Antigenní testy, protilátky a placebo efekt, aneb (ne)umíme kriticky myslet?

/IVANA FELLNEROVÁ/

Zeptala jsem se několika uznávaných autorit v imunologii a virologii [1], která z následujících osob, může být, podle jejich názoru, potenciálně nejrizikovější jako šiřitel nákazy koronavirem. A to samozřejmě za předpokladu, že nikdo z uvedených nevykazuje příznaky infekce.

  • Osoba A, která prodělala covid-19 v době kratší než 3 měsíce, u níž ale aktuální testy ani informace o hladině protilátek nemáme
  • Osoba B, která prodělala covid-19 před více jak 3 měsíci, ale má aktuálně spolehlivě prokázanou vysokou hladinu protilátek S IgG
  • Osoba C, o jejíž minulosti z hlediska infekce nic nevíme, ale má aktuálně negativní antigenní test.

Proč jsem se ptala? Protože mně osobně přijde nesmyslné, aby tisíce institucí každý týden plýtvaly financemi, časem testovaných i těch, kteří pravidelné testování organizačně zajišťují. Předpokládám ale, že můj názor učitele fyziologie a základů imunobiologie nemusí být považován za dostatečně erudovaný.

Na základě mimořádného vládního opatření ze dne 5. 3. 2021 je UP – spolu s mnoha dalšími organizacemi – povinna minimálně jednou týdně (nově možná dokonce každých 5 dnů) testovat na přítomnost koronaviru antigenními testy všechny svoje zaměstnance prezenčně docházející na pracoviště. Za nerizikové z hlediska šíření, a tedy bez povinnosti testovat se, jsou považováni zaměstnanci: 

1) kteří mají vystavený certifikát MZ ČR o provedeném očkování proti onemocnění covid-19 a od aplikace druhé dávky (resp. první u jednodávkového schématu) uplynulo nejméně 14 dní.

2) kteří prodělali laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula doba jejich izolace, nejeví žádné příznaky onemocnění covid-19, a od prvního pozitivního RT-PCR testu nebo POC antigenního testu neuplynulo více než 90 dní.

Pokud člověk nesplňuje ani jednu ze dvou výše uvedených podmínek, je automaticky, z hlediska šíření covid-19 v kategorii potenciálně rizikového. Po absolvování antigenního testu s negativním výsledkem tuto nálepku „nebezpečný“ ale na týden ztrácí a není v pracovních kontaktech nijak omezován. 

Z hlediska bezpečnosti a práv je tedy podle oficiálních nařízení naše antigenně otestovaná osoba C postavena na úroveň osoby A, která covid-19 prodělala před méně jak 90 dny. Obě tyto osoby jsou pak z hlediska bezpečnosti a práv povýšeny nad osobu B, která prodělala covid-19 před více jak 90 dny, byť má prokázány protilátky. 

Přitom nikoho nezajímá, že reinfekce byly potvrzeny velice vzácně [2]  a už vůbec není brán zřetel na výskyt komplexních protektivních protilátek (nejen proti tzv. spike [3] proteinu, na rozdíl od očkovaných), jejichž hladina a protektivita se ukazuje jako signifikantní mnoho měsíců po infekci [4]. Zatímco neznám nikoho, kdo by opakovaně onemocněl, znám osobně několik lidí, kteří byli s negativním antigenním testem infekční, a následně u nich (a jimi nakažených) propukla nemoc v plném rozsahu.

A jak dopadla moje soukromá minianketa? Zatím mi odpovědělo šest z oslovených odborníků; Všichni se nezávisle shodli na tom, že z hlediska potenciálního šíření nákazy je NEJMÉNĚ RIZIKOVÁ osoba B, tj. ta, která prodělala nákazu před delší dobou než 3 měsíce a má prokázány protilátky. Podle vládních nařízení je ale tato osoba z naší skupiny paradoxně nejrizikovější a musí nelogicky zbytečně absolvovat testování. Proč nemohou být tito lidé (kterých stále přibývá) z testování vyjmuti? 

Naopak jako NEJRIZIKOVĚJŠÍ označili oslovení odborníci osobu C (po negativním antigenním testu), popř. se stejnou mírou rizika také osobu A, která prodělala infekci nedávno. 

Takže názory našich předních odborníků jsou zcela opačné, než z jakých vycházejí vládní nařízení!

Nízká citlivost antigenních testů je nejen všeobecně deklarovaná, ale i prokazatelná; výsledky antigenních testů jsou navíc extrémně variabilní, jejich provádění i hodnocení je značně individuální resp. subjektivní [5], a umějí odhalit jen nemutovaný S protein „původní“ varianty viru. Jak je to se specificitou antigenních testů přesně nevíme, ale množí se historky z firem, že zdaleka ne u všech pozitivních je infekce následně potvrzena na PCR. Není mi známo, že by ÚZIS tyto informace shromažďoval. Za těchto okolností mě velice udivuje, že přední vzdělávací a badatelská instituce jako je UP, je ochotna plýtvat tolika penězi, časem a energií, aniž by se nad smysluplností odběrových nařízení jakkoli zamyslela. Kdo jiný než univerzity s řadou výzkumných lékařských a přírodovědných center by na tento paradox měl upozornit?!

Překvapuje mne, že univerzita nechá tisíce svých zaměstnanců a nově i některých skupin studentů se stádně každý týden registrovat a docházet na antigenní testy, i když mnoho z nich infekcí prošlo a mají snadno prokazatelné protilátky přetrvávající mnohem déle než 90 dnů.  

Test na protilátky sice pojišťovna nehradí, ale věřím, že pro většinu „absolventů kovidu“ by bylo přijatelnější zaplatit si 380 Kč za stanovení protilátek (jak to stejně většina se zájmem dělá), než opakovaně chodit na nespolehlivé testy, poskytující jen falešný pocit bezpečí. 

Od univerzity, která se dokonce podílela na celostátním protilátkové studii a jejíž mnozí pracovníci jsou v souvislosti se SARS-CoV-2 součástí výzkumu, bych čekala, že bude jedna z prvních, která upozorní na nelogické postupy při testování. Podle aktuálních informací z veřejnoprávních médií je logistika antigenního testování nesmírně náročná a odhady nákladů na testování jsou u velkých firem až 750 miliónů měsíčně! Kdo to platí (stát=my?) a komu?

Co nám brání předložit relevantní data a ohradit se proti nesmyslným testovacím praktikám, které stojí obrovské částky a navozují jen falešný pocit bezpečí? Co nám brání kriticky komentovat současná nařízení a třeba jen malým krůčkem přispět k osvětě a zjednodušení již tak složité aktuální situace?

PS: Navzdory mojí kritice některých aspektů testovací mašinérie se můj syn už od jarní vlny snaží v rámci svých možností pomoci a místo studia záchranáře tráví 12ti hodinové směny – aktuálně v univerzitním testovacím centru.

[1] Prof. V. Hořejší (ÚMG AVČR), dr. Jiří Černý (FTZ ČZU), doc. R. Maďar (LF OU), dr. K. Drbal (PřF UK), prof. L. Dušek (ÚZIS), dr. M. Křupka (LF UPOL), prof. Jan Černý (PřF UK), prof. M. Raška (LF UPOL), doc. J. Blatný (MZČR), doc. M. Hajdúch (LF UPOL), dr. P. Smejkal (IKEM) 

[2] https://www.healthline.com/health-news/covid-19-pandemic-what-we-know-about-coronavirus-reinfections#Reinfections-occur,-but-most-people-are-protected

[3] Během přirozené infekce se aktivuje imunita i proti dalším virovým antigenním proteinům (N-nuclear, M-membrane, E-envelope)

[4a] Neutralizing antibody titres in SARS-CoV-2 infections

[4b] SARS-CoV-2 Antibody Responses Are Correlated to Disease Severity in COVID-19 Convalescent Individuals

[4c] https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674(21)00007-6

[5] Vědci vyvinuli rychlý a snadný způsob porovnání antigenních testů na SARS-CoV-2