Už zase, Brute? Aneb moudrá dáma Akademie to nechává vyhnít

/TOMÁŠ FÜRST/

V říjnu loňského roku propukl na Ústavu experimentální medicíny Akademie věd skandál, který je na serveru Jiná chemie trefně popsán titulkem „Oko za oko aneb zbořilizace Akademie věd“. DŽurnál aféru popsal ještě dříve v článku, na jehož název se zde odvoláváme. V mezidobí se ústavu dostalo pozornosti i od týdeníku Reportér v obsáhlém článku o králičí válce. V tomto příspěvku přinášíme čerstvé novinky v příběhu, který jednou bude tvořit samostatnou kapitolu v tlusté knize českých vědeckých skandálů.

Nejprve stručná rekapitulace. Šárka Kubinová – dnes již bývalá vedoucí oddělení Biomateriálů a biofyzikálních metod – zjistila, že si někteří její podřízení vykládají pravidla vědecké etiky poněkud laxně. V září 2019 nepovolila odeslání článku autorského kolektivu pod vedením dua Čejka & Čejková, protože v práci odhalila nepřípustnou manipulaci s daty. Případ se dostal až před Etickou komisi ústavu, která dala Kubinové za pravdu [1]. Nicméně originální data, která jako vedoucí po těchto autorech nadále požadovala ke kontrole, jí poskytnuta nebyla, a to ani poté, když se s tímto požadavkem opakovaně obrátila na ředitelku ústavu [2]. Paní ředitelka zvolila jednodušší řešení – kolegové Čejka & Čejková byli od ledna 2020 přeřazeni do jiného oddělení. Zde, naprosto neuvěřitelně, spornou práci publikovali, aniž by se jakkoliv vyřešil předchozí problém nevěrohodnosti dat a pokusu o jejich manipulaci.

Následně kolegyně Kubinová zjistila, že v několika předchozích publikacích stejného autorského kolektivu se opakovaně objevují identické histologické snímky, avšak s rozdílnou interpretací. Tento zcela zjevný „omyl“ se týkal snímků králičích očí, a stal se tedy podkladem pro ironicky biblický název „oko za oko“ výše zmíněného článku na Jiné chemii. 

Je naprosto šokující, že po tomto odhalení následovalo náhlé a nečekané odvolání Šárky Kubinové z pozice vedoucí a zrušení celého oddělení, které dosud vedla. Několik dnů poté ovšem vyšel článek na dŽurnálu a věci se daly do pohybu. Jednak se paní ředitelka velmi ostře vymezila proti tomu, že by odvolání Kubinové jakkoliv souviselo s jejím upozorněním na etická pochybení. Paní ředitelka se pro důvody tohoto kroku odvolává na doporučení Mezinárodního poradního sboru z března 2019, které však zrušení oddělení nikdy nenavrhlo [3]. Na druhou stranu ovšem vedení ústavu okamžitě požádalo příslušné časopisy o stažení problematických publikací. Přesto do dnešního dne k žádné retrakci nedošlo a vyměněné králičí oči na nás z impaktovaných časopisů stále zírají [4]. 

Pečlivý čtenář si však může povšimnout důležitého detailu: Paní ředitelka i její Etická komise totiž oficiálně řeší pouze část problému, která se týká opakovaně použitých snímků. Zcela stranou ponechává problém zmíněné publikace Čejka et al. 2020, která odešla do redakce poté, co byla zpochybněna její věrohodnost, a to i Etickou komisí ústavu! Věc tedy nelze považovat za jakousi „vědeckou roztržitost“ a „nepozornost“, jak kauzu vysvětluje spoluautor všech pochybných prací, profesor Holáň. To, že je manuskript přinejmenším problematický, prokazatelně věděli jak autoři, tak jejich nadřízení, a to včetně ředitelky ústavu. Ředitelka uvádí, že problematické histologické snímky byly z manuskriptu odstraněny a nahrazeny jinými, čímž se problém nevěrohodnosti dat z jejího pohledu vyřešil. To, že požadovaná originální data použitá k analýze i přes prokázanou manipulaci předložena nebyla, tedy paní ředitelka zřejmě nepovažuje za podstatné. Možná proto, že dle vedoucího, do jehož skupiny byli autoři před svým definitivním odchodem ústavu „uklizeni“, prý jejich články „stejně nikdo nečte“. 

Reputaci Akademie věd v této kauze měla možnost napravit Komise pro etiku vědecké práce AV ČR, na kterou se Šárka Kubinová obrátila s podnětem začátkem října 2020. Po téměř půl roce (!) se Komise usnesla. Spokojila se s vyjádřením ředitelky ústavu, že vedení uznalo, že dotyčné publikace jsou v rozporu s publikační etikou, a „usiluje o dodatečnou nápravu“. Poté komise uvedla, že „k tomu, zda po řadu měsíců (od srpna 2019) někteří z vedoucích pracovníků porušování této etiky tolerovali a do jaké míry byla oznamovatelka vystavena nátlaku, se KEVP nemůže vyjádřit.“ [5] Zdá se, že přístup Komise je poměrně přesně vystižen v titulku předchozího článku na dŽurnálu: Není v silách Komise pro etiku vědecké práce AV ČR řešit otázky etiky vědecké práce.

Důstojná dáma Akademie tak riskuje, že se veřejnost začne ptát, k čemu je Akademii taková komise. Případně k čemu je Akademie s takovou komisí.


[1] Redakce dŽurnálu má k dispozici rozhodnutí Etické komise č.j. 39/UEM/2020 ze dne 17.1.2020, které si autor vyžádal podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

[2] Redakce má k dispozici komunikaci dokládající toto tvrzení.

[3] Redakce má k dispozici plné znění hodnotící zprávy.

[4] Redakce dŽurnálu má k dispozici email, kterým se ředitelka UEM obrací na příslušné časopisy s žádostí o stažení publikací. Jedná se o tyto publikace:

Holan et al., Stem Cells Transl Med. 2015;4(9):1052-63. https://doi.org/10.5966/sctm.2015-0039

Cejka et al., Oxid Med Cell Longev. 2016:5843809, http://dx.doi.org/10.1155/2016/5843809

Cejka et al., Oxid Med Cell Longev. 2017:8906027. http://dx.doi.org/10.1155/2017/8906027

Cejka et al., Sci Rep. 2017;7(1):18017. https://doi.org/10.1038/s41598-017-18334-6

Cejka et al., id Med Cell Longev.  2020: 7435260, https://doi.org/10.1155/2020/7435260

[5] Redakce má k dispozici plné znění stanoviska KEVP č.j. AVCR 2167/2021 SVR, včetně podnětu.