/JIŘÍ FIALA/
Volná pracovní místa se obsazují různými cestami – už v časech antického Říma se tak dělo mj. na základě příbuzenských vazeb, tedy prostřednictvím tzv. nepotismu (lat „nepos“ – synovec). Na Univerzitě Palackého v Olomouci se obsazování míst akademických pracovníků děje na základě vnitřního předpisu, jenž nese název Řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků Univerzity Palackého v Olomouci (I. úplné znění) a vstoupil v platnost dne 1. srpna 2020 [1]. Stanoví se tu mj., že tento řád „upravuje obligatorně realizovaný proces před obsazováním uvolněných nebo nově zřízených pracovních míst akademických pracovníků UP a dále pracovních míst vedoucích zaměstnanců všech univerzitních zařízení ve smyslu čl. 36 Statutu UP, ředitelů vysokoškolských ústavů podle § 34 zákona, ředitelů vysokoškolských zemědělských nebo lesních statků podle § 35 zákona, jsou-li zřízeny, pracovní místo kvestora, pracovní místa tajemníků fakult a pracovní místa tajemníků vysokoškolských ústavů, budou-li pro jednotlivé vysokoškolské ústavy vytvořena. Postup podle řádu je obligatorně realizován rovněž před obsazováním pracovních míst vedoucích vědecko-výzkumných útvarů Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (dále jen ,CATRIN‘), jakožto vysokoškolského ústavu UP. (…) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno ve veřejné části internetových stránek UP v případech, kdy je vypisovatelem rektor nebo v případech, kdy je vypisovatelem ředitel vysokoškolského ústavu, a ve veřejné části internetových stránek fakulty v případech, kdy je vypisovatelem děkan, a to nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky. Kdykoliv je to účelné, vypsání výběrového řízení se též zveřejňuje prostřednictvím EURAXESS.“ [1]
Pod hlavičkou EURAXESS – Researchers in Motion se prezentuje „unikátní celoevropská iniciativa poskytující informace a podpůrné služby profesionálním výzkumníkům. S podporou Evropské unie, členských států a přidružených zemí podporuje mobilitu výzkumných pracovníků a kariérní rozvoj a zároveň posiluje vědeckou spolupráci mezi Evropou a světem.“ [2] Ke dni 19. července 2022 se zde v České republice inzerovalo 129 volných pracovních míst pro výzkumníky, velkou většinou v přírodovědných oborech, ale také pět míst pro psychology – nedá mi, abych tu necitoval lidový bonmot, že každý člověk má šváby na mozku, ale psycholog zná ty svoje jménem.
Jmenování ředitele vysokoškolského ústavu UP CATRIN se podle statutu tohoto ústavu, vstoupivšího v platnost 1. ledna 2021, děje „na základě mezinárodního výběrového řízení konaného podle Řádu výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků UP“ [3]. Prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr., v té souvislosti psal v Diskusním žurnálu o dění na UP v Olomouci dne 27. června 2020 mj.: „Když se v senátu připomínkoval věcný záměr VŠÚ, doporučoval jsem, aby ředitel byl vybrán nezávislým externím subjektem zaměřeným na získávání a výběr zaměstnanců (executive search). Nalezení kandidáta na tak významný post se zpravidla neponechává náhodě. Prozatím se ve výběrových řízeních center recyklovali dosavadní ředitelé, a byť se má jednat o špičková světová pracoviště, nikdo použitelný se zvenčí nepřihlásil. Předkladatel ve vypořádání mé připomínky ale jen suše odpověděl: ,Veškerá výběrová řízení budou maximálně transparentní. Je samozřejmostí, že výběrové řízení na ředitele VŠ ústavu bude mezinárodní.‘ Uvidíme tedy, kdy se v časopisech Nature či Science v rubrice ,recruitment – careers‘ začnou objevovat inzeráty na šéfa Catrin, co se tam bude dotyčnému nabízet a koho se nakonec podaří přilákat.“ [4]
