/MICHAL BOTUR/
Před říjnovým zasedáním Akademického senátu Univerzity Palackého se znova na naše stoly přiřítil další návrh na zřízení vysokoškolského ústavu, tentokrát přiléhavě pojmenován po jednom z nejničivějších hurikánů CATRIN. New Orleans se z pustošení plně nevzpamatoval dodnes. Také nový univerzitní ústav má fakultám odnést majetek, lidi, prostředky, příležitosti i celé budovy „Like a hurricane“.
Téměř přesně před rokem zveřejnil rektor univerzity ambiciózní plán na zřízení vysokoškolského ústavu (tehdy pojmenován CIST). Dokumenty, kterými ovšem zřízení ústavu podložil, by ale způsobily tak drsné brakování hodnot Přírodovědecké fakulty, že rektorát dokumenty po třech dnech stáhnul (k autorství tohoto prvního návrhu se dosud nikdo nepřihlásil). Tehdy jsem na návrh reagoval příspěvkem, který je plně aktuální i dnes. O několik týdnů později přišel pan rektor na půdu Přírodovědecké fakulty osobně vysvětlovat své plány, jenže ti z nás, kteří očekávali informace, byli zklamáni. Čtyřhodinové vystoupení neobsahovalo o moc více než marketingovou propagaci projektu s nejasným obsahem i dopadem na univerzitu či její fakulty. Dosti nevěrohodně působily všechny jmenované důvody, proč CIST založit: Integrací center by nepřibyla žádná grantová příležitost – grantové agentury nepodmiňují granty existencí ústavu.
O rok později jsme v téměř stejné situaci. Ačkoliv celý rok probíhala jednání o podmínkách vzniku ústavu, jejich výsledky jsou z velké části ignorovány a dokumenty předkládané Akademickému senátu se po věcné stránce příliš neliší od dokumentů předkládaných před rokem. Integrace má navíc proběhnout jen papírově, jednotlivé části vysokoškolského ústavu se mají dále řídit statuty současných center! Nejedná se ve skutečnosti o více než o změnu cedulek na dveřích, organizace práce a skupin zůstává podle návrhu nezměněna. Proč je tedy vznik ústavu takto mohutně prosazován?
Vznik ústavu nezvyšuje šance na získávání prostředků zvenčí, ale značně politicky posílí centra ve schopnosti dobývat prostředky zevnitř univerzity na úkor fakult. V současné době totiž centra na Přírodovědecké fakultě spotřebují téměř dvakrát více neinvestičních prostředků na vědu než katedry na vygenerovaný jeden vědecký bod. Po skončení OP VVV projektů budou muset řešit, jak přejít na ekonomicky udržitelný model fungování. Anebo snad nebudou? Mnohým kolegům z Přírodovědecké fakulty se dnes v této souvislosti znovu vybavují vzpomínky na děkanské období Ivo Fréborta. Zvýhodňování center oproti ostatním pracovištím PřF tehdy probíhalo na několika úrovních. Odvody do rozpočtu děkanátu (normovány na úvazek) byly z center i poloviční ve srovnání s některými katedrami. V projektových výzvách šly mnohé příležitosti automaticky do center a ostatním nebylo umožněno soutěžit. Například projekty OP VVV z výzev na podporu excelence za Přírodovědeckou fakultu získali Radek Zbořil a Ivo Frébort. Dodnes to oba uvádějí jako jeden z příkladů své přínosnosti pro univerzitu a excelence center, ale nikde už se neuvádí, že ve skutečnosti to byly jediné projekty, které mohly být za fakultu podány. Bývalý děkan Ivo Frébort odmítl podání dalších dvou projektů za PřF, přičemž jeden z nich nakonec úspěšně prošel za Akademii věd, takže fakulta díky tomu přišla o stovky milionů korun.
Další nespravedlností bylo zablokování čerpání fondu provozních prostředků (FPP) katedrám. Fondy provozních prostředků naplňovaly katedry ve svých bohatých letech a vytvářely si tak rezervy na méně úspěšné roky. Jenom na oboru Matematika a informatika měly katedry uspořeno cca třicet miliónů korun. Centra si naopak významné prostředky do FPP nenaspořily. Ivo Frébort naplánoval rozsáhlé stavební investice v areálu center v Holici, na periferii Olomouce tak mají „průměrní“ financovat „excelentním“ rekonstrukci dlažby (která má být luxusní – více zde pod heslem „UPOL-Rekonstrukce areálových komunikací ul. Šlechtitelů“ ). Nutno dodat, že investice nebyly účetně kryty prostředky děkanátu, ale de facto právě úsporami kateder. Formálně sice existují excelovské tabulky s částkami FPP, které katedry mají, ale peníze se pozvolna utrácely na děkanátu a nikoliv na katedrách. Kdyby se vytvořil ústav podle loňských pravidel, zůstaly by Přírodovědecké fakultě pouze tyto tabulky. Peníze by ovšem katedry mohly čerpat teprve poté, co by si je do děkanátního rozpočtu znova naspořily. Ani letošní návrh vzniku ústavu tyto náklady důsledně nekompenzuje.
Analogický postup můžeme vidět u projektové fiše v řádech miliard, která byla rektorem postoupena ke zpracování Ivo Frébortovi. Pracovníci center tak opět měli mít přednostní přístup k financím, které mohly sloužit všem. Z návrhu, který dostal senát k dispozici, plyne, že se vysokoškolský ústav CATRINa vytváří také proto, aby byl schopen lépe čerpat peníze na velké mezioborové projekty. Vědci mimo ústav budou mít přístup k těmto penězům značně ztížen. Dále se spekuluje o tom (a ticho znící z rektorátu tyto spekulace jenom posiluje), že prodej budovy Fakulty tělesné kultury na Hynaisově ulici, který proběhl v rozporu se zákonem za zády senátu, byl motivován mimo jiné i snahou zajistit podmínky pro stavbu budovy[1] v areálu Holice, která, byť již dlouho slibovaná Přírodovědecké fakultě, se nyní objevuje v plánech pro CATRINu. Už jen jako třešničku na dortu uvádím skutečnost, že přes veškeré přísliby rovnosti přístupu, vycházejí plánované odvody na rektorát na cca 50 tisíc korun na úvazek pracovníka vysokoškolského ústavu oproti cca 100 tisícům placeným za stejný úvazek Přírodovědeckou fakultou.
Senát Univerzity Palackého zavázal rektora, aby legislativu související se založením vysokoškolského ústavu nejprve konzultoval se senáty dotčených fakult. Rektor na to zareagoval svérázně, když víceméně ignoruje požadavky fakultních akademických senátů a nyní žádá senát UP, aby ústav vytvořil bez existující doprovodné legislativy. Skutečně: 16.10. bude senát hlasovat o změně organizačního řádu univerzity a tímto aktem, pokud bude senátem schválen, se ústav de facto vytvoří. Vznikne tedy situace, kdy bude rektor (či jím pověřený ředitel) asi spravovat ústav v legislativním provizoriu, což je dosud nepřekonaná noční můra! Namísto senátem stanovených podmínek provozu bude vládnout naprostá svévole.
Potom navrhuji, aby se do nádherně zrekonstruovaného exteriéru v Holici pořídila z peněz fakult plastika – třeba tato od Davida Černého – a otočila se čelem k městu, kde fakulty sídlí.
[1] Má se jednat o čerpání přes ISPROFIN, kdy MŠMT nabízí peníze na rekonstrukci budovy. Jednou z možností je ale také zbavit se místo rekonstrukce některé nevyhovující budovy a postavit místo ní novou.