/TOMÁŠ OPATRNÝ/
Rektor vydal text vyjadřující se ke článku v Nature Communications. Začíná takto:
„Vedení Univerzity Palackého respektuje výsledky externího a nezávislého měření zadaného zahraniční laboratoři v souvislosti s prověřením validity závěrů článku Tuček et al. Nature Comm. 7, 12879, 2016 ve smyslu původního podnětu k Etické komisi učiněné děkanem Přírodovědecké fakulty UP v červnu a září 2019. Veškerá provedená měření a experiment dokazují validitu výsledků původního výzkumu a v tomto ohledu je podnět vypořádán a výsledky jsou vyvěšeny na webové stránce UP.
Jelikož byly mezitím ze strany několika členů akademické obce PřF UP nově formulovány jiné výhrady ke správnému postupu autora výzkumu, doporučuje rektor, aby autoři kritiky dodali přesné a úplné formulace svých výhrad včetně stanovení otázek k odbornému posouzení a toto bylo předáno k rukám rektora UP jako podnět pro Etickou komisi (EK) UP.“
Ono „ve smyslu původního podnětu“ zřejmě vychází z textu děkanova podání, kde se píše:
„Komise dospěla k závěru, že skutečně data ve všech grafech jsou zcela identická a vzhledem k tomu, že se jedná o jediný experiment, který má prokazovat deklarovanou stabilitu vzorku, může jít o pochybení zcela zásadní pro vyznění celé práce.“
Vedení UP to zřejmě dál nedočetlo, protože jím zadané otázky mířily pouze na stabilitu vzorku. Je tam aspoň trochu superparamagnetického železa? Ano – zahraniční experti říkají, že tam je, takže – dle vedení – vše v pořádku!
Ale to děkanovo podání pokračuje. O kousek dále se dočteme:
„některé skutečnosti (zejména to, že pochybnosti vzbuzují i nově dodané grafy a autoři nebyli schopni dodat originální soubory s hrubými daty) vyvolávají pochybnosti o tom, zda se skutečně jednalo jen o technickou chybu nebo o záměrnou manipulaci s daty.“
Záměrná manipulace s daty je ovšem zcela nepřijatelná, ať už někde superparamagnetické železo je nebo není.
Součástí podání byly i přílohy. V jedné z nich se píše:
- „Jelikož komisi dodané „raw“ soubory v takovýchto formátech nejsou typické, a navíc úroveň šumu je velice neobvyklá, resp. velmi nízká při tak nízkém rezonančním efektu pod 1 % (pro tento typ nano-vzorků a jejich měření na MS s kryostaty), považuji prezentovaná „raw“ data za nevěrohodná.
- Navíc, po podrobnějším se seznámení s publikovanými výstupy a mně přístupnými provedenými experimenty, připojuji podezření na nepravost všech mössbauerovských měření. Přístupná data nenasvědčují tomu, že v článku prezentovaná data pocházejí z reálných měření.“
A dále pak
- „V pokojovém spektru A01471 je dále patrná komponenta sextetu i při vysoké úrovni šumu, ale v obrázku Fig. 2 a) článku není. Taktéž ve spektrech A01461 a I00119 je možné pozorovat nepatrné množství „sextetu“ (šestice píků)…“
Právě těmto aspektům se věnovala diskuse, do které jsem se zapojil: vlastnosti obrázků svědčící o manipulaci s daty, šum zredukovaný na nerealistickou hodnotu, a také možná přítomnost sextetu ve spektru (tato vlastnost se diskutovala na vnitřní UPReflexi a na DŽ zatím nepronikla). Nevím o žádných „nových výhradách ke správnému postupu“ – všechno toto už bylo obsaženo ve formulaci původního podání.
Na vnitřní diskusi někdo okomentoval rektorovo tvrzení o „nově formulovaných jiných výhradách“ tím, že to je „lež, neb výhrady o pravosti dat jsou staré půl roku, nejde o novou výhradu, v poslední době se pouze objevily silné důkazy, ale skutková podstata podnětu o validitě dat trvá a nová není.“
Odpověď prorektora: „Uznávám, že formulace mohla být v tomto ohledu jiná, ale lží rozhodně není.“