Vyjádření děkana Přírodovědecké fakulty k usnesení Etické komise a okolnostem studia Č. Gregora

/MARTIN KUBALA/

Usnesení Etické komise v kauze manipulace s daty v článku JACS 129, 10929, 2007 byla komentována doc. Boturem a jedné z vedlejších linií týkající se průběhu studia a obhajoby dr. Gregora se věnoval prof. Hořejší. Dovolím si události okomentovat s ohledem na dostupné dokumenty a platnou legislativu.

Co se týče usnesení Etické komise, tak ta učinila své závěry na základě písemných dokumentů a výpovědi svědků, což je standardně uznávaný zdroj informací např. i u soudu, a je na komisi, aby posoudila důvěryhodnost všech zdrojů. Nebyl jsem přítomen výpovědím svědků, ale mohu prohlásit, že komise odvedla kus poctivé práce a její závěry jsou plně konzistentní se všemi mně dostupnými písemnými dokumenty. Opakované útoky na jejího předsedu pak považuji za hrubé znevážení vrcholného nezávislého orgánu univerzity a poškozování dobrého jména UP a věřím, že se vedení univerzity za svou komisi razantně postaví.

Co se týče obhajoby dr. Gregora, tak to byla v šetření EK skutečně jen vedlejší epizoda, komise v této záležitosti nešla do hloubky a vyzvala mě, abych se celou záležitostí znovu zabýval. Dodám jen, že ještě předtím se pozastavila nad okolnostmi studia a obhajoby i fakultní komise, která se případem zabývala jako první. Celkem tedy 11, dle mého vědomí nezaujatých a zkušených respektovaných osobností, shledalo na případu něco nestandardního. Po důkladném prostudování spisu bych chtěl sdělit následující.

Případ má bezesporu rovinu právní, byla zmíněna i rovina etická, a potom je ještě rovina věcná. Co se týče roviny právní, tak ta se týká zejména formální stránky procesu a zde jsem neshledal žádné pochybení ze strany univerzitních orgánů. Zde je potřeba pouze upřesnit roli děkana, konkrétně tvrzení prof. Hobzy o tom, že členy komise a oponenty jmenoval děkan a že děkan proti výsledku obhajoby neměl námitek. To sice formálně nelze označit za výrok nepravdivý, ale spíše nekompletní, který deformuje obraz reálné situace. Děkan sice jmenuje členy komise a oponenty, ale standardně tak činí na návrh předsedy oborové rady, což se stalo i v tomto případě. Děkan nemá kapacitu na to, aby sám sestavoval všechny komise na fakultě. Stejně tak je pravda, že děkan nakonec podepisuje protokol o výsledku obhajoby, ale je třeba dodat, že nemá pravomoc přezkoumat výsledek hlasování, může zasáhnout jen v případě formálních nedostatků.

Co se týče roviny etické, tak vést úvahy o porušování etických norem ze strany členů komise nebo oponentů považuji za bezpředmětné. Hlasování komise je tajné, čili vyvozovat osobní zodpovědnost je nemožné. Komentovat posudky oponentů také nebudu, kvalita zpracování je vizitkou oponenta, je dobře, že se stalo zvykem zveřejňovat je na webu, každý si může udělat názor sám.

Co se týče roviny věcné, tak ucelenější obrázek si člověk udělá, pokud prolistuje celý spis ke studiu, nikoliv jen záznamy k obhajobě, protože ta byla zřejmě jen vyvrcholením řady nestandardních událostí, které se odehrávaly během studia.

Prvním relevantním dokumentem je rámcový návrh interního doktorského studijního plánu z roku 2006, který předpokládá předložení disertační práce nejpozději k 1.9.2009. , což svědčí o tom, že student nastoupil do 3-leté formy studia. Kromě předepsaných zkoušek je v dokumentu uvedeno, že „kromě absolvování všech zkoušek se předpokládají 2 publikace v renomovaných impaktovaných časopisech“. Tedy dvou publikací celkem, nikoliv dvou prvoautorských. To, že povinností v té době byla pouze 1 prvoautorská publikace, mohu potvrdit i osobně, protože shodou okolností ve stejném roce nastoupila do studia moje první doktorandka.

