/MARTIN KUBALA/
S ohledem na to, že se poměrně často setkávám s dotazy či nejasnostmi ohledně vytváření a čerpání nejrůznějších fondů na univerzitě či na fakultách, udělejme si malou exkurzi do této oblasti, nebudu zacházet do všech detailů ani používat zcela rigorózní terminologii, jde spíše o osvětu, zájemce o detaily odkazuji na Přílohu 2 Statutu UP. V přiloženém souboru naleznete interaktivní tabulku z čísel, která se podařilo získat přes „stošestku“ nebo která byla projednávána na akademickém senátu. Fondy se na univerzitě rozpočítávají na jednotlivé součásti, na rektorát a na centrální jednotky, na větších fakultách potom i dále na katedry.
Nejprve se podívejme na jednotlivé fondy. Nejméně významný je fond odměn, který se na většině jednotek ani netvoří, aktivně s ním pracuje zřejmě jen FF, SKM, KUP a VUP. Standardně dostávají zaměstnanci odměny z provozních prostředků fakulty či grantů. Fond je však tvořen ze zisku z komerčních aktivit, popř. darů určených na odměny a na rozdíl od provozních prostředků musí být použit pouze na úhradu mzdových nákladů. O něco zajímavější je (či spíše byl) fond sociální. Ten je naplňován tak, že zaměstnavatel do něj odvádí 1% z hrubých mezd všech zaměstnanců (do loňského roku to byla 2%, což činilo fond ekonomicky významnější). Možnosti čerpání potom vymezuje zákon a vnitřní norma každé fakulty, benefity se často liší, co do výše i druhu. Většinově je to podpora životního či penzijního připojištění, příspěvek na stravné, příspěvek na kulturu a sport apod., o konkrétním rozdělení SF rozhoduje zaměstnavatel společně s odbory. Asi nejdůležitějším fondem pro chod pracovišť je fond provozních prostředků (FPP). Ten je vytvářen na konci roku jednak z nespotřebovaných přebytků přiděleného příspěvku MŠMT (tzv. zdroj 11) na daný kalendářní rok, jednak z výnosů hospodářské činnosti (někdy specificky označené jako FPP HV). Tento fond představuje tu nejflexibilnější rezervu pro případ potřeby a lze jej použít na prakticky všechny činnosti a potřeby univerzity, pouze u některých výdajů je nutné specificky použít FPP HV. Druhým nejdůležitějším fondem je FRIM, což je zkratka pro Fond rozvoje investičního majetku. Jako veřejná instituce máme povinnost udržovat investiční majetek (tzn. především budovy a dražší přístroje) v patřičné kondici, proto máme povinnost každoročně odložit provozní finanční prostředky rovnající se výši odpisů (odhadovaná ztráta hodnoty tohoto majetku za rok) z investičního majetku. Tento fond lze pak logicky použít pouze na pořizování nových investic a tímto způsobem by měla být udržovaná hodnota majetku organizace. Fond účelově určených prostředků (FÚUP) je v podstatě průtokovým účtem, kam se na konci roku odkládají nespotřebované prostředky naplánované na daný kalendářní rok v nejrůznějších grantech (pokud to pravidla grantovky umožňují), jednak je tam možno převést až 5% dotace na DKRVO. Nicméně, jak název fondu napovídá, prostředky je možné použít pouze k účelu, ke kterému byly určeny a to nejpozději v roce následujícím, pročež čerpání tohoto fondu zpravidla začíná hned od ledna. V loňském roce byl poprvé vytvořen Rezervní fond. Ten je naplňován ze zisku po zdanění a lze jej použít ke krytí ztrát a sankcí, popř. i k jiným účelům. Konečně Stipendijní fond je vytvářen především z poplatků studentů za nadstandardní délku studia, popř. dary a může být využit pouze na výplatu stipendií studentům.
