Psi štěkají – a karavana táhne dál. Zatím. O signálech jedné mocenské proměny.

/IVO JIRÁSEK/

(Se souhlasem autora převzato z UPReflexe.)

Nomádské přísloví o karavaně pokračující ve svém úkolu bez ohledu na štěkající psy jsem vždy vnímal jako vyjádření silného vůdce, který si je vědom svého poslání a nenechá se od realizace odradit vyjadřováním nesouhlasných stanovisek, neboť je o prospěšnosti svého konání bytostně přesvědčen. Vždy jsem cítil, že je k něčemu takovému zapotřebí odvahy, sebevědomí a jistoty. Tyto obdivuhodné kvality vymezují lídra, který neuhýbá větru a jde pevným krokem za vytčeným cílem. 

Komunikace pana rektora ve věci vzniku CATRIN se zpočátku vyznačovala podobnou rétorikou. Vědom si budoucích příležitostí a vnímaje nezbytnost historického činu odolával zpochybňujícím hlasům s jistotou, kterou mnozí mohli vnímat až jako aroganci. Pevnost postoje a nenaslouchání kritickým argumentům se však zlomilo okamžikem zdánlivého vítězství, když AS UP v červnu 2020 souhlasil se vznikem nové organizační jednotky. Představa, že jeden děkan bude ještě chvíli „ztrpčovat“ život vítězům, se ovšem nenaplnila. Z vnímané opozice v podobě jedné osobnosti se v krátkém čase stala mohutná pevná hráz, která je nepřehlédnutelná a nad níž nelze lehce mávnout rukou: děkan PřF rozhodně nezůstal ve svém vzdoru sám.

Pan rektor z prosazování názorů jedné zájmové skupiny učinil centrální bod svého úřadu, kolem něhož se otáčejí dějiny této univerzity v přítomném okamžiku. Rozpor slov a činů sice mohl být po určitou dobu zakrýván obratnými vyjádřeními, ale na počátku prázdnin se už stal naprosto evidentním. Slova o tom, že přece nikdo nikoho nechce „ošulit“, obtěžkaná skandálním pokusem „vypořádat se“ s rozložením miliardového majetku (pro PřF zjevně poškozujícím a nevýhodným) bez jakéhokoliv projednávání, tak vnesl do univerzitního dění zcela novou dynamiku.

S údivem, respektem a úctou sleduji, jak se různorodé opoziční názory slévají v mocný proud, strhávající povrchní nátěry a poukazující na riziková místa navrhované univerzitní proměny. Jak solidarita opět roste napříč různorodými pracovišti a jak je téměř tělesně vnímatelné mušketýrské heslo „jeden za všechny, všichni za jednoho“. Je to patrné na každém kroku: na PřF stojí za děkanem jak AS, tak odbory. Stávková pohotovost a Dny neklidu mají širokou podporu. Senáty naprosto všech fakult upozorňují univerzitní AS na tenkou hranici mezi legalitou a legitimitou. Počet signatářů petice členů akademické obce („s nevolí hledíme na způsob, kterým rektorát realizuje vznik vysokoškolského ústavu CATRIN“) den ode dne roste. A co víc, bod, o němž nás informoval pror. Bilík, a který dosud nebyl dostatečně diskutován, naznačuje další nevídanou věc: v dosud nevyužitém formátu jednali všichni Spectabiles společně, a to bez přítomnosti Magnificence! Teprve následujícího dne zvou děkani rektora k projednávání svého stanoviska, které nelze bagatelizovat…

Co všechny tyto impulsy, včetně bohatě košaté diskuse na UP reflexi narůstající do dříve nebývalých rozměrů, mohou naznačovat? Bezpochyby určitou proměnu mocenských sil. Do této chvíle bylo jednání pana rektora často motivováno nedůvěrou v nově zvolený senát, takže zbrklými kroky chtěl nevratně proměnit UP se souhlasem stávajícího AS. Novou otázkou však je, zda nově složený AS bude pociťovat alespoň elementární důvěru ke stávajícímu rektorovi, aby s ním vůbec byl ochoten spolupracovat. Dosud ojedinělé veřejně deklarované návrhy na odstoupení rektora mohly být považovány za plané výkřiky. Vnímám však zcela zřetelně ve svém okolí, že nespokojenost s čelnými představiteli naší alma mater roste, a to nejenom na fakultě, jíž se vše bezprostředně týká. Z šedé zóny, která není komunikovaná veřejně, ale spíše v soukromých debatách, ke mně zaznívají náměty na personální obměnu naopak velmi často jako možné východisko z nouze. Uvidíme za pár týdnů, jestli karavana potáhne dál, nebo jestli psi přestanou štěkat a zakousnou se do slabin velbloudů. Pak by karavana musela zpomalit, důkladně promyslet další kroky a před ukvapeným rozhodnutím umožnit názorově se střetávajícím stranám dospět k detailní, vyzrálé a opravdu nikoho nepoškozující dohodě.