/TOMÁŠ OPATRNÝ/
Byl jsem mezi adresáty korespondence, v níž děkan PřF požádal korespondenčního autora o hrubá data k mössbauerovským měřením z několika publikací a ten jej odmítl. Šlo jednak o článek v Nature Communications z roku 2016, jemuž je v poslední době věnována větší pozornost, a jednak o data k sedmi dalším článkům. Korespondenční autor se v odpovědi vyjádřil, že věc považuje za bossing, nicméně prý nechal své kolegy prohledat databáze a nalezená data zaslat „výhradně úseku prorektorů VaV“.
O data z prvního zmiňovaného článku jsem se zajímal již dříve (https://www.dzurnal.cz/index.php/2019/10/21/rektorska-milost-velkorysy-pocin-ci-hlava-v-pisku/ ). Ve článku je reportováno celkem pět mössbauerovských spekter – tři za pokojové teploty (z toho jedno je v hlavním těle článku a další dvě v Supplementary Information) a dvě měřená v kryostatu za nízkých teplot. Doposud se diskutovala téměř výhradně spektra měřená za pokojové teploty. O těch se nyní říká, že původní hrubá data byla omylem smazána a zbyly jen obrázky s filtrovanými daty, přičemž podstata filtrace je tu záhadná (https://www.dzurnal.cz/index.php/2019/12/19/filtrace-dat-a-obrazky-v-nature-communications/). Nízkoteplotní spektra se však měří na jiném spektrometru a jejich současné náhodné smazání mi nepřijde příliš pravděpodobné. Ve článku se píše „the data that support the findings of this study are available from the corresponding author upon request“. Na mé žádosti o kryogenní data však korespondenční autor nereagoval.
Požádal jsem tedy o doručená data oba prorektory pro VaV. Jak se filtroval šum u jiných experimentů mne začalo čím dál více zajímat. Nepřišla žádná odpověď.
Napsal jsem poté mail na univerzitní podatelnu: „Dobrý den, na základě zákona o svobodném přístupu k informacím si dovoluji požádat o data z měření, která po žádosti děkana PřF zaslal prof. Zbořil prorektorům pro VaV (viz mail níže). Jde o data, která již byla využita ve vědeckých publikacích a nehrozí tedy jejich předčasné zpřístupnění konkurenčním skupinám. Jde také o data, která již byla shromážděna, mají je k dispozici prorektoři pro VaV a jejich vyhledání nepředstavuje žádné dodatečné náklady.“
Teď už se věci pohnuly. Za týden přišla „Výzva k upřesnění žádosti“. Zřejmě to bylo velmi nesrozumitelné, tak jsem pečlivě napsal reference ke všem článkům a vysvětlil i zkratku SI, tedy supplementary information a těšil se, že nyní už snad vše klapne. Omyl, má žádost je totiž příliš komplikovaná a náročná na posouzení. Abych to měl napínavější, dostal jsem nejprve vyrozumění, že v souladu se zákonem se prodlužuje lhůta na vyřízení mé žádosti o 10 dní. Po Novém roce konečně přišla odpověď – bohužel odmítavá. O tom, jak by mohlo kladné vyřízení mé žádosti narušit ústavně zaručená práva a svobody se dočtete zde.
Pokusil jsem se o formulaci odvolání a nyní napjatě čekám, jak to dopadne.