Rektor UP v Olomouci vypsal výběrové řízení „na obsazení místa Ředitel/ředitelka Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií UP“ dne 14. března 2022, přičemž kvalifikační požadavky na tuto funkci byly stanoveny vskutku minimalisticky: „Vysokoškolské vzdělání magisterského stupně. Prokazatelná praxe ve vrcholovém managementu min. 10 let. Zkušenosti z prostředí vědeckých pracovišť nebo akademického prostředí výhodou. Organizační, manažerské, prezentační, komunikační a vyjednávací schopnosti na vysoké úrovni. Schopnost orientace v právních předpisech. Schopnost systémové koordinace a samostatného tvůrčího řešení problémů. Znalost angličtiny slovem i písmem na úrovni B2 Evropského referenčního rámce pro jazyky, znalost dalšího jazyka výhodou. Velmi dobrá uživatelská znalost MS Office. Kreativita, proaktivní přístup, inovativnost, flexibilita, odolnost vůči stresu, samostatnost, systematičnost, spolehlivost. Schopnost veřejného vystupování a prezentace. Bezúhonnost.“ Ze strany budoucího zaměstnavatele se zaručovalo toto: „Zázemí stabilní instituce a zaměstnanecké benefity. Příjemný kolektiv, dobré pracovní prostředí. Motivující pracovní podmínky. Příležitost k seberealizaci a osobnímu růstu.“ [5] Jak by měl uchazeč o šéfování CATRIN prokázat „odolnost vůči stresu“, nebylo sice specifikováno, ale i v tomto punktu se bezpochyby uplatnila taktika českých top manažerů: „Žádnej stres, výběrko máme ošéfovaný.“ [6] Dne 10. července 2022 informovala Mgr. Martina Šaradínová, „PR koordinátor“ CATRIN, o obsazení místa ředitele CATRIN do konce roku 2024 následovně: „Ředitel Pavel Banáš zůstává v čele CATRIN. Vedením vysokoškolského ústavu jej do konce roku 2024 pověřil rektor UP Martin Procházka na základě výběrového řízení, v němž dosavadní ředitel zvítězil. […] Výběrového pohovoru se v polovině června zúčastnili dva zájemci. Většina komise (9 z 13) navrhla na post ředitele CATRIN docent [sic!] Banáše, a to buď jako jediného kandidáta (7 z 13), nebo prvního (2 z 13).“ [7]
Nezůstalo úředním tajemstvím, že oním druhým zájemcem o obsazení místa ředitele CATRIN byl prof. PhDr. Jiří Lach, M.A., Ph.D., zaměstnanec katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty UP v Olomouci. O tento post tedy usilovali pouze dva bývalí prorektoři UP v Olomouci, kteří ve své prorektorské funkci vehementně protežovali zrození a bujení novotvaru CATRIN v těle alma mater Olomucensis. Jenže Mgr. Martina Šaradínová poněkud dezinformuje – v Zápise z porady rektora s děkany UP č. 5/2022 uskutečněné dne 28. června 2022 je totiž uvedeno toto: „Rektor informoval, že proběhlo výběrové řízení na ředitele VŠÚ CATRIN. S ohledem na výsledek výběrového řízení na pozici ředitele VŠÚ CATRIN pověřil výkonem působnosti ředitele doc. Banáše od 1. 7. 2022 do obsazení pracovního místa ředitele na základě mezinárodního výběrového řízení, nejdéle však do 31. 12. 2024.“ Znamená to, že „výběrové řízení na ředitele CATRIN nepřineslo jednoznačného vítěze“ [8] a že nad ředitelem doc. Banášem visí Damoklův meč trvajícího mezinárodního výběrového řízení a dočasnosti jeho ředitelování CATRIN, přičemž nebylo zohledněno uzuální funkční triennium (tedy do 31. 12. 2025). Dočasnost je ovšem časový úsek ošidný – jak známo z jiného kontextu, jednotkou dočasnosti je jeden furt…
Oba kandidáti na šéfování CATRIN se tedy rekrutovali toliko z personálních zdrojů domácích, nikoli přespolních, či dokonce přeshraničních. Vzniká tudíž otázka, proč vyhledání dalších zájemců nesvěřilo Oddělení řízení lidských zdrojů RUP [9] specializované firmě, a že je jich jak v naší vlasti, tak v cizině nepřeberně! Už sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin prohlašoval, že „кадры решают всё“ tj., že „o všem rozhodují kádry“, a tak vznikla na všech možných řídících úrovních „kádrová“ (tj. personální) oddělení osazená „kádrováky“ (personalisty), přičemž ta rozhodující pracovní místa byla obsazována „kádry nomenklaturními“, tedy na základě seznamu politicky spolehlivých osob sestaveného příslušným výborem komunistické strany; nedostatek pracovníků v neatraktivních výrobních odvětvích řešili tzv. náboráři. Když do socialistické zoologické zahrady v „barácích tábora míru a socialismu“ (nejveseleji prý bývalo v „baráku“ polském) vtrhla kapitalistická džungle, nahradily státostranické náboráře privátní firmy podnikající ve sféře HR (zkratka z „human resources“ – lidské zdroje) a zaměstnávající tzv. headhuntery, tj. „lovce hlav“. Není to ovšem zcela nové „métier“: již v dobách raného kapitalismu existovali dodavatelé tzv. referencí – informací o ekonomických, ale i společenských poměrech a mravech uchazeče o zaměstnání či manželský svazek, jak pěkně líčí Vladimír Neff v románu Sňatky z rozumu či Eduard Bass v románu Cirkus Humberto.
