/TOMÁŠ OPATRNÝ/
Zjistilo se, že v soutěži ve šplhu na žebříčky si naše univerzita nestojí zcela nejlépe. Něco takového má velmi nepříjemný dopad: na rektorských dýcháncích si totiž rektoři úspěšnějších univerzit dobírají ty propadající, což nepřispívá ke zdravému sebevědomí našeho vedení. Je s tím tedy nutno něco dělat*. Věc si vzal za své strategický prorektor Malacka, jehož péčí vznikla „Strategie Univerzity Palackého v oblasti mezinárodních žebříčků vysokých škol„. Tento důležitý dokument byl prezentován před univerzitním senátem a stane se nezbytnou součástí života všech univerzitních součástí a jejich pracovníků. Dovolil jsem si tedy připravit test, který prověří jeho znalost. Správné odpovědi (z nabízených by měla být správná právě jedna) je možné vydedukovat z přiložené strategie.
1) Jakým způsobem budeme zlepšovat postavení v parametru „Reputace v oblasti vzdělávání“ (Teaching Reputation)?
a) S využitím zpětné vazby z evaluace výuky posilovat silné stránky a napravovat slabiny pedagogického procesu na UP.
b) Systematicky vychovávat kvalitní vysokoškolské pedagogy, začínajícím učitelům poskytovat mentoring od nejkvalitnějších zkušenějších kolegů.
c) Informovat zahraniční partnery, kteří mohou figurovat v roli žebříčkových hodnotitelů, jak to tu skvěle děláme, tak ať nám nějaké bodíky přidají.
2) Jak zlepšíme postavení v parametru „reputace u zaměstnavatelů“ (Employer Reputation)?
a) Budeme systematicky získávat a zpracovávat zpětnou vazbu od zaměstnavatelů našich absolventů a na jejím základě vytvářet či modifikovat studijní programy.
b) Zapojíme nejvýznamnější zaměstnavatele našich absolventů do přípravy kurzů a umožníme jim podílet se na jejich realizaci.
c) Budeme na poradách připomínat děkanům, aby připomínali vedoucím kateder, aby připomínali pracovníkům, že mají více informovat spolupracovníky z aplikační sféry, jak tu dobře učíme.
3) Jak zlepšíme parametr „počet studentů na akademického pracovníka“? (Pozn. v žebříčcích vyjde lépe ten, kdo má méně studentů a více akademiků, protože se předpokládá, že ti pak budou mít na každého studenta více času.)
a) Budeme přijímat raději méně studentů, přičemž si budeme vybírat jen ty nejkvalitnější.
b) Uděláme (papírově) z téhápéček akademiky.
c) Zpracujeme „Analýzu potřebnosti akademických pracovníků“ a pak se uvidí.
4) Jak zvýšíme skóre v parametru „reputace v oblasti výzkumu“ (Research Reputation)?
a) Rozloučíme se s pracovníky, kteří švindlují s daty nebo tyto praktiky kryjí či bagatelizují.
b) Budeme chtít po všech akademických pracovnících, aby dělali kvalitní výzkum s publikacemi v respektovaných mezinárodních časopisech.
c) Budeme připomínat děkanům, aby připomínali vedoucím pracovišť, aby připomínali pracovníkům, aby cíleně komunikovali se zahraničními i českými partnery a vysvětlovali jim, jak jsme dobří.
5) Jak se zlepšíme v parametru „citovanost publikací“ (Citation Impact)?
a) Budeme motivovat pracovníky k tomu, aby dělali smysluplný výzkum, kterého si všimnou i na jiných pracovištích a budou jej citovat.
b) U doktorských studijních programů budeme požadovat, aby se stalo normou to, že absolvent hned po obhajobě vyrazí na několikaleté postdoktorské působení na kvalitním zahraničním pracovišti, přičemž se dá očekávat, že takto získané nové kontakty se odrazí i ve vzájemné citovanosti zúčastněných pracovišť.
c) Budeme apelovat na akademické pracovníky v oblasti potřeby afiliace publikačních výstupů primárně pro UP. Vytvoříme též pracovní skupinu, která bude citovanost a její vliv na žebříčky dále zkoumat a analyzovat.
Po úspěšném složení testu všemi zaměstnanci bude naše univerzita řádně připravena k žebříčkové cestě vzhůru tak, aby již naši Magnificenci kolegové z ČKR neškádlili.
*) Občas se prezentuje alternativní zdůvodnění, proč je s tím třeba něco dělat: prý se podle žebříčků rozhodují studenti, zda k nám půjdou studovat. Jsem sběratelem příběhů studentů, kteří si naši školu vybrali díky jejímu umístění na nějakém žebříčku. Pokud tedy nějaký máte, pošlete!