a vyvolávají pocit, že před demokratickými akademickými procesy je zde dávána přednost síle a moci, dle mého soudu na svobodnou a demokratickou univerzitu nepatří. Zplodila je idea vzniku VŠústavu a je možno předpokládat, že stejný způsob komunikace a „řešení konfliktů“ bude nově vzniklý VŠústav zdobit i v budoucnu.

Předpokládat to lze i proto, že jeden z (bývalých?) ředitelů je zatížen podezřením ze závažných prohřešků proti vědecké etice  ve svých publikacích – a VŠústav má být založen ještě před vyřešením těchto kauz, čímž vznikne dojem, že je refugiem pro podobné nakládání s vědeckou etikou. To poškodí dobré jméno celé UP na dlouhou dobu dopředu.

Řediteli stávajících center a rektorem vyvolaný proces štěpení se totiž nedotkne jen Přírodovědecké a Lékařské fakulty[8], nýbrž celé univerzity. Dojde/mohlo by dojít 

  • ke zvýhodňování VŠústavu na úkor fakult v metodice dělení financí na UP (prioritní přístup VŠústavu k velkým grantům podávaným za univerzitu, privilegované postavení „excelentní výzkumné instituce“ při dělení RVO, vytváření vnitřních metodik a podpůrných „inovativních“ programů na míru VŠústavu atd.). Zvláště v současné situaci, kdy je kvůli pandemii a boji proti ní zcela nejasné, jak (a v jaké výši) se budou napříště přidělovat grantové peníze, se příslib, že se VŠústav bude až ze 70% financovat sám z grantů, jeví jako nedůvěryhodný. Solidní ekonomické modely fungování ústavu a fakult s ověřitelnými zdrojovými daty a výpočty dosud nebyly prezentovány.
  • k narušení principů akademické samosprávy (zakládající dokumenty nepočítají s tím, že by VŠústav měl akademický senát), což je útok na podstatu demokratického charakteru řízení vysokých škol a posun k řízení autokratickému,
  • k etablování precedentu: nelíbí-li se vám váš děkan, utečte mu do ústavu, obtěžuje-li vás akademická samospráva, založte si ústav bez ní! Šlápli vám na malíček nebo nezvolili vás děkanem? Domluvte se s rektorem na bolestném!
  • k etablování analogického napětí mezi ústavem a fakultami (jaké teď panuje mezi centry a katedrami na PřF), ke vzniku dlouholeté zákopové války, jak ji vedou některé české univerzity, které už zřízením vysokoškolského ústavu oblaženy byly.[9]

–       k zásadní změně „silového pole“ na UP: VŠústav bude mít zřejmě stejně validní hlas jako každá z osmi existujících fakult, leč od počátku a per definitionem elitní/excelentní postavení. Směřování UP, její vnější obraz i vnitřní chod a atmosféra bude na dlouhou dobu do budoucnosti patrně zásadně ovlivňováno z VŠústavu.

–       V akademické obci, mezi zaměstnanci a studenty pak může dojít k zacementování pocitu a názoru, že máte-li moc (funkci, peníze, medialitu a vlivné přátele) můžete všechno, všechno vám projde – jak to ostatně dobře známe z nejvyšších pater současné české politiky.

Argumenty pro vznik VŠústavu, které – ne příliš často (mnohem častější jsou gesta neargumentačního charakteru, jak jsem popsala výše) – zaznívají z rektorátu či z center[10] považuji za mlhavé, účelově konstruované a nepřesvědčivé[11], a proto jsem (jak pravím) proti vzniku VŠústavu, a zvu tímto i všechny ostatní kandidáty do AS UP, aby se ještě před volbou k problému vyjádřili. Elektronické stránky D-Žurnálu jsou jim k dispozici. Nechtějí-li kolegové ovšem publikovat v „žumpě“[12], jistě se pro jejich vyjádření najde místo např. na UP Reflexi.


[1] Srv. např. https://www.dzurnal.cz/index.php/2019/12/22/vanocni-poselstvi-2/  

[2] https://www.prf.upol.cz/…/Pozadavky_PrF_UPOL_pro_technickou_dohodu_ schvaleno_AS_PrF_po_EK_Verze_200919.pdf 

[3] https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomouc-spory-vedcu-univerzita-palackeho-rektor-vyzva-k-rezignaci-radek-zboril-dekan-martin-kubala.A190905_500041_olomouc-zpravy_stk

[4] Např. https://www.hanackyvecernik.cz/zpravy/dekan-celi-podezreni-z-bossingu-a-sabotaze-projektu-za-miliony

[5] https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/01/13/ucho/.

[6] https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/01/14/roh/https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/01/14/vitezny-odborarsky-leden-2020/.

[7] https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/02/17/data-nejsou-potvrzeno-s-kulatym-razitkem/,https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/01/24/schovavana-s-daty/.

[8] LF je ovšem dávána za příklad hladkého průběhu „UPexitu“ – jak to proč? V čem je rozdíl?

[9] Srv. např. https://archiv.ihned.cz/c1-66159780-prukopnika-robotizace-vyroby-marika-potopily-spory-na-cvut
https://echo24.cz/a/SkX3R/rektor-cvut-odvolal-reditele-ustavu-robotiky-marika-kvuli-filmu-je-to-jen-zaminka-tvrdi-marik
https://denikn.cz/tag/spor-kolem-institutu-robotiky-na-cvut/
https://www.ciirc.cvut.cz/wp-content/uploads/2018/06/2018-06-04-ProhlaseniRektoeraOdvolaniProfMarika.pdf

[10] A které jsem se snažila přehledně shrnout v článku https://www.dzurnal.cz/index.php/2019/11/25/na-konci-aktu/

[11] např. zatím nikdo nedoložil, pro jaký typ grantů je potřebná nějaká kritická velikost, na níž se přímluvci  VŠústavu stále odvolávají, a proč by se do grantových výzev nemohly spojovat týmy napříč univerzitou při stávající organizační struktuře.

[12] Společně s autory pochybné pověsti jako jsou Jan Graubner, Karol Sidon, Magda Vášáryová, Josef Jařab, Radkin Honzák a mnozí další „žumpisté“.