Dekameron: Bajka o sebenaplněné předpovědi

/RADKIN HONZÁK/

Říká se, že banka padne, tak si všichni běží vybrat úspory. A banka padne. Americká čeština tomu říká „run na banku“. To mě naučili v Kalifornii.

     Před dávnými roky se mi dostala do ruky příručka pro obchodní cestující, jimž se dnes vznešeně přezdívá DÝLEŘI. Jedna z prvních lekcí, s neuveřejněným, leč jasným titulkem: „tak ne!“ byla o tom, čemu se dnes také říká americky „self fulfillment prophecy“. Dokonce s ilustrací. Přichází obchodní cestující, dnes dýler, no, on se spíš plouží, za jakousi dámou a říká: Prodávám vysavače, ale jak tak na vás hledím, asi žádný nebudete chtít… Že já mám furt takovou smůlu…

     Teď se tážu: je to bajka nebo konkrétní návod? Volala mi teta, která o mě neustále pečuje (ona je sice o 25 let mladší, ale z rodokmenu plyne, že je moje teta), že v celém Rusku už není sůl, protože někdo tam rozhlásil, že proti čínské chřipce (kitájskájá grípka, kak tam étu bolézň nazyvájut) je úplně nejlepší výplach úst slanou vodou, nejméně 10x denně. Nebo slanou vodkou – teta si nebyla jistá, vodka však zatím k dostání je. Možná ale, byly její zásoby větší.

     Povídala teta: až se to u nás rozkecá, sůl nebude. Běž a hned jí kup dvě kila!  Za chvíli žádná nebude; jako roušky. Jsem zvyklý poslouchat, a tak jsem šel a koupil jí dvě kila. Všichni, kdo znáte pohádku, Sůl nad zlato, víte, jak princezny omdlévaly z hyponatremie. Kupte sůl! Dokud stát nezakáže její prodej, jak se to stalo u Plaquenilu. Na rozdíl od něj je její účinnost prověřená tisíciletími. Je jasné, že Plaquenilem polívku neosolíš.

     Text končí, čím začal: říká se, že vláda využije situace a řadu náhubků občanům ponechá…

Poučení: Epidemie jsou snem a (když konečně přijdou) potěšením diktátorů.