Článek, nečlánek

/MARIE CHODOROVÁ/

Nejprve jsem váhala, protože zdaleka nevládnu perem jako předchozí pisatelé a nemám dostatečný přehled o současných kauzách, které hýbou Univerzitou Palackého, ale nakonec jsem se rozhodla příspěvek napsat, a to z několika následujících důvodů. 

Je totiž alarmující, že členové akademické obce se obávají vyjádřit svůj názor, aby za něj nebyli nějakým způsobem postihováni. Vím, že dŽurnál má velkou sledovanost nejen napříč všemi fakultami, ale zájem o dění na univerzitě projevuje i široká veřejnost.  Také jsem se doslechla, že někteří kolegové by rádi uveřejnili článek, ale pouze anonymně, protože mají z nějakého důvodu obavy či strach. Tak by to na akademické půdě ale být nemělo!

Dále bych ráda motivovala i kolegy z jiných fakult k psaní příspěvků, které nemusí mít žádnou souvislost s probíhajícími kauzami, ale mohou se týkat libovolného dění na univerzitě, například akreditací, HAPu a dalších záležitostí, přičemž se jistě nemusí jednat jen o negativní nebo kontroverzní názory. Cílem redakce dŽurnálu, jak to vnímám já, byla snaha rozpoutat diskusi na různá témata a dát členům akademické obce možnost svobodně se vyjádřit.

A na závěr bych ještě ráda zmínila dvojí vnímání a chápání problematických záležitostí probíraných na stránkách výše zmíněné platformy. Část akademické obce považuje zveřejňování jednotlivých kauz za špinění dobrého jména univerzity, ale většina je znechucena, že se vůbec dějí a že snaha o jejich rozkrývání je spojena s takovou nevolí. Je otázka, zda právě toto neškodí naší univerzitě ještě více.

A poslední důvod, proč příspvek píšu: aby bylo autorství i genderově vyvážené! 🙂