Jak je vidět, některé fondy jsou do značné míry pomocné „průtokové“ účty, jejichž plnění i čerpání neumožňuje příliš velkou flexibilitu a zůstatky na nich jsou vcelku malé. Nejvýznamnějším fondem poskytujícím také největší flexibilitu je FPP, jenž v roce 2023 tvořil zhruba 75% zůstatků ve fondech. Podstatně méně významný je pak FÚUP. Na fakultách, které potřebují investiční vybavení (typicky přístroje) je významnějším fondem ještě FRIM.
Přirozeným důvodem pro tvorbu fondů je vytvoření rezervy pro případ náhlého výkyvu v příjmech či výdajích jednotky, neboť jednotky mají povinnost hospodařit nedeficitně. Jelikož toto bývá předmětem nedorozumění, dovolím si tady malou vysvětlivku. Hospodářský výsledek je terminus technicus, který označuje rozdíl mezi výnosy a náklady v daném kalendářním roce. Část nákladů je ovšem možno hradit z jiných zdrojů, třeba fondů, a to už se do hospodářského výsledku nepočítá. Nejlépe to ozřejmí jednoduchý příklad. Pokud jednotka bude mít v daném roce ve stejné výši výnosy i náklady a všechny náklady uhradí z těchto výnosů, stav ve fondech se nezmění a hospodářský výsledek této jednotky bude nula. Pokud ovšem tato jednotka v průběhu roku náklady ve výši 20 mil. Kč uhradí z fondů, na konci roku ji zbude oněch 20 mil. Kč jako nespotřebované provozní peníze a převede je do fondů, tak celkový stav fondů se nezmění, ale hospodářský výsledek této jednotky bude vykázán jako +20 mil. Kč. Je to divné, ale je to tak, proto pokud si chce člověk udělat představu o hospodaření jednotky, nemá smysl se ptát na hospodářský výsledek, ale podívat se na rozdíl zůstatků ve fondech na začátku a na konci roku.
Druhým významným důvodem pro tvorbu fondů, který je relevantní zejména u velkých fakult, je potřeba našetřit si na investice. Na úrovni kateder jde především o přístroje, na úrovni fakulty pak především o budovy, a to nejen jejich výstavbu, ale též opravy a rekonstrukce. Zatímco investice do budov menších fakult byly na UP hrazeny zcela nebo z větší části z centrálních prostředků, velké fakulty (především PřF a LF) si je hradily samy nebo s pomocí dotačních zdrojů. V případě PřF to znamenalo potřebu odkládat si pro údržbu infrastruktury každoročně 50-100 mil. Kč.
Pojďme se nyní podívat na některá zajímavá reálná čísla. S ohledem na to, že lze do značné míry ovlivnit, ve kterých fondech peníze skončí, popř. v některých případech prostředky mezi fondy převádět, budu se věnovat celkovým zůstatkům za danou součást, čtenář toužící po detailních analýzách si může pohrát s čísly sám, ale pro úplně detailní vhled by potřeboval i položkové výpisy ze SAPu. Specifickou otázkou jsou fondy na rektorátu a centrálních jednotkách. Peníze, které nám MŠMT posílá, jsou především peníze na činnost, kterou vykonáváme na fakultách, tj. zejména výuka a výzkum. Z těchto peněz se každoročně vydělí část prostředků, které fakulty odvedou na chod rektorátu a dalších centrálních jednotek, přičemž výši těchto odvodů po patřičném odůvodnění schvaluje každoročně akademický senát. Odvody pak pokrývají kromě provozních nákladů RUP+CJ také případné konkrétní stavební investice, ať už se jedná o investice pro RUP+CJ nebo centrálně hrazené investice pro některou ze součástí. Z logiky věci by se tedy na rektorátu neměly žádné velké zůstatky ve fondech hromadit, pokud ano, tak to znamená, že odvody jsou zbytečně vysoké a mělo by jít více peněz na