Klientela headhunterů je dvojí – buď se na ně obracejí lidé hledající nové zaměstnání a mající dostatečné úspory, aby si mohli služby headhuntera dovolit (ten zpravidla požaduje odměnu až ve výši třetiny ročního platu během prvního roku nového zaměstnání svého klienta), nebo – a to zejména – firmy hledající nové, zpravidla vrcholové pracovníky, přičemž nemalou roli hrají „bonusy“ a „benefity“ – rozličné výhody nového pracovního místa proti místu doposud zastávanému (např. ŠKODA ELECTRIC, a. s., nabízí hledanému projektovému manažerovi tyto benefity: „Mobilní telefon, nadstandardní lékařská péče, notebook, příspěvek na penzijní/životní připojištění, flexibilní začátek/konec pracovní doby, dovolená 5 týdnů, vzdělávací kurzy, školení, závodní stravování, kafetérie, firemní školka, příspěvek na sport/kulturu/volný čas, zdravotní volno/sickdays, firemní akce, individuální rozvržení pracovní doby, rozjezd zcela nového projektu.“ [10]). Základním zdrojem informací pro headhuntera je sociální síť LinkedIn jako zdroj profesionálních životopisů (CV), a ovšem také Facebook, na němž jeho účastníci leccos prozrazují o svém charakteru, zálibách i neřestech, či Twitter jako pramen politických názorů a postojů jeho uživatelů. Kupodivu sami headhunteři se na těchto sítích prezentují, a tak se nevylučuje, že jeden headhunter „loví“ druhého.
Nechci dělat reklamu té či oné headhunterské firmě, jedna z nich mě ale zvláště zaujala, neboť ji vede žena, tedy headhunterka. Majíc náležitý fyzický kapitál, začínala jako letuška u Československých aerolininí, a u vědomí toho, že tento kapitál netrvá věčně, podpořila svůj sociální kapitál absolvováním privátní University College of International and Public Relations Prague. Jak dotyčná headhunterka uvádí na LinkedIn, název její „thesis“ (diplomové práce) byl vskutku pregnantní: PR in HR (tj. Public Relations in Human Resources – Vztahy s veřejností v lidských zdrojích). Provdavši se, přisvojila si příjmení svého manžela, aniž by je přechýlila (přechylování neboli moce jí zřejmě bytostně vadí), a zřídila si headhunterskou živnost: „Jedna z nejzkušenějších headhunterů [sic!] v Česku vyhledává top manažery a lídry do firem přes 20 let. Předtím působila na manažerských pozicích mj. v Douwe Egberts nebo Henkel. V roce 2003 založila firmu Recruit CZ, kterou dosud vede. Miluje adrenalin, závodně lyžovala, vášnivě užívá paddleboard a skialpy. Za sluncem a dobrým vínem jezdí do Itálie, kde se cítí jako doma.“ [11] Její firma, poskytující obživu třem headhunterkám a dvěma headhunterům, se charakterizuje a počíná si následovně:
