/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/
Od počátku sporu o způsob zakládání VŠústavu Catrin na UP šíří jeho zastánci narativ, že proti této skvělé ideji a ve všech ohledech korektnímu (čti: legálnímu, legitimnímu, ústupnému, konsenzuálnímu, dobromyslnému, ochotnému k nepřetržitým otevřeným jednáním a ke kompromisům atd.) vyjednávání protestuje pouhá hrstka nespokojených, jejichž motivace je navíc buďto zmatená anebo temná (v morálním, nikoli optickém smyslu). Dalo by se sice namítnout, že různé kritické postoje formulovaly už desítky autorů na stránkách D-Žurnálu, UP Reflexe, příslušných facebookových stránkách a dalších médiích a stovky signatářů různých petic [1] a že mezi nimi nebyli jen ti nejmenší a nejméně důležití, nýbrž že k této „hrstce“ patří i všichni emeritovaní rektoři UP, děkani všech fakult, předsedové všech fakultních senátů, vedoucí kateder a také mnohé silné, na UP nezávislé osobnosti. Leč, vskutku, co je nějakých pár stovek lidí proti třiadvaceti tisícům mlčících studentů a zaměstnanců UP?
Mlčící ohromná většina se dá samozřejmě interpretovat jako množina spokojených, ba šťastných, kteří jsou rádi, že studují a pracují na UP, konflikt na PřF je nezajímá, ba ruší je od práce a konzumace dobrého pocitu, že studují a pracují na úžasné univerzitě se skvělým jménem v ČR i ve světě. Takto ji interpretuje onen zmíněný narativ a jeho šiřitelé.
Mlčící ohromná většina se ale dá interpretovat také klasickým sociologickým výkladem, že se jedná (alespoň z velké části) o množinu sice znepokojených, kteří ale nikdy nepozvednou svůj hlas, protože vědí (buď ze zkušenosti anebo to instinktivně tuší), že „kdyby to dopadlo špatně“, dostanou jako první přes prsty a po hlavě ti, kteří křičeli nahlas, zatímco těm, kteří mlčeli, se – když se přikrčí – nic nestane. Dějiny nás sice poučují o tom, že právě mlčící většina slušných lidí umožňuje historickému procesu, aby „dopadl špatně“, a že pak po hlavě a přes prsty dostanou všichni, i ti přikrčení, leč to ji – mlčící většinu slušných lidí – přesto nepohne k výkřiku. Tak to je a nedá se s tím nic dělat. Popichovat ji (tu mlčící většinu) nemá smysl a raději si ani nepřejme, aby vykřikla, neb to by znamenalo, že už jsme uprostřed revolučního kvasu, kde už teče krev a střílí se do lidí. A tak daleko na UP ještě nejsme a bohdá ani nebudeme.
To jediné, co se dělat dá, je bránit se narativu hrstky, jak to ve svém článku naznačil Ivo Jirásek [2] nebo nejnověji Marek Petřivalský [3] případně žonglovat s nepřesnými čísly a ptát se třeba: Je hrstka těch, kteří tlačí vznik Catriny za každou cenu, opravdu větší než hrstka kritiků? Anebo: je množina těch, kteří hodlají přejít pod Catrinu (správněji: o nichž se tvrdí, že pod Catrinu hodlají přejít a jejichž existenciálním ohrožením, nejistotou a nepohodlím se šermuje v mediálním prostoru) větší než množina těch, kteří přejít nechtějí? Ani jedna z obou množin, ať je ta jedna více či méně hrstková než ta druhá, si nezaslouží býti mávána a cloumána ve verbálních půtkách jako by to byl kyj nebo kord! Jsou to lidé, jichž se ostudně nezvládnutý proces zakládání VŠústavu (teď už to máme i černé na bílém v auditu) osobně dotýká!
Lidí, kteří hodlají přejít pod Catrinu, má být 270, jak tvrdí Jakub Navařík třeba zde [4]. Nikdo sice zatím nespočetl, kolik je to dohromady úvazků a jakého jsou ty úvazky typu, to ale nevadí, je to dost na to, aby v ústech rektora a dalších fungovali jako účinný nástroj k přemlouvání senátorů. Věděli jste, že v hebrejštině je možno každé číslo vyjádřit písmenem hebrejské abecedy? Kabalisté od toho odvozovali své přesvědčení, že čísla mají i svůj skrytý verbální smysl, že jsou to vzkazy od Hospodina. 200 je ר (resh), 70 je ע (ain), dohromady to dává רע, t.j. v překladu „špatný, podlý, zlý“. Špatný, podlý, zlý je ten, který z osudů živých lidí dělá rétorický nástroj a zbraň (živý štít?). To je – jak nyní máme potvrzeno i mystikou –
ukázková dehumanizace a rétorická a mocenská podlost.
Ať nás tedy zítra na exkurzi na senát přijde sebemenší počet, sebemenší zlomek té mlčící množiny třiadvaceti tisíců šťastných (či znepokojených), nebudeme pouhá hrstka!
[1] Naposledy Petice proti postupu rektora.
[3] https://www.zurnal.upol.cz/nc/reflexe/zprava-int/clanek/kam-kracis-univerzito/
[4] https://www.zurnal.upol.cz/nc/reflexe/zprava-int/clanek/panika-na-reflexi-ukazuji-se-prave-motivace/