/MARTIN KUBALA/
Ač jsem se zpočátku k projektu dŽurnálu stavěl poněkud rezervovaně, po odmítnutí publikování níže uvedeného textu v Žurnále UP musím uznat, že dŽurnál má v životě akademické obce UP své místo, ba dokonce může být pro její zdraví esenciální.
Přes výzvy pana rektora k omezení medializace jsem zaznamenal rozsáhlou kampaň na stránkách celostátního Deníku N (Vědecký rozvod na olomoucké univerzitě a Na spory jsem povolal mediátorku). Vzhledem k tomu, že řada výroků je vůči Přírodovědecké fakultě poměrně nekorektních se zjevným cílem ovlivnit probíhající diskuze o možném vzniku vysokoškolského ústavu, považuji za nutné se k některým uváděným dezinformacím vyjádřit.
Konsensus
Citace:
Momentálně jsme v situaci, kdy univerzita a hlavní hráči dospěli ke konsenzu. Všichni počítají s tím, že vysokoškolský ústav vznikne. Počítají s tím ředitelé center, vedení univerzity, správní rada, vědecká rada, děkani fakult. I Přírodovědecká fakulta deklaruje, že vysokoškolský ústav vznikne.
Tato tvrzení jsou značně zavádějící. Vůči Přírodovědecké fakultě se jedná zjevně o akci násilnou, která vědecky nejproduktivnější fakultu rozbíjí. Fakultě nic prospěšného přinést nemůže, naopak hrozí, že přijde o lukrativní součásti, do nichž v uplynulé dekádě investovala značné prostředky materiální i lidské, oslabí to její schopnost žádat o zajímavé projekty i její pozici v měřítku národním i mezinárodním. Fakulta sice deklarovala, že nebude bránit debatám na téma integrace výzkumných kapacit, ale o tom, že by již došlo k nějakému konsenzu, nemůže být řeč. Ostatně žádný dokument s detaily dělení dosud děkan ani akademický senát fakulty neobdrželi a tedy ani neodsouhlasili. Souhlas či nesouhlas se bude odvíjet od konkrétních podmínek, přičemž s tím, že bychom souhlasili s čímkoliv, jistě nelze počítat.
Finanční dopady
Citace:
„Co se týče obav, zda fakulta nebude na vzniku ústavu tratit, tuto debatu už máme za sebou. Finančně nám dělení vychází ve výpočtech neutrálně, pokud jsou tam rozdíly v jednotkách milionů korun, tak jsme deklarovali – jak ředitelé center, tak případně rektorát –, že jsme je ochotni Přírodovědecké fakultě refundovat. Samozřejmě musíme dohodnout, jak budou dělené úvazky učitelů, ale to jsou technické záležitosti,“ dodává rektor.
Debaty se vedou o tom, že z fakulty mohou odejít stovky pracovníků, má být vyvedena infrastruktura v hodnotě stamiliónů korun a také granty v hodnotě dalších stamiliónů. Není mi jasné, v jaké variantě by dělení mohlo dopadnout pro fakultu neutrálně. Faktem je, že dosud nám nikdo žádný ekonomický rozbor s transparentními vzorci pro výpočet a ověřitelnými vstupními daty nepředložil.
Zapojení vedení Přírodovědecké fakulty do debaty
Citace:
„Pan děkan o tom byl zpraven na květnové poradě, kde jsme se o vzniku ústavu začali bavit. Odstartovali jsme debatu, připravili materiály a od podzimu běží diskuse standardně. Ve všech komisích, které kolem založení ústavu vznikly, byli zástupci Přírodovědecké fakulty, dokonce i pan děkan,“ říká rektor s tím, že nemá pocit, že by se fakulta k jednacímu stolu dostala až později.
…
„Pan děkan byl od počátku účasten tohoto procesu, takže jeho vyjádření nerozumím.“
Ve skutečnosti ředitelé center ve vyjádření pro MF Dnes uvedli, že o založení ústavu už uvažují asi dva roky, tedy dávno předtím, než jsem se stal děkanem, při předání funkce se o tom prof. Frébort jaksi opomněl zmínit. V zápise z kolegia rektora (4.-5. 6. 2018), na němž jsem měl být informován o vzniku ústavu, se dočteme, že „UP by měla využít možnost založení univerzitního výzkumného ústavu, který stávající centra zastřeší a bude se rovněž zabývat zvýšením úspěšnosti v oblasti ERC grantů.“ Tedy „výzkumného ústavu“, nikoliv vysokoškolského, navíc dále je uváděn jako pozitivní příklad projekt ARTEKA. A tím informace o jakémkoliv ústavu končí, tolik tedy k tomu, jak jsem byl údajně o vzniku ústavu od samého počátku zpraven.
Projekt ARTEKA je společným projektem PřF a FF, který realizuje multidisciplinární výzkum na půdorysu současné organizační struktury UP a takové projekty mají plnou podporu vedení Přírodovědecké fakulty, v současnosti diskutovaný vysokoškolský ústav naopak znamená značný zásah do stávající organizační struktury fakulty.
O tom, že se něco chystá, jsme se s předsedou AS PřF prof. Opatrným dozvěděli na schůzce s rektorem teprve na konci srpna 2018 s tím, že podrobnosti dostaneme během měsíce. Nejprve jsme se o založení VŠ ústavu dozvěděli ze Žurnálu UP 25.9. Ony podrobné informace jsme dostali teprve následující den poté, co jsem k tomuto článku taktéž na Žurnále UP vyjádřil.
To, co bylo obsahem dokumentu nazvaného Interní dohoda, jsem si rozhodně na základě předchozích informací nedokázal představit, navíc podle přiloženého harmonogramu měl vznik vysokoškolského ústavu projednávat AS UP už na svém listopadovém zasedání. Jako členové pracovní skupiny jsou v něm uvedeni kvestor, pror. Jiří Lach, pror. Petr Bilík, prof. Radek Zbořil, Mgr. Martina Šaradínová, Mgr. Rozehnalová, o tom, že by se nějakého jednání mělo zúčastnit vedení PřF, v něm zmínka není. Teprve poté, co dokumenty vyvolaly na fakultě značné pobouření, jsme dostali pozvánku k tomu, abychom za fakultu nominovali tři zástupce do nově vytvořené expertní komise, která se sešla poprvé 19.10. a naposledy 4.1. O ustavení nové pracovní skupiny jsem se dozvěděl neoficiální cestou (pokud jsem dobře informován, tak už má za sebou čtyři schůzky), nikdy jsem nebyl požádán o nominaci členů za PřF, ani složení komise se mnou nikdo nekonzultoval. Jediný kontakt v této záležitosti ze strany pana rektora vůči mé osobě spočíval v tom, že jsem byl v kopii e-mailu, kterým přizval proděkana Bábka na třetí schůzku pracovní skupiny. Poté, co jsem se v normě R-B-19/17 dočetl, že pracovní skupina byla ustavena po dohodě s děkany LF, PřF a PF a ředitelem FNOL, jsem se vůči tomuto nepravdivému tvrzení ohradil a požádal pana rektora o okamžitou novelizaci normy nebo její úplné zrušení, nicméně k nápravě dosud nedošlo.
Celý proces je nastaven tak, aby byl z rozhodovacích kroků vyloučen i akademický senát fakulty a je zřejmé, že role oficiálních samosprávných orgánů nejvíce zasažené fakulty je v jednáních naprosto marginalizovaná.
Martin Kubala – děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci