/INGEBORG FIALOVÁ/
Ministerstvo školství rozhodlo přidělit jednotlivým univerzitám relativně vysokou částku (jednotky miliard) na řešení strategicky významných projektů relevantních pro současnou společnost (viz prezentace Václava Velčovského ). Rozumné rozhodnutí!
UP přihlásila do této výzvy dva projekty (tzv. „projektové fiše“ – to k vysvětlení titulu), jeden s názvem „Nové strategie a řešení pro udržitelnou kvalitu života a prostředí ve stárnoucí populaci“, druhý s názvem „Interdisciplinární výzkum migrace. Různorodost perspektiv“. Obě témata jsou vysoce aktuální – evropská i česká společnost viditelně stárne, migrační pohyby mění denně tvář světa – a vyžadují řešení, ideálně řešení opřená o racionální rozvahu či dokonce vědecký výzkum. Obě chvályhodná témata vzešla z diskuse vedení univerzity s děkany všech fakult, byť (jak dokládají výňatky ze zápisů z porad rektora z 5.3. a 2.4.2019) nebyla prosta – řekněme – komunikačních šumů či nerovnoměrností v informovanosti všech aktérů. Otázka však je, jakým způsobem byli ke konkrétnímu zpracování vyzváni konkrétní potencionální řešitelé – kteří, kým vlastně a s jakým oprávněním.
K projektu (zkráceně) „Stárnutí“ by jistě mohli přispět badatelé mnoha disciplín pěstovaných na různých fakultách UP (např. FTK – pohybové aktivity přiměřené seniorům, PdF – celoživotní vzdělávání, FF – historická perspektiva, duchovní náplň „volnočasových aktivit“, psychologie, CMTF – duchovní náplň života seniorů, sociální zdraví seniorů, PF – zákonodárství směrem k seniorům atd.). Ve stávající podobě[1]je však návrh projektu výrazně jednostranně zaměřen (byť se v záhlaví mluví o „široké multidisciplinární platformě“) na „biomedicínský, nanomateriálový a biotechnologický výzkum“[2]. Nepochybuji o tom, že současná materialisticky založená (nejen česká) společnosti oceňuje hodnoty jako je tělesné zdraví, dlouhověkost, úspěšné léčení nemocí, materiální zajištěnost, hodnotné potraviny atd. – k jejichž zkvalitnění projekt slibuje přispět – daleko více než jakékoli hodnoty duchovní, přesto si myslím, že autoři návrhu nevyužili příležitost zahrnout do něj i mnohé další významné (řekněme třeba „humanitní“) tématické okruhy. Z celkového počtu 39 navržených členů týmu je – počítám-li správně – vždy po jednom badateli z FF, PF, PdF a FTK, všichni ostatní příslušejí fakultám přírodních či medicínských věd, a to patrně jejich výzkumným centrům, jejichž chystaná integrace se uvádí jako kardinální důkaz připravenosti pracoviště. Mně taková náplň projektu a takové složení týmu – ale je to jen můj subjektivní dojem – připadá jednostranné, připadá mi jako příležitost nabídnutá (jde o 2 a čtvrt miliardy, což je např. rozpočet celé FF na pět let) jen někomu a někomu naopak odepřená.
V této souvislosti mě napadá dvojí: Kdo rozhodoval o tom, kdo střešní projekt „Stárnutí“ zpracuje do konkrétní podoby projektové fiše? Byly k této aktivitě vyzvány akademické obce všech fakult? Došlo k soutěžení či alespoň k „brainstormingu“ komparací několika návrhů? Byla konzultována vědecká či správní rada UP? Samozřejmě lze ze strany vedení UP oprávněně namítnout, že kdyby se každý projekt na UP měl takto široce diskutovat, UP by nikdy žádný projekt nepodala včas – leč tento projekt je mimořádný tím, že tu jde tu o dvě a čtvrt miliardy! Dále se dá namítnout, že je to přece jen předběžný návrh, který bude teprve šířeji diskutován (děkani snad o něm aktuálně jednají), pak teprve podán – a nikde není řečeno, že ho ministerstvo schválí, čili zbytečně plaším holuba na střeše. To druhé, co mě nicméně napadá: bude toto do budoucna způsob, jakým si bude nové integrované výzkumné centrum CIST vydělávat peníze? Na úkor ostatních pracovišť UP?
S projektem (zkráceně) „Migrace“ se to má podobně (byť zde jde o „pouhou“ jednu miliardu): Člověk by myslel, že toto téma má výrazné historické konotace (od „velkého stěhování národů“, po židovskou migraci ve všech historických obdobích, český exil všech dob atd. – koneckonců největší středoevropskou migrací 20. století bylo vyhnání Němců po roce 1945), dále konotace politické, právní, religiózní atd., leč i zde – zdá se – byli k podání návrhu projektu vyzváni jen někteří, a to představitelé dalšího integrovaného centra, které má být v rámci projektu vybudováno: Centra na výzkum kulturní diverzity a migrace, CIRMIC. I zde je možné, že historický (či snad dokonce, proboha, kulturně či literárně historický!) přístup k tématu migrace už nikoho nezajímá, je obsoletní, anebo že vedoucí týmu (který v přístupných materiálech ale není uveden) teprve v budoucnu osloví a přizve ke spolupráci (a tedy spolupodílnictví na oné jedné miliardě) i další badatele (například z oborů historických, filologických, politologických, právnických, teologických atd. všech fakult UP) a že tedy dodrží v záhlaví projektu deklarovanou multidisciplinaritu a také hodnotu „universitas“. To ovšem bude těžké, neb projekt je formulován výrazně sociologicky, muselo by dojít k zásadním změnám v jeho cílech. Proto je i zde nutno se ptát: Kdo rozhodoval o tom, kdo střešní projekt „Migrace“ zpracuje do konkrétní podoby projektové fiše? Byly k této aktivitě vyzvány akademické obce všech fakult? Došlo k soutěžení několika návrhů? Byla konzultována vědecká či správní rada UP? Atd. atd.
[1]Text obou fiší jsem měla k dispozici, nevím ale, zda bych nepoškodila UP (ve smyslu vyzrazení plánů případným konkurujícím subjektům z jiných VŠ), kdybych je zde vyvěsila in extenso, proto z nich jen vyjímám některé, pro mou argumentaci podstatné, formulace. K dispozici by projektové fiše ale měli mít děkani a senátoři.
[2]V bodu 6, se jako cíle projektu uvádějí: 1. Nové molekuly pro farmacii a životní prostředí (…), 2.Diagnostika a biomarkery (…) 3.Zdravý životní styl:postupy a technologie podporující zdravý životní styl, prevenci onemocnění a délku aktivního života (…) 4.Nové technologie šlechtění a editování genomu (…) 5.Environmentální technologie a obnovitelná energie (…) 6.Pokročilé detekční techniky: detekce optických polí (…) 7.Big Data: nové technologie ve zpracování a interpretaci komplexních a rozsáhlých biomedicínských, genomických a proteomických dat (…)