fakulty, což by měly zajistit hlasy senátorů. Realita na UP ukazuje, že ve fondech RUP+CJ bylo na konci loňského roku 518 mil. Kč, což je zhruba 1,7 násobek roční výše odvodů, z toho jen za poslední rok tam přibylo 112,5 mil. Kč. V tomto případě je zajímavé se podívat i na některé konkrétní jednotky. Zaujme třeba cca 50 mil. Kč ve fondech Knihovny UP, tedy rezerva ve výši 1,3 násobku jejího ročního rozpočtu. Naprostou záhadou je pak 57 mil. Kč ve fondech Projektového servisu, protože ten není oficiálně rozpočtován vůbec a je tedy otázkou, z jakých zdrojů se taková částka mohla do fondů PS vůbec dostat. Zcela specifická je pak otázka FRIMu Projektového servisu ve výši 15,6 mil. Kč s nárůstem 8,5 mil. Kč jen za poslední rok, protože vůbec není jasné, z čeho by mohly vzniknout odpisy v takové výši a hlavně na co by mohl mít PS takové investiční výdaje ? V případě samotného rektorátu vidíme zůstatek ve výši cca 250 mil. Kč, přičemž jen za poslední rok přibylo 53 mil. Kč. S ohledem na to, že odvody na RUP+CJ už jsou vyšší než rozpočet celé velké FF a jsou zjevně vyšší než je potřeba na pokrytí nákladů centrálních jednotek, je to bezpochyby jeden směr, kterým by měli napřít svou pozornost bojovníci za vyšší mzdy akademiků, protože toto jsou peníze, které na univerzitu přišly, ale na fakulty nedoputovaly.
Pohled do fondů fakult ukazuje, že tvorba fondů se v podstatě zastavila na FF a FTK a tyto fakulty nyní fungují víceméně bez rezervy. Nominálně sice nejvíce do fondů převedla největší Přírodovědecká fakulta, nicméně ušetřených 37 mil. Kč (asi 5% přidělených provozních prostředků, bez grantů) už je pod hranicí nutnou pro údržbu infrastruktury a s ohledem na další restrikce rozpočtu fakulty ze strany univerzity (o nichž bude řeč jindy) očekáváme, že zřejmě už v letošním roce budeme muset použít fondy na dorovnání deficitu v nákladech na běžný provoz. Což znamená, že schopnost šetřit na vlastní investice se vytratí úplně a také PřF bude muset začít natahovat ruku po balíku peněz na centrálně hrazené investice. Největší nominální zůstatek ve fondech má LF, ale u ní vidíme prakticky stejně neutěšenou dynamiku vývoje jako u PřF.
Jednou z fakult, která hlasitě komunikuje nízké mzdy svých zaměstnanců a dožaduje se poměrně agresívním způsobem solidarity ostatních fakult, je FZV. Ta je pro změnu šampiónem v poměru zůstatku ve fondech k celkovému rozpočtu fakulty, přičemž ve fondech mají téměř ekvivalent celého ročního rozpočtu fakulty a jen za poslední rok tam přibylo téměř 6 mil. Kč (asi 8% přidělených provozních prostředků). Zaměstnancům FZV vyšší mzdy přeji, ale měli by křičet především na vedení své vlastní fakulty, aby jim ty peníze do výplat posílalo – fakulta je dostává. V podstatě totéž se dá říci o PF, také tam děkan hlasitě prezentující nízké mzdy svých zaměstnanců na konci roku převedl do fondů více než 6 mil. Kč (asi 6% přidělených provozních prostředků). V případě CMTF meziroční nárůst zůstatků ve fondech činil dokonce 15 mil. Kč (asi 16% přidělených provozních prostředků) a orientační propočty ukazují, že pokud by děkan dal tyto peníze zaměstnancům fakulty do výplat, mohli by mít podobnou mzdu jako na PřF. To už by se ovšem nehodilo do narativů o nespravedlivé metodice dělení finančních prostředků, která znevýhodňuje SHV fakulty a které jsou opakovanou záminkou pro nesystémové přerozdělování prostředků v neprospěch PřF a LF.