„NAŠÍ DOMÉNOU JE EXECUTIVE SEARCH. Najít a diskrétně pro klienta ulovit. Heslo, které je nám vlastní. Na trhu působíme kontinuálně 18 let a máme jej dokonale zmapovaný. Řadíme se mezi headhunterské stálice. Máme dlouholeté zkušenosti s obsazováním manažerských pozic do vyššího a středního managementu i s hledáním vysoce specializovaných odborníků dle konkrétních požadavků od klienta. Máme vlastní síť kontaktů a databázi, se kterou aktivně pracujeme. Díky tomu víme, kdo je otevřený novým pracovním nabídkám a v čem je nejlepší. Jsme zvyklí na sobě neustále pracovat a poznávat nové trendy, sledujeme aktuality v jednotlivých sektorech, ve kterých naši headhunteři loví. Právě díky tomu se držíme stále na špici. Jak postupujeme při lovení na zakázku? Identifikujeme požadavky klienta na kandidáta. A sice, koho a proč hledáte. Následně si odsouhlasíme plán a rozsah požadovaných služeb včetně termínů. Vytipujeme a oslovíme vhodné kandidáty. Na základě definovaných požadavků najdeme a diskrétním způsobem oslovíme možné kandidáty na danou pozici – osobně, po telefonu, na základě vyhledaných, ale i vybudovaných kontaktů a referencí. Výběr a testování kandidátů na naší straně. Kandidáty podrobíme ,zátěžové zkoušce‘ – ověříme jejich znalosti, jazykovou vybavenost, reference. S těmi nejlepšími vám pak zprostředkujeme schůzku. Fáze výběrového řízení, přijetí a adaptace. Pomůžeme s přípravou dalších výběrových kol a v případě přijetí kandidáta sloužíme i jako poradci, kteří pomáhají s nástupem a adaptací nových zaměstnanců v jejich novém povolání.“ [12]
Závěrem si položme otázku: Je headhuntig (headhunterství) věda, umění, či toliko řemeslo? A je-li to věda, nestálo by za to založit na Univerzitě Palackého vysokoškolské studium oboru Headhuntig (Headhunterství) a katedru či ústav headhuntingu (headhunterství)? Znamenalo by to ovšem zapřahat vůz před koně – nejprve by totiž bylo nutno „ulovit“ headhunterky/headhuntery, které/kteří mají – lidově řečeno – „našlápnuto“ na docenturu či profesuru headhuntingu (headhunterství), aby bylo možné tento nový obor náležitě akreditovat.
Hlavní věc ovšem je, že mezinárodní headhuntig na ředitele CATRIN pokračuje. Jen ještě podotýkám, že anglické substantivum či sloveso „hunt“ a české sloveso „(z)huntovat“, respektive úsloví „být na huntě“ spolu nikterak nesouvisejí… [13]
[1] https://files.upol.cz/sites%2Fpub%2FPubNormy%2FA-3-2017-%C3%9AZ01.pdf
[2] https://euraxess.ec.europa.eu/jobs/search/country/czech-republic-1058
[3] https://www.catrin.com/wp-content/uploads/2021/11/CAT-A-20-01-UZ01.pdf
[4] Tomáš Opatrný: Catrin: hledá se velení? https://www.dzurnal.cz/index.php/2020/06/27/catrin-hleda-se-veleni/
[5] https://www.upol.cz/nc/zpravy/zprava/clanek/reditel-reditelka-ceskeho-institutu-vyzkumu-a-pokrocilych-technologii-up/
[6] https://cestina20.cz/slovnik/vyberko/
[7] https://www.catrin.com/cs/aktuality/pavel-banas-povede-catrin-i-v-dalsim-obdobi/
[9] https://pracuj.upol.cz/proc-pracovat-na-up/
[10] https://skupinappf.jobs.cz/detail-skoda/?id=G2-1588253668-aden_brand0
[11] https://zena-in.cz/clanek/rozhovor-o-svete-top-manazeru-rodine-i-sportu-s-marketou-sveda
[13] https://neviditelnypes.lidovky.cz/kultura/jazyk-kde-se-vzalo-tu-se-vzalo.A150512_204431_p_kultura_wag