Hlava v písku

/MICHAL BOTUR/

Univerzitu Palackého opět dohání její chronická neschopnost zaujmout stanovisko k jejím etickým kauzám, takže jí tyto kauzy budou ubližovat zas a znova, dokud se akademická obec neodnaučí k nim chronicky mlčet a neosmělí se konečně vytvořit si a vyslovit nějaký názor. 

Stojaté vody hanáckých rybníků tentokrát rozfoukal otevřený dopis osobností české vědy adresovaný Martinu Procházkovi, rektorovi Univerzity Palackého. Jedná se o několikátý závažný apel směrem k akademické obci Univerzity Palackého (například po memorandu emeritních rektorů Jaroslavu Millerovi).  Má smysl z něj obsáhleji citovat: 

„… V této souvislosti nás ještě větším znepokojením naplňují nedávné bezprecedentní útoky na některé zvolené zástupce orgánů akademické samosprávy. Konkrétně se jedná o děkana Přírodovědecké fakulty UPOL Martina Kubalu, na kterého byl mimo jiné podán podnět (adresovaný i ministrovi školství) vyžadující nejmenování do funkce, a na senátora Akademického senátu UPOL a člena Dozorčí rady CATRIN Michala Botura. Za oběma těmito útoky stojí vedení Základní organizace Vysokoškolského odborového svazu CATRIN. Domníváme se, že se v těchto případech jedná o účelovou kampaň, která má zastrašit případné kritiky fungování CATRIN a je primárně vedena snahou odstranit děkana, který se v minulosti soustavně zasazoval za zodpovědné, důsledné a transparentní řešení etických kauz pracovníků vysokoškolského ústavu CATRIN.  V této souvislosti také připomínáme, že se tak děje v situaci, kdy oficiální vedení ústavu CATRIN soustavně odmítá a relativizuje jakákoli pochybení z hlediska integrity a etiky vědecké práce u zaměstnanců CATRIN, ačkoliv tato byla několikrát jednoznačně stvrzena etickými komisemi. Zmíněné útoky činovníků CATRIN na zástupce orgánů akademické samosprávy tak velmi nepříjemným způsobem připomínají jednu z mediálně nejznámějších kauz na UPOL spojenou s podezřením, že student doplatil na svoje upozornění na podvod, a která kulminovala dokonce útoky na tehdejšího předsedu Etické komise UPOL prof. Indráka.“ K autorům dopisu, Radimu Beránkovi a Václavu Hořejšímu, se přidali téměř tři desítky významných osobností české vědy včetně současných i minulých děkanů přírodovědných fakult, několika členů učené společnosti či emeritního rektora Univerzity Palackého Josefa Jařaba. Po několika dnech jsme se dočkali i odpovědi Martina Procházky, která je věrna naší tradici: obsáhlou, ušlechtilou a libou formou obejít věcnou podstatu a nic konkrétního neříct. 

Pan rektor ve svém textu vlastně sugeruje, že má na stole pouze spoustu různorodých podnětů, na které existují různé názory a různé interpretace. Zamlčuje ale, že nálezy etických komisí již existují. Martin Procházka byl sám členem etické komise, která jednohlasně vyslovila názor o manipulaci v týmu Radka Zbořila v kauze umazaných píků v JACS i o spoluzodpovědnosti jednotlivých aktérů. Jistě dostal k dispozici nálezy ke kauze Nature Communications, které kauzu hodnotí jako „alarmující příklad nespolupráce vůči akademické obci a vůbec celé vědecké komunitě nejen v ČRči k další kauze, jinému nálezu, kde je fabrikace dat zakrývaná falšováním laboratorního deníku. Aktéři všech těchto kauz jsou naprostou většinou současní zaměstnanci VŠ ústavu CATRIN. 

V lehkém šoku jsem byl letos v lednu, kdy na mě přišel podnět k Etické komisi, který podaly odbory CATRIN (členem, který hlasoval pro podání podnětu je i Radek Zbořil) a obsahuje takové perly jako, že „žádná porušení etiky vědecké práce nebyla nikomu ze zaměstnanců CATRIN nikdy prokázána “. Absurdnost tohoto podnětu je zjevná na první pohled a musím říct, že nechápu, proč byl rektor ochoten bez jakéhokoliv komentáře podstoupit dále podání, ve kterém se (tedy i s jeho vědomím) opakovaně lže. To je, chtěl bych vědět, ta „nestrannost“, o níž píše ve své odpovědi signatářům otevřeného dopisu? A důsledkem té „nestrannosti“ je pak i následná nulová reakce rektora, poté co jsem byl komisí očištěn? Jsem si jist, že Martin Procházka je jediný rektor v polistopadové historii Česka, který poslal před etickou komisi senátora univerzitního senátu za to, co říkal v průběhu zasedání. Nechci ale celou zodpovědnost házet jen na rektora. Čekal jsem, že senát, v kterém m.j. zasedá významný politolog či laureát ceny Jana Opletala (což je ocenění mimo jiné za hájení akademických práv) najde hlas, aby se proti tomu vymezil. Mýlil jsem se – a vlastně se můžu stěží divit bezobsažné reakci Martina Procházky, jenž se tématu „účelové kampaně, která má zastrašit případné kritiky fungování CATRIN“ vyhýbá pokud možno co nejširším obloukem. Funkcionáři Univerzity Palackého jako by si stále nebyli vědomi toho, že politický kompromis bez ohledu na pravdivost je ve skutečnosti přímou podporou lži.