Pohotoví stávkovat: ale za co?

/MILOŠ FŇUKAL/

Otevřený spor o CIST mezi vedením Přírodovědecké fakulty a koalicí center s rektorátem se táhne už rok. Za tu dobu se dostalo na povrch leccos nelichotivého a znepokojujícího nejen o jeho jednotlivých aktérech, ale i o akademickém prostředí jako takovém. Od počátku mě udivovalo, jak moc se do jednání o CISTu vkládají emoce, které (jak nám naši učitelé říkávali) na většinou mírně autistické přírodovědce nepůsobí. Doba se ale zjevně změnila, důležitější než fakta sama o sobě je jejich interpretace a mezi interpretacemi pak vítězí ta, kolem které se udělá největší mediální humbuk. Staromilsky si myslím, že kdyby se od počátku hrálo otevřeně a místo přehrávaných gest a mlhavých vizí se hodil na stůl skutečně férový a skutečně oboustranně výhodný projekt, mohl CIST už devět měsíců působit. 

Místo toho žijeme v provizoriu, kdy se jedna strana (ta „naše“) vytrvale bojí, že za nekvalitně zpracovanými až zmatečnými dokumenty produkovanými rektorátem je snaha zakrýt, že záměr není až tak oboustranně výhodný a férový, jak se tvrdí. A druhá strana? Po letmém přečtení zdůvodnění stávkové pohotovosti se zdá, že minimálně část zaměstnanců RCPTM očekává blížící se armagedon a vládu Antikrista-Kubaly lačného krve s vysokým h-indexem.  

Ne, nechci se vysmívat obavám zaměstnanců centra, jen mě udivují prostředky, kterými má být dosaženo „stabilizace vědeckých týmů, uklidnění zaměstnanců stran sociálních jistot a postupné naplňování požadovaných indikátorů“. Konkrétní požadavky potenciálně stávkujících jsou:

  1. respektováni platných pracovních smluv a usneseni Správní rady RCPTM včetně garance toho, že prof. Otyepka je pověřen výkonem funkce ředitele do října 2020
  2. Okamžité zahájení převodu klíčových vědeckých projektů center pod správu rektorátu, konkrétně pod VTP UP
  3. Záruky, že centrum bude moci využívat budovu a všechny přístroje pro zdárné řešení projektů tak, jak se UP zavázala v projektových žádostech
  4. Okamžité zastavení prošetřováni jakýchkoliv údajných etických pochybení na úrovni fakulty a předání případných podnětů rektorovi UP/sekčním prorektorům.

Je zřejmé, že deklarovaná snaha o „stabilizaci“ je v očích potenciálně stávkujících jednoznačně spojena s nevratnými kroky k vytvoření CISTu (body 2 a 3) a s požadavky personálního charakteru (bod 1 a 4). Přitom je zároveň zřejmé, že požadavkům jako celku nemůže být vedením Přírodovědecké fakulty vyhověno. 

První bod je otázkou platnosti / neplatnosti smlouvy, což rozhodne v krajním případě soud, ale případná stávka může mít na platnost smlouvy zhruba stejný vliv, jako kdyby někdo stávkoval proti tomu, aby začal podzim. Rovněž požadavek č. 4 nemůže být splněn: je v přímém rozporu se směrnicí rektora UP B3-08/2-SR (Vyřizování stížností a petic na Univerzitě Palackého v Olomouci) a dost dobře nelze stávkovat proti tomu, aby někdo plnil své pracovní povinnosti. Věc lze číst i tak: nechceme, aby Kubala (protože mu RCPTM vůbec nevěří) posuzoval stížnosti. Pokud je mi ale známo, s podněty, které „poslal dál na rektorát“ se ztotožnila etická komise, nelze mu tedy vyčítat neobjektivitu. A mám-li být upřímný: pokud by přišla stížnost na mě, byl bych poté, jak interpretoval rozhodnutí etické komise pan rektor, raději, kdyby vyšetřování vedl náš děkan.

Stávkově pohotoví deklarovali, že při nesplnění uvedených čtyř požadavků (k čemuž nemůže dojít) budou stávkovat. Pokud to mysleli vážně a nešlo jim jen o další medializaci, čeká nás evidentně zajímavý podzim, zřejmě i se sporem o zákonnost stávky: na stávkujících by bylo, aby prokázali, že účelem stávky je „obrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců u jejich zaměstnavatele“, což je v ČR jediný legitimní důvod ke stávce, pokud se nejedná o stávku z kolektivního vyjednávání. 

K celé situaci bych doplnil několik slov i jako předseda ZO Vysokoškolského odborového svazu na PřF. Situace na fakultě je pro nás v mnohém nová a dlouhodobě se snažíme zůstat ve sporech o CIST zcela neutrální. V polovině roku se kolegové z RCPTM začali hlásit do ZO na rektorátě, takže nyní máme spíše členy ze „zbytku fakulty“. Základní organizace VOŠ na PřF nemá se stávkovou pohotovostí na RCPTM pochopitelně nic společného, zatím se držíme usnesení z naší poslední členské schůze tohoto znění:

VOS PřF UP v souvislosti s přípravou vzniku vědeckého centra Czech Institute of Science and Technology vyzývá všechny zainteresované strany, aby v maximální možné míře zohlednily oprávněné zájmy stávajících zaměstnanců Přírodovědecké fakulty. ZO VOS očekává, že vytvoření CIST zejména:

a) nepovede ke zrušení žádných stávajících pracovních míst,
b) nebude provázeno u žádné kategorie zaměstnanců PřF snížením mezd,
c) nepovede ke zvýšení příjmových rozdílů mezi zaměstnanci na UP nad současnou úroveň,
d) nepovede ke zvýšení poměru mezi odvody PřF UP na centrální jednotky a příjmy rozpočtu PřF UP a
e) neztíží zaměstnancům PřF možnosti jejich kariérního růstu (např. omezením přístupu k přístrojovému vybavení univerzity, zvýhodněním CIST v grantové politice univerzity, apod.).

Myslím, že to je program, se kterým bychom se mohli s kolegy z RCPTM shodnout a v případě, že to výsledná podoba CISTu nebude zaručovat, spolu s nimi si za něj i zastávkovat. Rozhodně by se to k nadcházejícímu 30. výročí listopadových událostí hodilo víc, než stávka za nevyšetřování vědeckých podvodů. Na druhou stranu je ale pro mě a pro řadu mých kolegů po zkušenostech z posledních dvou let jednoznačným garantem toho, že dohoda o CISTu bude férová a nebude uzavřena na úkor našich zaměstnanců, právě osoba stávajícího děkana. Takže se asi s kolegy z Holice na jedné barikádě přeci jen neocitnu.