Emeritní rektoři v karanténě aneb proč je dobré míti dŽurnál

/MICHAL BOTUR/

Když v září 2018 nečekaně jako meteorit dopadl na naše stoly první návrh vzniku vysokoškolského ústavu (tehdy ještě pod jménem CIST), přišlo mi přirozené ohradit se proti mase jednostranných a až absurdně nadšených zpráv a dovolil jsem si formulovat svůj poněkud skeptičtější pohled, který jsem zaslal s prosbou  o otištění do univerzitního Žurnálu. Prorektor Petr Bilík mě odmítl s vysvětlením, že „ … ideální by popravdě bylo vytvořit k tématu nějakou diskuzní platformu, ostatně diskutovat a vkládat příspěvky na Žurnálu jde, musíme se zamyslet, jak se k věci efektivně postavit tak, abychom nebombardovali čtenáře denně pěti články na stejné téma, tolik jich totiž aktuálně chodí.“ Asi o dva týdny později si opravdu mohl velmi pozorný čtenář všimnout – pokud náhodou sjel na stránkách UP Žurnálu v sekci „Akademický svět“ úplně dolů -, že se vpravo objevil nový šedý obdélník s tajemným názvem UP reflexe[1]. Až teprve po kliknutí na něj a dalším přihlášení se opravdu zobrazily příspěvky, jež měly tvořit onu diskuzi. Asi vás nepřekvapí, že jsem se cítil dotčen tím, jak pan prorektor naložil s textem, nad kterým jsem strávil spoustu času. Už jen pro doplnění uvádím, že místo očekávaných desítek příspěvků, o kterých mluvil Petr Bilík a které měly být hlavním důvodem, proč můj článek nezveřejnil, jsem nalezl pouze již známé a zveřejněné dokumenty a pár krátkých proklamací kolegů ve smyslu „chci/nechci CIST“.

Jednostranné zpravodajství oficiálního firemního Žurnálu ovšem teprve správně startovalo. Setkání s rektorem v říjnu 2018 se dnes na Přírodovědecké fakultě řadí již mezi legendární události. Jaroslav Miller tam znepokojené akademické obci, které měla být rozebrána fakulta pod rukama, neodpověděl na jediný konkrétní dotaz a neustále opakoval, že musíme udržovat nadšení, bez kterého nic nevznikne. O události, která mnohé přítomné šokovala natolik, že si druhý den už nebyli jistí, jestli se jim to jen nezdálo v nějakém těžkém snu, referoval nadšený žurnál UP takto. Od té doby mohl čtenář oficiálního univerzitního Žurnálu nabýt dojmu, že byl ústav v uplynulém roce založen senátem UP nejméně ještě dvakrát. V době, kdy rektorát prosazoval proti vůli akademické obce Přírodovědecké fakulty její rozdělení a místy až vytunelování, „informoval“ rektorát v hromadných mailech své zaměstnance o tom, že začalo jaro a že je vhodné osedlat kolo nebo jít na procházku.

Diskuzní žurnál (dŽurnál) nebyl od počátku nic jiného než reakce na informační monopol rektorátu UP a pokus probudit v akademické obci do té doby utlumenou diskuzi. Rektorát na jeho vznik zareagoval bezprostředně hromadným mailem zaměstnancům, který začínal následovně:

„Vážené kolegyně, vážení kolegové, vedení Univerzity Palackého opakovaně odsuzuje veřejné útoky pracovníků přírodovědecké fakulty, především pak vznik zdánlivě oficiální platformy dŽurnál, která je i dle nezávislého odborného posouzení shledávána jako zavádějící a založená na jednostranné prezentaci vzájemných konfliktů uvnitř fakulty. Kampaň, která zcela postrádá respekt k celku instituce, poškozuje pověst Univerzity Palackého v Olomouci a je povinností managementu fakulty, aby situaci okamžitě řešil.“

