Rozmohl se nám tu takový nešvar…

/ŠÁRKA KUBINOVÁ A TOMÁŠ FÜRST/

Akademický senát Mendelovy univerzity v Brně zvolil nedávno novým rektorem profesora Vojtěcha Adama. Ihned po jeho zvolení se ve veřejném prostoru objevilo podezření, že jeho publikace obsahují zfalšovaná data. O problému jako první informoval DeníkN v článku „Nastupující rektor musí vysvětlovat podezření z falšování dat. Nebyl to úmysl, ale technická chyba, tvrdí“. Článek se odvolává na online platformu PubPeer, provozovanou americkou nezávislou neziskovou nadací The PubPeer Foundation, která se zaměřuje na zvýšení kvality vědeckého výzkumu. K dnešnímu datu se na PubPeer objevilo celkem 25 publikací kolegy Adama, které obsahují podezřelá či manipulovaná data. Mimo jiné se jedná o opakované použití identických mikroskopických snímků nebo snímků detekovaných proteinů s různou interpretací a zjevnou manipulaci s daty, například klonování, zvětšení nebo zrcadlové převrácení. Vzhledem k počtu prací, ve kterých jsou tyto nejasnosti detekovány, je velmi nepravděpodobné, že by se jednalo o „technickou chybu“, jak autoři prozatím tvrdí.

Zajímavé je, že u většiny záznamů se na PubPeer objevilo několik nových komentářů až poté, co došlo ke zvolení nového rektora. Je nepravděpodobné, že by si autoři těchto komentářů náhodou zrovna nyní všimli, že něco není v pořádku. Spíše se o problému vědělo už dlouho a volba kolegy Adama rektorem vyvolala tuto spontánní (či koordinovanou?) odezvu. Většina upozornění na PubPeer jsou však staršího data a pod překvapivým množstvím je podepsaná legendární holandská lovkyně zfalšovaných výsledků Elisabeth Bik. Je tedy pozoruhodné, že dokud se kolega Adam nestal rektorem (byť byl ve funkci prorektora), tak takto překvapivé množství problematického výzkumu netrápilo ani jeho samotného, ani jeho nadřízené, ani Evropskou vědeckou radu, která již několik let financuje jeho výzkum prostřednictvím prestižního ERC grantu.

K celému případu se dokonce nedávno vyjádřil server For Better Science, který problematické výsledky a jejich autory velmi podrobně rozebírá v příspěvku Moravská rapsodie.

Pro ty, kdo sledují neuvěřitelnou kauzu falšování dat v týmu kolegy Zbořila na UP v Olomouci, není tato brněnská kauza žádným velkým překvapením. Dokonce i někteří klíčoví hráči se v ní překrývají. Je možné, že nám Mendelova univerzita předvede, jak by to dopadlo v Olomouci, kdyby se kolega Zbořil stal rektorem. Je ovšem taky možné, že pohár trpělivosti akademické veřejnosti, daňových poplatníků či jejich volených zástupců konečně přeteče a systémové selhávání české vědy se začne řešit. Hrůzostrašné historky o zfalšovaných publikacích, zametání všech kauz pod koberec a persekuci whistleblowerů doposud narážely na naprostý nezájem českých médií, ignoraci ze strany poskytovatelů prostředků a rezignované přihlížení akademické veřejnosti. První, kdo by se v tomto směru mohl pohnout, je Evropská vědecká rada.

Na stejný „nešvar“ jako v případě nově zvoleného rektora prof. Adama, tj. opakované publikování identických mikroskopických snímků s různou interpretací, upozorňoval dŽurnál před rokem v článku „I ty, Brute?“ u prací z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. I zde byla zjevná a prokázaná manipulace vysvětlována nepozorností autorů. Kauzu šetřila Komise pro etiku vědecké práce AV ČR, která nakonec potvrdila pochybení na jak úrovni samotných autorů, tak i v přístupu vedení ústavu v tomto stanovisku, které DŽurnál předkládá veřejnosti vůbec poprvé. 

Tomuto nešvaru, který se nám rozmohl v akademických kruzích, zjevně propadla i samotná paní ředitelka Ústavu experimentální medicíny, protože i v její publikaci je k vidění překvapivá podobnost snímků u odlišných vzorků.

Začíná to vypadat, že kdo chce vedoucí funkci v českém akademickém prostředí, musí prokázat autorství alespoň jedné podezřelé publikace. A v této soutěži máme šanci být na světě první. Jaroslav Hašek by měl radost.