Podle záznamů student všechny předepsané zkoušky složil do 16.6.2009, pouze státní závěrečná zkouška se konala až o rok později 18.6.2010. Student byl také spoluautorem 5 publikací v solidních impaktovaných časopisech, v jednom případě byl prvním autorem (roky vydání 2007, 2007, 2009, 2010 a 2010, datum zaslání a přijetí jsem blíže nezkoumal). Student tedy bezezbytku splnil vše, co měl předepsáno, publikační aktivita je spíše nadprůměrná a nejsou patrné žádné racionální důvody pro to, aby jeho studium skončilo neúspěšně a proč se nejpozději v roce 2010 nekonala obhajoba.

Naopak ve spisu zaujme absence jakéhokoliv dokladu aktivity ze strany školitele, první výroční hodnocení studenta se objevuje až k 5.ročníku, tedy až poté, co si student začal oficiálně stěžovat na jeho nečinnost a žádal o změnu školitele. V žádosti z 18.1.2011 uvádí, že první verzi disertační práce zaslal školiteli již v říjnu 2009 a verzi doplněnou o nové poznatky pak v březnu 2010, a nedočkal se žádné odezvy. Na žádosti o změnu školitele je vyznačen souhlas prof. Lasovského.

Žádost o změnu školitele zamítl děkan s odvoláním na stanovisko oborové rady. Jedná se o dopis podepsaný prof. Hobzou a doc. Otyepkou jakožto předsedou a místopředsedou oborové rady, v němž mj. omlouvají pasivitu školitele ve vztahu k obhajobě disertační práce tím, že student nemá dvě prvoautorské práce, tento požadavek je ovšem neoprávněný (viz výše). Je sice pravda, že v té době už se přešlo na fakultě na 4-leté doktorské studium, kde povinnost dvou prvoautorských publikací byla zakotvena, ale jak je uvedeno i v zápise z obhajoby, doc. Nevěčná správně upozornila, že pro studenta platí podmínky, které platily v době jeho nástupu  do studia. Pokud tedy předseda a místopředseda oborové rady výše uvedený nekorektní argument uvádějí v odůvodnění svého stanoviska, nelze to hodnotit jinak než jako nekompetentnost nebo podjatost. Stejní pánové jsou potom podepsáni pod návrhem, na základě kterého děkan jmenoval členy komise a oponenty pro obhajobu. Posudky a zápisy z obhajob jsou potom již veřejně známé. Ve světle výše uvedených skutečností působí ve stanovisku školitele k první obhajobě až neuvěřitelně výtka „Překvapuje mě, že práce nese datum vyhotovení 22. února 2010 a předložena k obhajobě je v roce 2012. To samozřejmě ve svém důsledku přináší velký problém s aktuálností literární rešerše, ve které chybí řada významných prací z posledních dvou let.“ Proti tomu stojí pozitivní hodnocení konzultanta doc. Machaly k druhé obhajobě, které práci k obhajobě doporučuje, avšak údajně během obhajoby nebylo přečteno (a ani v zápise o tom není zmínka).

Co se týče otázky, zda dr. Gregor doplatil na to, že upozornil na podvod v publikaci svého školitele, tak je třeba říci, že za zcela zjevnou příčinnou souvislost lze považovat pouze události letošního roku, kdy se na zasedání Vědecké rady, na němž byla poprvé veřejně projednávaná manipulace s daty, objevil ředitel Farmaku ing. Žák (který tam nepřišel nikdy předtím ani potom) a hned následující den šel jeho zaměstnanec dr. Gregor „na kobereček“ a skončilo to rychlou výpovědí. Výsledek obhajoby je výsledkem anonymního hlasování kolektivního orgánu a je formulováno pouze ve formě „student neprospěl“ nikoliv „student neprospěl proto, že [důvod]“, takže konkrétní implikaci „student neuspěl proto, že během obhajoby poukázal na manipulaci s daty,“ nelze prokázat ani vyvrátit. Na druhou stranu student všechny své předepsané povinnosti vzorně plnil (jako student, nemluvím o plnění povinností zaměstnance, o těch ve spise nic není) a jediný problém, který lze ve spise vystopovat, jsou osobní neshody se školitelem, jehož přístup byl podle všeho dost tristní a i s ohledem na výsledek obhajoby lze jen litovat, že ke změně školitele skutečně nedošlo. O tom, jestli pro výsledek obhajoby byla rozhodující slabá úroveň práce nebo podjatost některých členů komise, by muselo rozhodnout opakování obhajoby před zcela novou nezávislou komisí, bohužel tento úkon stávající legislativa neumožňuje.