Několikrát jsem žádal Petra Bilíka o odborný posudek zmíněný v mailu, nedostal jsem nikdy nic. Úspěch dŽurnálu postupně překvapil mnoho lidí (včetně mě) a jsem upřímně vděčný všem autorům, kteří našli v tomto kritickém období (ale i kdykoliv potom) v sobě sílu vzepřít se názoru vedení a nezávislou diskuzní platformu svými příspěvky podpořit. Úspěch dŽurnálu byl vždy trnem v oku vedení, které ještě jednou nepřímo zareagovalo 28.srpna 2019 dalším hromadným emailem, kde již bez explicitního jmenování stálo mimo jiné:

„… Zároveň je, bohužel, skvělé jméno Univerzity Palackého poškozováno neustávajícími útoky vedenými proti některým akademikům a vyhrocenými konflikty zjevně souvisejícími s připravovanou vědeckou infrastrukturou Czech Institute of Science and Technology. V důsledku skandalizace, zveřejňování dohadů a jednostranných interpretací v médiích i na k tomu určených neoficiálních platformách vyzvala dnes Správní rada Univerzity Palackého prostřednictvím Mons. Jana Graubnera rektora prof. Jaroslava Millera k okamžitému řešení vzniklé situace. …“

Možná vás už nepřekvapí, že informace o usnesení Správní rady pravdivá nebyla.

Zmíněné období bylo v oblasti komunikace UP celkově zajímavé. Dne 26. srpna vydal UP Žurnál zprávu o stávkové pohotovosti v RCPTM. Vyhlášená stávková pohotovost zdaleka nesplňovala zákonem přesně specifikované podmínky, za kterých může být odborovou organizací vyhlášena. Stačilo pouze, aby dr. Navařík s několika zaměstnanci zaslali dopis na RUP s tím, že „vyhlašují stávkovou pohotovost“ a RUP informaci ihned zveřejnil a současně ji umístil mezi tiskové zprávy, to znamená, že informace byla tiskovým oddělením aktivně rozeslána médiím. Na posledním senátu se za to prorektor Bilík omluvil s tím, že se jednalo o omyl. Osobně ale beru velmi vážně možnost, že se o žádný omyl nemuselo jednat, nýbrž že tímto způsobem mohla být zahájená předem připravovaná akce, která vyústila o pár dní  později takto (a potom takto a takto).

Minulý týden přiměla situace na naší univerzitě všechny bývalé rektory, aby vydali memorandum. Toto memorandum dostala jak redakce dŽurnálu, tak i redakce univerzitního Žurnálu. Navíc byl dŽurnál požádán, aby dal svému oficiálnímu staršímu bratříčkovi náskok. Na oficiálním webu univerzity se memorandum neobjevilo nikdy[2]. Emeritní rektoři byli současným vedením odstavení do karantény, protože se asi nakazili nebezpečným bacilem.

Mnoho kolegů se celou dobu proti naší činnosti ohrazuje, žádá o mediální střízlivost (naposledy na svém minulém zasedání senát AS UP), ale jedním okem při tom šilhá na dŽurnál. Uvědomujete si ale milí kolegové, kteří nám naši publikační aktivitu vyčítáte, že vznik nezávislé platformy fakticky odstartoval například snahu o očistu v etických záležitostech? Že bez ní by nevznikla ani velmi užitečná vnitřní UPreflexe. Jste si kolegové vědomi toho, že bez dŽurnálu by ani emeritní rektoři nemohli akademické obci prezentovat svůj názor, aniž by ho předtím neodsouhlasil Petr Bilík?


[1] Dnes je obdélník dvakrát větší, navíc byl „vytáhnut nahoru“, už přímo na domovskou stránku Žurnálu. Přesto mohou na UPreflexi diskutovat jen zaměstnanci UP, kteří mají heslo na portál.

[2] Tady se možná někdo bude ošívat, že memorandum rektorů přece jenom i s reakcí rektora na stránkách UP najdeme. Tady je třeba upřesnit, že RUP začal na svých stránkách budovat UPdark Net. Jedná se o lokální analogii klasického dark netu. Tedy část stránek, na které se nelze „proklikat“ (nenaleznou je proto ani vyhledávací servery jako je Seznam nebo Google, dokud odkaz někde někdo nezveřejní) a na stránky se dostanete pouze tak, že Vám Petr Bilík pošle odkaz.