/TOMÁŠ OPATRNÝ/
Mezi pečením cukroví se mi do četby připletl i materiál zaslaný rektorem senátu: návrh zbrusu nového statutu Univerzity Palackého. Začal jsem důvodovou zprávou a musím říct, že to nebylo špatné: po letech zásobování senátu dokumenty s nepříliš pečlivou argumentací je tu podklad dávající tušit zkušenosti ostříleného zákonodárce. Má jít o dílo odstraňující dosavadní přebujelou legislativu se změtí různých vnitřních norem a předpisů, má tu zavládnout řád a logika. Jak se dočteme, u statutu je „…nezbytné, aby byl jeho obsah jasný, přehledný a bez výkladových nejasností, protože jedině tak nebude do budoucna vyvolávat problematické situace a spory”.
Pak jsem se ale začetl dál a mohl si vychutnat tu vlastní obsahovou stránku.
Co nás tedy čeká, až nám senát statut schválí?
- Z většiny vnitřních norem, které doposud schvaloval senát, se stanou „opatření rektora”. Ta pak bude moci rektor dle svého moudrého uvážení rušit, upravovat či vydávat nová – aniž by zatěžoval senátory úmornou prací s jejich schvalováním.
- Rovnou se zruší některé vnitřní předpisy, které senát schválil a registrovalo nám ministerstvo. K těm nejzajímavějším patří Řád normotvorby: košatý soubor pravidel o tom, jak na univerzitě vytvářet nová pravidla. Stane se zbytečným, protože naprostou většinu pravidel nám dá pan rektor sám svými „opatřeními”.
- Další norma, která se rovnou zruší, bude Řád o nakládání s majetkem. To nám také velmi usnadní život. Možná si někteří ještě vzpomenou na to, jak součást A si udělala zálusk na majetek součásti B a přesvědčila někdejšího rektora, že je to skvělý nápad. Rektor by byl rád vyhověl, ale v senátu to zadrhlo. Sice někteří senátoři si řekli proč ne, z cizího krev neteče, ale jiní začali přemýšlet, že příště by se mohlo podobně snadno říznout do jejich fakulty, takže ten skvělý nápad nakonec neprošel. Teď už to bude jednodušší – žádné „cizí” či „naše” tu není, prostě jeden rektor, jedno ičo, takže osvícený rektor to manažersky ošéfuje ku všeobecnému blahu. Bez nějakých senátních obstrukcí moudře rozhodne, jaký majetek bude kdo užívat. A pokud by se snad nedopatřením někdy rozhodl špatně a došlo mu to, hned zítra může zjednat nápravu a dát zas ten majetek do užívání někomu jinému.
- Jednání senátu budou pohodovější, protože rektorovi a kvestorovi tam odpadnou některé nepříjemné povinnosti. Stávající statut praví, že „Rektor UP je povinen dostavit se na výzvu AS UP nebo jeho předsedy na zasedání AS UP. Rektor UP je rovněž povinen odpovědět na otázku, týkající se výkonu jeho funkce, položenou mu AS UP na zasedání AS UP”. Podobně „Kvestor UP je povinen odpovědět na dotaz týkající se výkonu jeho funkce, který mu byl položen senátorem na zasedání AS UP”. Bohužel se ale nezřídka stávalo, že někteří senátoři kladli nepříjemné otázky, kdy hledání či tvorba odpovědí byly náročné či stresující, což nepřispívalo k well-beingu dotazovaných orgánů. Podobné zmínky se tedy pochopitelně v novém statutu nenajdou.
- Také s dělením financí a rozpočtem to bude mnohem hladší: žádné zdlouhavé hledání kompromisů s metodikami. Rektor vydá metodický pokyn jak to napočítat a senátoři přijdou jen odmávnout výsledek.
- Dosavadní status má „výkladové pravidlo”: je-li u nějakého ustanovení nejasné, jak ho vyložit, vykládá jeho smysl senát. Nový statut je však svou jasností nad křišťál křišťálovější, takže se senát nebude muset zabývat ani takovýmito nepříjemnostmi.
Ze strany některých rektorů bývá občas slyšet volání, že potřebují posílit kompetence. Že stávající stav jim neumožňuje univerzity efektivně řídit. Ano, firma se řídí jinak, ale i stávající systém dává dostatečně silné páky rektorovi, který si může prosadit svou. Jen by měl být chytrý a měl by umět o každé dobré věci přesvědčit ostatní dobrou argumentací. Což je ale často těžké. Pokud mu tedy senát schválí takovýto statut snů, bude to krásný dárek. Pro něj i pro jeho následníka.